Rijád/Sydney - Arabové říkají, že když Bůh tvořil člověka, upustil hlínu na zem a z ní pak povstal velbloud.

Přestože má mít tradiční zvíře nomádských kultur k Alláhovi velmi blízko, čelí v poslední dekádě obrovskému úbytku populace.

Těsně před svou smrtí v roce 1960 varoval arabista St. John Philby, že velbloudi do konce 20. století vymřou úplně.

Organizace OSN pro výživu uvádí, že jen v srdci islámu - Saúdské Arábii - klesl počet "korábů pouště" chovaných na maso na 240 tisíc. Přitom ještě v roce 1994 jich tam žilo půl milionu.

Celkem dvacetiprocentní propad v populaci velbloudů hlásila mezi lety 1994 - 2004 celá Asie.

Proč už není velbloudů jako much? Konkrétně v Saúdské Arábii za to může zběsilá modernizace i nový životní styl.

Zatímco před ropným boomem byli tamní pastevci zvyklí využívat velbloudí kůži, mléko, maso i trus s obdivuhodnou šikovností, dnes se jim zvířata hodí především k závodění a do restaurací.

Ještě horší situace panuje v chudých zemích, třeba v Somálsku a Etiopii.

"Když velbloudi začnou vymírat, je to zlé znamení," pověděl BBC před lety somálský pastýř Ahmed Muhammad. "Velbloudi jsou těmi posledními. Pak už je na řadě jen člověk."

Australská "záchrana"

Bude-li asijská velbloudí populace tak dramaticky klesat, zdá se být jejím jediným zachráncem Austrálie.

Situace tam panuje opačná. Deset tisíc kusů, dovezených v 19. století britskými přistěhovalci z Indie, se v divočině rozrostlo na bezmála jeden a půl milionu jedinců.

Velbloudi v Kata Tjuta (jinak také Olgas, Mnoho hlav). Kata Tjuta je skupina asi třiceti gigantických dómů ležící 42 km západně od Uluru ve středu australského kontinentu na domorodém území v Severním teritoriu a Národním parku Uluru - Kata Tjuta. | Foto: Reuters

Z odchytů a následného zpracování velbloudího masa se stal u protinožců obrovský byznys. Ale i trápení.

Kusy vhodné pro chov, nebo tuny masa, vyváží Austrálie všude tam, kde člověk velblouda před 4000 lety domestikoval. Do zemí Perského zálivu, Arabského poloostrova a úrodného půlměsíce, ale také třeba do Malajsie.

Velbloudů žije v australské divočině tolik, že vláda opakovaně uvažuje o jejich masovém vybíjení. Narušují totiž křehký ekosystém.

Nejkontroverznější byl návrh, který počítal s placením lovců v tzv. karbonových kreditech. Firmy by zabíjením velbloudů mohly získávat emisní povolenky.

Krkající velbloudi totiž ročně vypouští na 300 kg metanolu, jež je škodlivější než oxid uhličitý.

"Mělo by to obrovské výhody, protože divocí velbloudi jsou po celé Austrálii obrovsky nebezpeční," říkal v polovině roku australský poslanec Mark Dreyfus.

Velbloudi jsou v starých arabských mýtech jedinou bytostí na světě, která zná i sté jméno boží.

Lidé jich umějí vyjmenovat jen devadesát devět.