Ruch a shon před budovou Školy číslo jedna vrcholil krátce po deváté hodině ráno, kdy ředitelka, dvaasedmdesátiletá Lydia Calijevová, shromáždila děti na hřišti na slavností zahájení školního roku.
"Najednou jsem uslyšel jakoby silné bouchání. Nevěnoval jsem tomu velkou pozornost, říkal jsem si, že to asi praskají balónky, které si některé děti přinesly. Jenže pak se ozvaly výstřely a už nebylo pochyb. Viděl jsem, jak se ke škole blíží muži ve vojenských uniformách a s černými maskami na obličeji," vypověděl později tělocvikář Alexandr Cagolov.
Všechny lidi - děti, učitele i rodiče - ozbrojenci nahnali do tělocvičny. "Sedněte si a mlčte," křičeli. Lidí ale bylo tolik, že se skoro nemohli kam posadit. Více než tisíc. Jednoho muže, který utíkal, maskovaní útočníci zastřelili a jeho krvácející tělo odtáhli do tělocvičny, aby ho všichni viděli.
"Zajali jsme vás jako rukojmí a požadujeme, aby Vladimir Putin stáhl vojáky z Čečenska. Dokud ruská armáda neodejde s Čečenska, zůstanete tady sedět," pronesl jeden z ozbrojenců. Další pak přiložil pistoli ke spánku poblíž stojícího otce dvou školáků Ruslana Betrozova a zařval: "Jestli nebudete všichni ticho, zastřelím ho." Po několika sekundách, kdy stále nebyl úplný klid, zmáčkl spoušť a Betrozov se skácel mrtev na podlahu tělocvičny.
Černé vdovy
Toho dne beslanskou školu přepadlo 32 čečenských teroristů, kteří chtěli donutit Kreml ukončit válku. Čečenská metropole Groznyj už v té době byla prakticky srovnána se zemí, desetitisíce lidí zemřely. Reportérka amerického deníku New York Times Susan Glasserová v Beslanu mluvila s jedním z přeživších rodičů, který apeloval v tělocvičně na teroristu, aby neubližovali dětem. Prý odpověděl, že všech jeho pět dětí zemřelo při ruském leteckém bombardování.
Teroristé rozmístili v tělocvičně a v dalších prostorách školy výbušniny. "Jejich velitel byl vysoký a měl hustý plnovous. Oslovovali ho plukovníku. Mezi teroristy byly také černé vdovy, v rukou měly kalašnikov a na sobě pás s granáty. Vypadaly jako smrtky s kosou," vypověděl tělocvikář Cagolov. Černé vdovy byly ženy, jejichž manželé, bratři nebo otcové zahynuli ve válce a chtěli se Rusům mstít. Muž, kterého ostatní oslovovali plukovník, se jmenoval Ruslan Chučbarov.
K rukojmím, včetně dětí, se teroristé zachovali mimořádně krutě. Odmítli jim dávat vodu, potraviny i léky. Lidé v tělocvičně tak museli pít svoji moč a většina dětí se svlékla kvůli horku a špatnému vzduchu do spodního prádla. V těchto podmínkách strávily déle než dva dny.
Do Beslanu zamířily ve zvláštních letadlech příslušníci ruské protiteroristické jednotky Alfa, armáda a policie evakuovaly okolní bloky. V pátek kolem jedné hodiny po poledni - třetí den krize - teroristé svolili k převozu několika těl zastřelených lidí z blízkosti školy. Ve chvíli, kdy se nákladní vůz blížil k budově, se ozvaly výbuchy.
Explodovaly nálože v tělocvičně, což mělo strašné následky. Jeden ze školáků pak popisoval, že viděl mnoho mrtvých, lidi bez končetin a všude krev a prach. Po explozích ruské jednotky zahájily útok na budovu, ale jak rukojmí utíkali pryč, stříleli po nich jak vojáci, tak zezadu teroristé. Střecha školy poškozená výbuchy se zřítila a vypukl požár, v němž uhořely desítky lidí. Počet identifikovaných obětí nakonec vystoupal na 334, desítky lidí se ale dodnes pohřešují.
Putin poprvé v Beslanu
Boje trvaly několik hodin, někteří teroristé do poslední chvíle vzdorovali ve sklepení školy. Příslušníky ruské jednotky Alfa náhlá akce překvapila, takže někteří si nestihli nasadit neprůstřelné vesty a při zteči zemřeli. Z dvaatřiceti teroristů zemřeli všichni kromě jednoho, Paši Nur-Kulajeva. U soudu dostal doživotí.
Proč nálože explodovaly a strhla se střelba, v níž zahynulo mnoho rukojmích, se nikdy zcela neobjasnilo. Podle jedné verze trhavinu omylem odpálil jeden z teroristů, podle některých svědků se nejprve ozvala střelba z okolí školy směrem dovnitř.
Ruský prezident Vladimir Putin po beslanské tragédii prosadil nové protiteroristické zákony a opatření, které vedly k posílení jeho pravomocí. Školu v Beslanu ale poprvé navštívil až letos, dvacet let po masakru. Dvacátého srpna se tam zastavil na cestě po Kavkazu a setkal se se zástupkyněmi hnutí Matky Beslanu, které sdružuje rodiče dětských obětí.
Spolupředsedkyně spolku Aneta Gadijevová řekla novinářům, že ženy si stěžovaly na vyšetřování teroristického útoku, které dodnes není uzavřeno, a také Putinovi připomněly slib z roku 2005, že jim prozradí "celou pravdu" o Beslanu. Prezident prý odpověděl, že nezná podrobnosti z vyšetřování.
Beslanský masakr byl také první událostí, kdy na sebe upozornil tehdy čerstvě jmenovaný ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Obvinil evropské státy, že mají na útoku podíl, protože poskytují azyl čečenských povstalcům.
