Atény (od naší zpravodajky) - Řecký premiér Alexis Tsipras nakonec do Prahy na pondělní mimořádný summit visegrádské čtyřky nepřijede, ačkoliv Atény o pozvání velmi stály.
Řecký ministr zahraničí Nikos Kotzias dokonce Čechy, kteří schůzku jako předsedající země V4 pořádají, nařkl, že chtějí jednat "o nás bez nás".
"Zrovna vy, Češi, kteří jste zažili Mnichov," stěžoval si koncem minulého týdne na schůzce ministrů zahraničí v Nizozemsku.
Opevnění hranic se Řecku nelíbí
Premiéři Česka, Polska, Slovenska a Maďarska přizvali na schůzku o lepší ochraně vnější schengenské hranice zástupce Makedonie a Bulharska, protože Řecko svou úlohu nezvládá už delší dobu plnit.
"Jednou z možností je posílení ochrany hranice mezi Makedonií a Řeckem a mezi Bulharskem a Řeckem, tak abychom vytvořili podmínky pro regulaci silného migračního tlaku, který směřuje do Evropy," uvedl dříve premiér Bohuslav Sobotka.
To se ale Řekům nelíbí. Opevněním hranic by totiž desetitisíce uprchlíků zůstávaly na řeckém území.
Po dohadech, jestli Řecko na schůzku pozvat, nebo ne, se celá věc vyřešila klasickou diplomatickou cestou. Premiér Tsipras nepřijede, protože by to stejně kvůli časovému rozvrhu nestihl.
"Hledáme teď náhradní cesty, jak se setkat. Vím, že český premiér nabízí panu Tsiprasovi, aby se sešli před Evropskou radou, pokud bude mít řecká strana zájem," řekl po čtvrteční schůzce s Kotziasem český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. "O tom, co je obsahem schůzky visegrádské čtyřky v Praze, jsem pana Kotziase informoval."
Makedonie staví plot
Evropské země ale o lepší ochraně řecko-makedonských a řecko-bulharských hranic mluví už delší dobu. Na hranici s Makedonií se už staví téměř 70 km dlouhý plot a do oblasti vysílají státy také policejní posily.
Reagují tak na velmi laxní přístup Atén k zřizování hotspotů, tedy míst, kde by se měli všichni uprchlíci, kteří do Řecka přijdou, registrovat. Včetně sejmutí otisků.
Ti, kteří by měli nárok na azyl, by pak měli čekat na přemístění do některé z dalších evropských zemí, včetně Česka. A ti, kteří by na azyl nárok neměli, by měli být okamžitě posíláni zpět do zemí původu.
Hotspoty měly být v Řecku hotové a funkční už loni na konci listopadu. To se ale nepovedlo a registrace uprchlíků v Řecku je stále naprosto nedostatečná. Nefunguje tak proto ani přemísťování uprchlíků na základě kvót a všichni migranti se dál přes Makedonii, Srbsko a Slovinsko přesouvají do vysněného Německa, Rakouska nebo Dánska.
Funguje jen jeden z pěti hotspotů
V hodnotící zprávě, kterou ve středu vydala Evropská komise, je stále stav hotspotů v Řecku naprosto nedostačující. Plně funkční je pouze jeden z pěti, a to na ostrově Lesbos.
Podle hodnotící zprávy se na ostrově registrace uprchlíků zlepšila výrazně. Otisky prstů sejmou místní pracovníci už alespoň 78 procentům příchozích - na rozdíl od osmi procent v září 2015. Na místo už také dorazili odborníci z evropské agentury pro ochranu hranic Frontex, kteří mají za úkol odhalovat falešné dokumenty.
Zaorálek nabídl Řecku deset milionů korun na nákup přístrojů k ověřování otisků prstů. "Je to naše forma, jak se snažíme pomoci tomu, aby opravdu fungoval systém, kdy budeme kontrolovat, kdo přichází, budeme (příchozí) skutečně registrovat a čelit množství podvodů a padělků," vysvětlil.
Státy teď na základě zprávy dají Řecku dva nebo tři měsíce na nápravu situace. Pokud se tak nestane, budou moci členské státy Evropské unie zavést mezi sebou hranice až na dva roky. Dosud je mohli podle evropského práva zavést jen dočasně na dobu několika týdnů.
"Myslím, že všichni děláme, co můžeme, aby byla Evropská unie v roce 2016 schopná ochránit své vnější hranice a byla schopná omezit tok nelegálních migrantů," vyhnul se Zaorálek odpovědi, zda má po schůzce s Kotziasem pocit, že termín Řecko dodrží. Podle něj má Řecko "upřímnou snahu se s těmi věcmi nějakým způsobem porvat", ale výsledek nechtěl předjímat.
Nemyslí si ale, že Schengen padne. "Je to téměř zkouška. Zkouška toho, co dokážeme, a já věřím, že Evropa je v takových krizích schopna obstát," dodal s tím, že pro Česko je evropský prostor bez hranic životně důležitý.
