Amsterdam - Felix Gulje byl po druhé světové válce vlivnou a známou postavou Nizozemska. Předpovídali mu, že určitě zastane jeden z volených úřadů.

Majitel stavební společnosti za okupace obchodoval s nacisty. Podzemní tisk ho podezíral z kolaborace, přesto nestálo jeho politické kariéře zdánlivě nic v cestě.

Až do chvíle, kdy jedné noci roku 1946 padnul smrtící výstřel. Gulje zemřel při převozu do nemocnice. Dlouhých pětašedesát let nikdo netušil, co se vlastně stalo a kdo vraždu spáchal.

Nebyl kolaborant, schovával Židy

Rozuzlení celého příběhu se Nizozemci dočkali až tento týden. Postaral se o to leidenský starosta Henri Lenferink.

Kdo Guljeho zavraždil? Střelcem byla žena: Atie Ridder Visserová, která za války pracovala pro odboj. Podlehla tehdejším pomluvám o Guljeho kolaboraci.

On udržoval vztahy s okupační správou, někteří jeho zaměstnanci dokonce otevřeně nacisty podporovali. Vedle toho ale odhodlaně pracoval pro odboj. Gulje dokonce finančně podporoval a schovával Židy, v jeho domě se scházela zakázaná katolická organizace.

Visserová se k činu přiznala prostřednictvím dopisu, jež poslala leidenskému starostovi. Ten je přesvědčený o pravdivosti celého příběhu. Se stařenkou se několikrát setkal, vše konzultoval s historiky.

"Ridder-Visserová nebude stíhána. Případ je promlčený," řekl podle agentury AP starosta Lenferink.

Skoro stoletá vražedkyně

Ridder-Visserová se po válce odstěhovala do Indonésie, kde se seznámila a později se i vdala za svého budoucího manžela Hermana. Poté žila několik let ve Španělsku, nakonec se vrátili do Nizozemska. Celý život zůstala bezdětná.

Podle Lenferinka má bývalá vražedkyně podlomené zdraví, špatně slyší a potřebuje pomoc. Vyzval média, aby nechali 96letou stařenku na pokoji. Zároveň její činy odsoudil a vraždu označil za "nepřijatelnou".

Ridder-Visserová se dvakrát setkala s vnuky a vnučkami Felixe Guljeho. O čem se bavili, odmítl leidenský starosta zveřejnit.