Bogota - Občanská válka v jihoamerické Kolumbii sice skončila před téměř půl rokem, produkce drog ale kvete více než kdy jindy.
Povstalci z gerilové skupiny FARC (Revoluční ozbrojené síly Kolumbie) loni na podzim podepsali dohodu, na jejímž základě odložili zbraně. Hodlají se zapojit do politiky a hlavně: dají ruce pryč od produkce kokainu.
Má to ale jeden háček. Zemědělcům, kteří pěstují rostlinu, z níž se droga vyrábí, se do takového kroku nechce.
Pěstování koky zůstalo nejvýdělečnější činností, jakou si lidé žijící v odlehlých oblastech obestoupených pralesem mohou vydělat na živobytí.
Ačkoliv je Kolumbie jedním z nejbližších spojenců USA v boji proti drogám, více než 460 000 akrů půdy této jihoamerické země pokrývají pole s kokou, píše americký list Washington Post.
Tamní farmáři neměli tak velká pole ani v dobách, kdy nad obchodem s drogami dohlížel nejslavnější narkobaron Pablo Escobar.
Tohle jsme tu ještě nezažili
Jak se to mohlo stát? Odpověď je pro tamní úřady velmi znepokojující. Zdá se, že venkované využili na rozšíření svých polí finanční pomoc, kterou jim vláda poskytla na to, aby přešli na pěstování legálních plodin.
Výsledkem je přesycený trh a prudce klesající ceny kokainu. Listy jindy tak cenné rostliny teď hnijí nesklizené na polích. "Nikdy jsme tady nic takového neviděli," cituje americký list kolumbijského ministra obrany Luise Carlose Villegase.
How the Colombia-FARC peace agreement plans to solve the country’s illicit coca growing problem https://t.co/vW8cj8R3wd pic.twitter.com/JwQDHqsMeX
— Brookings (@BrookingsInst) May 4, 2017
Změna poměrů na kolumbijském venkově je největším problémem, kterému země čelí v důsledku podepsání mírových dohod. Když zemědělci přestanou pěstovat koku, přijdou o velké sumy peněz, které jim za ni nabízejí překupníci.
"Peníze jsou to jediné, kolem čeho se točí život těchto zemědělců," uvedl už dříve pro Aktuálně.cz kolumbijský novinář Jorge Enrique Botero.
Podle něj přerostl obchod s drogami v obrovský kulturní problém, který budou úřady řešit ještě mnoho let - možná celou další generaci.
Aby se venkovanům vyplatilo pěstovat legální plodiny, musejí mít přístup na trh, kde je budou moci prodat. A to je pro velmi odlehlé a kvůli pralesu nedostupné oblasti velký problém.
"Jedním způsobem, jak se s tím vyrovnat, je budování infrastruktury. Musí se postavit silnice, které budou protínat i tyto vzdálené oblasti," míní Botero.
Boj s obchodníky s drogami je teď pro kolumbijskou vládu ještě těžší. Po uzavření míru s FARC nemůže vláda jednoduše poslat na venkov vojáky, kteří by pole zlikvidovali. "Popravdě nevěříme, že násilí je tím správným nástrojem, kterým bychom Kolumbii zbavili koky," potvrdil ministr Villegas.
Faktem je, že zemědělcům se musí přechod na pěstování jiných rostlin vyplatit. Přerozdělování dotací je proto prvním krokem vlády, která počítá s tím, že na proměnu kolumbijského venkova bude potřeba dost času.
Počty předávkovaných v USA rostou
To se ale nelíbí Spojeným státům, které na Kolumbii netrpělivě tlačí. Většina kolumbijského kokainu totiž putuje právě do USA.
Podle odhadů Washingtonu bylo v jihoamerické zemi loni vyrobeno 710 tun bílého prášku. V roce 2013 to bylo přitom jen 235 tun.
Počet úmrtí spojených s předávkováním ve Spojených státech stoupá na desetileté maximum a počet mladých Američanů, kteří zkusí kokain, vzrostl mezi lety 2013 a 2015 o 61 procent.
Příští týden poletí kolumbijský prezident Juan Manuel Santos navštívit svůj americký protějšek Donalda Trumpa. Obchod s drogami je bolavé místo ve společných zájmech obou zemí.
USA podporují program, v rámci kterého kolumbijská letadla likvidovala pole s kokou chemickým postřikem. Jenže kvůli vysokým zdravotním rizikům bylo od této strategie upuštěno a minulý měsíc zákaz postřiků formálně potvrdil i soud v kolumbijské metropoli Bogotě.
A tak pěstitelé koky zatím úspěšně vzdorují. Blokují přístupové cesty do oblastí, vysílají ženy a děti hlídat pole a pouštějí se do střetů s policií.
Brání to jediné, z čeho mají v odlehlých částech Kolumbie zisk.
