Uznání porážky Shorten oznámil svým zklamaným stoupencům v Melbourne. "Je jasné, že labouristé nebudou schopni sestavit příští vládu, a tak jsem v národním zájmu před krátkou chvíli zavolal Scottu Morrisonovi a pogratuloval mu," řekl.

Krátce nato Morrison řekl svým nadšeným příznivcům, že "vždy věřil na zázraky".

Konečné výsledky voleb nejspíše nebudou známy ještě několik hodin, sečteno bylo ale již více než 70 procent hlasů, podle nichž se Morrisonově konzervativní liberálně-národní koalici podařilo získat 74 křesel z potřebných 76 pro zajištění většinové vlády, zatímco labouristé jich mají 66, píše BBC.

Jedním z hlavních témat kampaně před volbami v Austrálii, v nichž dnes více než 16 milionů voličů rozhodovalo o novém obsazení celé Sněmovny reprezentantů a o 40 ze 76 míst v Senátu, byla poprvé změna klimatu.

Skutečnost, že klimatická problematika dominovala volebním tématům, souvisí podle DPA s tím, že australskému hospodářství se vede dobře - země nezažila za posledních 28 let recesi. Dopady měnícího se klimatu přitom Australané zažívají na vlastní kůži: ve vnitrozemí teploty v letních měsících v posledních letech dosahují extrémních hodnot a korály na Velkém bariérovém útesu blednou.

Austrálie patří k dvacítce největších klimatických provinilců. Současná vláda stanovila cíl snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů v porovnání s rokem 2005 o 26 procent. Opoziční labouristé je chtějí omezit výrazně více - o 45 procent.

Kromě změn klimatu se v předvolební kampani debatovalo o daních, uprchlících a vztazích Austrálie s Čínou.

Austrálie je jednou z mála zemí, kde je účast v hlasování povinná. Pokud voliči, kteří nehlasují, nepředloží přijatelnou omluvu, hrozí jim pokuta ve výši 20 australských dolarů (zhruba 300 korun). Při posledních volbách v roce 2016 přišlo hlasovat 91 procent voličů, což bylo nejméně od roku 1924, odkdy jsou volby povinné.