Poznaň - Taxikář v Poznani má v odpovědi na otázku, kdo vyhraje, poměrně jasno. "Přece Lech," říká s odkazem na místní fotbalový klub Lech Poznaň, posledního mistra polské nejvyšší ligy, Ekstraklasy. Upozorněn, že otázka směřovala na dnešní parlamentní volby, pokrčí rameny. "Politika mě bude možná zajímat za pár let, teď mě zajímá fotbal," říká mladý muž.
Přitom to budou právě hlasy mladých lidí, kteří dnešní hlasování rozhodnou. Mladá generace je přes viditelný civilizační posun Polska nespokojena s tím, že má malou šanci na získání stabilního zaměstnání. Mladí jsou pod větším vlivem internetu, který naprosto ovládla konzervativní pravice. A mladí si také nepamatují, jakým způsobem vládla konzervativní pravice vedená bratry Jaroslawem a Lechem Kaczyńskými v letech 2005 až 2007.
Favoritem volby je totiž konzervativní strana Právo a spravedlnost (PiS) vedená Jaroslawem Kaczyńským. Podle průzkumů může získat až 37 procent hlasů a za určitých okolností sestavit vlastní vládu. PiS měl velmi silný závěr kampaně a členové jeho štábu posledních 48 hodin předtím, než o půlnoci ze pátku na sobotu začal platit zákaz kampaně, vůbec nespali. "Všichni spíme," byla lakonická odpověď jednoho z členů štábu v sobotu odpoledne na žádost o akreditaci na nedělní volební večer v sídle strany.
Druhá strana v pořadí průzkumů, posledních osm let vládnoucí Občanská platforma, má naději na získání kolem dvadvaceti procent. Jejich kampaň byla rozdrobená a slabá. Její výsledek bude paradoxně hodně záviset na počasí. Zatímco voliči PiS jsou většinou disciplinovaní, z menších měst a venkova a jdou volit dopoledne hned po návštěvě kostela, liberálnější městští voliči si nechávají rozhodnutí na odpoledne, jak se vracejí z víkendových výletů.
Mezi městskými liberály ve Varšavě, Krakově, Gdaňsku a dalších velkých městech panuje lehká nervozita, přecházející místy v paniku. Dobře ji ilustroval páteční úvodník nejčtenějšího listu Gazeta Wyborcza, který varoval s odkazem na orbánovské Maďarsko, že v těchto volbách je v sázce další osud polské demokracie. "Takhle bych to úplně neviděla. Nervózní jsme, ale kufry nikdo nebalí. Po osmi letech, kdy si mnozí zvykli na svá teplá místa a dobré příjmy, přijde změna. To je všechno," říká Marta, pracující ve středoevropské centrále jedné z nadnárodních korporací ve Varšavě. Kavárny na náměstí Spasitele, neoficiálním centru varšavské hipsterské scény, zurčí v sobotu odpoledne jako obvykle a volby rozhodně nejsou hlavním tématem hovorů.
V neděli ráno bylo v sedm hodin, kdy se otevřely volební místnosti, nad Varšavou polojasno a svítilo slunce. Volební místnosti se mají uzavřít v devět večer a hned poté budou známy první odhady výsledků. Jak v letošních prezidentských volbách, tak v předchozích parlamentních volbách před čtyřmi lety ale kvůli potížím v několika volebních místnostech - přerušení voleb či pozdějšímu otevření - musely být volby o hodinu až dvě prodlouženy.
Složení budoucí vlády bude záležet na tom, jak uspějí další malé strany. Celkem se může do parlamentu dostat až osm stran, ale kvůli přepočtu hlasů favorizujícím vítěze, mohou menší strany podle některých názorů oslabit právě Občanskou platformu. Osm procent musí získat pro vstup do parlamentu koalice Sjednocená levice, zatímco ostatní strany potřebují pět procent. Nejvíce mladých voličů platformě odebere nejspíš liberální Nowoczesna.pl ekonoma Ryszarda Petru. Tyto tři strany, ještě s případnou podporou lidovců, mohou teoreticky utvořit koalici proti PiS.
Hlasy mladých a nespokojených posbírají pravicově populistická uskupení rockera Pawla Kukize Kukiz'15 a krajního nacionalisty a libertariána Janusze-Mikka Korwina, kterým průzkumy předvídají zisk kolem pěti procent. Ti jsou vážnými kandidáty na případnou koalici s PiS, ale zároveň jsou to krajně nespolehliví spojenci, protože jejich hnutí vznikla rychle a jsou vnitřně nestabilní.
