Ještě v pondělí informoval prezident Olusegun Obasanjo prezidentku Libérie Ellen Johnsonovou-Sirleafovou, že její vláda může převzít Charlese Taylora do vazby.
Libérie uvažovala o jeho přímém vydání do Sierry Leone, kde je obviněn z válečných zločinů. V noci na úterý Taylor zmizel ze své nigerijské rezidence. Na svobodě však zůstal jen jeden den.
Během středečního dne se nigerijským bezpečnostním složkám podařilo Taylora na severu země opět zadržet.
Válka proslulá usekáváním končetin
"Taylor by měl odjet rovnou do Sierry Leone spíše než do Libérie," prohlásila prezidentka na setkání s církevními představiteli. "Taylor nebyl obviněn u žádného soudu v Libérii, a proto nemá před žádným liberijským soudem stanout," dodala.
"Moje vláda zdědila problém "Taylor". Tato vláda nepodepsala dohodu, která umožnila Taylorovi odejít do exilu. Náš postoj v této věci je jasný," zdůraznila.
Taylor byl kromě vyvolání občanské války v samotné Libérii zatažen i do konfliktu v této sousední zemi. Tamní válka stála život asi padesát tisíc lidí a nechvalně proslula mimo jiné dětskými vojáky a uřezáváním končetin obětí ozbrojenců.
Mírovou dohodou ze srpna 2003 skončila 14 let trvající občanská válka, v níž přišlo o život 250 000 lidí. Vzešla z ní generace mladých ozbrojenců a násilí se přeneslo i do sousedních zemí.
Zvláštní soud s podporou OSN v Sierra Leone chce někdejšího liberijského prezidenta soudit za to, že tamní povstalce podporoval výměnou za diamanty. Neviní ho však za nic, co by měl spáchat v průběhu občanské války v Libérii.
Nigérie odmítla vydat Taylora přímo tomuto soudu, protože se zavázala v předchozích mírových dohodách, že předá Taylora jen do rukou demokraticky zvolené vlády v Libérii.
Nigérie: Vydáme ho jen jeho vlastní vládě
Charles Taylor odešel do exilu v Nigérii v roce 2003 a jeho odchod byl součástí mírových dohod, které ukončily 14 let dlouhou občanskou válku, která Libérii zcela zdevastovala. Obě dvě hlavy státu před Taylorem byly popraveny při puči.
Liberijci volili poprvé po válce v minulém roce. Nejvyšší funkce se nakonec ujala bývalá pracovnice Světové banky a OSN Ellen Johnsonová-Sirleafová a stala se první zvolenou prezidentkou-ženou v Africe.
Sirleafová označila za hlavní cíl rekonstrukci země a vydání Taylora podle ní nebylo tak důležité. Přesto začátkem března oficiálně požádala o Taylorovo vydání, na jehož základě teď má být vydán.
