Zklamání po neúspěšné ukrajinské protiofenzivě přerostlo počátkem listopadu ve veřejný konflikt, když Zalužnyj v rozhovoru pro časopis The Economist de facto prohlásil, že válka s Ruskem se dostala do patové situace, která se může protáhnout na roky. Zelenskyj tvrzení generála odmítl a znovu připomněl, že vyjednávání s Kremlem o příměří Ukrajina nezvažuje.
Spory kulminovaly během návštěvy amerického ministra obrany v Kyjevě Lloyda Austina. Během setkání si měl velitel ukrajinské armády stěžovat na Zelenského administrativu. Šéfa Pentagonu následně podle serveru Ukrajinska pravda překvapil prohlášením, že Kyjev potřebuje na obnovu hranic země dalších zhruba 400 miliard dolarů a 17 milionů nábojů.
S odkazem na vyjádření Zalužného prezident později prohlásil, že by se vojáci raději neměli angažovat v politice, píše web Meduza. Kyjevský starosta Vitalij Kličko 3. prosince veřejně podpořil Zalužného výroky o válce, což přispělo ke spekulacím o rozkolu mezi ukrajinskými představiteli. Mezitím Mariana Bezuhlová, poslankyně parlamentu ze Zelenského politické strany Služebník lidu, vyzvala Zalužného k odvolání jeho výroků. Kritizovala zejména to, že ukrajinské ozbrojené síly stále nepředložily zákonodárcům plán bojů na příští rok.
Podle zdrojů serveru Ukrajinska pravda předběžná data z letošního průzkumu veřejného mínění ukazují, že veřejnost Zalužnému důvěřuje více než Zelenskému. Ten měl mezi dotazovanými 93 procent příznivců, zatímco generálovi věřilo 98 procent oslovených. Prezidentská kancelář tak měla začít Zalužného popularitu vnímat jako politickou hrozbu a odradila ho od založení vlastní dobročinné nadace z obavy, že by se mohla stát stavebním kamenem jeho budoucí politické strany. Tlak na Zalužného však pouze zvýšil jeho oblíbenost mezi Ukrajinci.
Ukrajinská pravda přičítá konflikt tomu, že oba muži zasahují do agendy toho druhého. Zatímco Zelenskyj vnesl do armády "prvky politiky", Zalužnyj se nechtěně stal výraznou veřejnou osobností. Vzájemná konkurence vedla k byrokratickým střetům.
Zelenskyj měl dokonce vytvořit "paralelní mechanismy komunikace s veliteli různých vojenských složek", tedy systém, kvůli kterému se Zalužnyj dozvídal zásadní informace pouze od svých podřízených. Prezidentova politická agenda ovlivnila šéfa armády i v dalších směrech. Například když Zelenskyj hromadně propustil regionální odvodní komisaře. Zalužnyj se k tomuto kroku kriticky vyjádřil, když veřejně prohlásil, že rozhodnutí mělo za následek kolaps armádních náborů v celé zemi.
Podle ukrajinských novinářů je jediným možným kandidátem na místo Zalužného ve funkci vrchního velitele Oleksandr Syrskyj, nejvyšší ukrajinský generál na východě země. Ten se však takové přízni veřejnosti netěší. Odvolání by navíc Zalužného mohlo katapultovat mezi "superhvězdy" a změnit stávající ukrajinskou politiku.
