V obklíčeném Aleppu hrozí hladomor. Rusko a Sýrie odmítají vpustit do města pomoc

Marek Hudema Marek Hudema
12. 11. 2016 14:30
Humanitární organizace ve čtvrtek rozdaly obyvatelům poslední potravinovou pomoc. Další se nemůže do města kvůli bojům dostat. Rusko, jehož letectvo a poradci pomáhají syrskému prezidentovi Bašáru Asadovi, prostřednictvím ministerstva obrany hlásá, že příměří by "nedávalo smysl". Zdá se, že Damašek i Moskva dočasně odložily myšlenku, že povstalce v Aleppu smetou z povrchu země rozsáhlým bombardováním a pak teprve nastoupí pozemní jednotky.
Aleppo po jednom z náletů ruských bombardérů.
Aleppo po jednom z náletů ruských bombardérů. | Foto: Reuters

Aleppo – Ve východním Aleppu, obklíčeném syrskou armádou a bombardovaném ruským letectvem, docházejí zásoby potravin, léků i lékařského vybavení.

Humanitární organizace ve čtvrtek rozdaly obyvatelům poslední potravinovou pomoc. Další se nemůže do města kvůli bojům dostat.

Podle představitelů OSN hrozí 250 000 civilistům hladomor. "Pevně věřím, že se nám podaří odvrátit masové hladovění, hrozící tuto zimu," prohlásil v Ženevě Jan Egeland, který pracuje pro OSN a stará se o humanitární pomoc v Sýrii.

Upozornil, že poslední pomoc dorazila do města na začátku července. "Nemyslím si, že kdokoliv chce, aby čtvrt milionu lidí ve východním Aleppu hladovělo," dodal a zároveň vyjádřil naději v přerušení armádních bojů s povstalci i bombardování.

Syrští tygři útočí. Pokud jim to Rusové umožní

Rusko, jehož letectvo a poradci pomáhají syrskému prezidentovi Bašáru Asadovi, prostřednictvím ministerstva obrany hlásá, že příměří by "nedávalo smysl".

Ministerstvo zahraniční ale pro změnu slibuje, že bude Rusko pokračovat v "humanitárních pauzách" v bombardování, které podle něj dávají příležitost dopravit do východní části města pomoc. Vláda v Damašku mlčí.

Momentálně syrské vládní síly spolu se spojenci zatlačují povstalce na jihozápadním okraji Aleppa a oznámily největší územní zisky za poslední měsíce. Nemají tak zájem na nějakém příměří.

Ofenzivu podle oficiálního prohlášení vedly "Tygří oddíly", speciální jednotka syrské armády určená pro útočné operace. Ta se při svých akcích spoléhá na podporu místních a neváhá spolupracovat ani s těmi, kteří byli původně na straně povstalců či s nimi obchodují.

Na útoku se výrazně podílely jednotky zahraničních bojovníků, které pomáhají Asadovi – jde o oddíly libanonského Hizballáhu, íránské poradce a také vojáky najaté v Afghánistánu či v Pákistánu a podle všeho placené z íránských peněz. Postup umožnily nálety ruského letectva, které ochromily poslední trasy povstalců, jimiž alespoň občas proudily do města zásoby a zbraně. Letouny zničily i několik důležitých povstaleckých skladišť zbraní.

Zdá se, že Damašek i Moskva dočasně odložily myšlenku, že povstalce v Aleppu smetou z povrchu země rozsáhlým bombardováním a pak teprve nastoupí pozemní jednotky.

Kvůli tomu dokonce Rusko přesunulo do Středozemního moře svoji jedinou letadlovou loď Admirál Kuzněcov, křižník Petr Veliký a několik ponorek, které měly na povstalce posílat rakety. Obyvatelům města syrská vláda doporučila, aby do pátku opustili své domovy, protože "útok se blíží". Podobnou taktiku použili Rusové v roce 1999 při dobývání Grozného z rukou čečenských povstalců.

Bombardování zatím odloženo. Asad nemá vojáky

Důvody změny taktiky Sýrie a Ruska mohou být dva.

Zaprvé se Sýrie s Ruskem možná zalekly protestů světa a bojí se, že velký počet civilních obětí by zbytečně poškodil jejich reputaci. Snaha o to, aby představily povstalce jako teroristy – a tím ospravedlnily masový útok – zatím nebyla příliš úspěšná, i když většinu povstaleckého Aleppa kontrolují z větší či menší míry radikální islamisté.

Svět se stále spíše zajímá o osud tamních civilistů, kteří nevěří zárukám syrského režimu, že budou moci beztrestně odejít. V minulosti byly zaznamenány útoky na odcházející civilisty, a navíc je známo, že Asadova tajná policie i za pomoci mučení "prověřuje" lidi, kteří dlouhodobě žili na územích kontrolovaných povstalci.

Za druhé je pravděpodobné, že syrská armáda stále nemá dost sil na dobytí a udržení povstalecké části Aleppa, ani kdyby těžké bombardování zničilo většinu města a zabilo část povstalců. Minulý rok zachránila Asadův režim před pádem jen ruská intervence a syrská armáda stále trpí nedostatkem mužů.

Bašár Asad se snaží nízké stavy doplnit verbováním vojáků v zahraničí a vytvářením pomocných ozbrojených milic. Výsledkem je ale roztříštěnost velení a nedostatek koordinace, což ztěžuje jak boj, tak kontrolu dobytého území.

I oddíly "Tygrů" musely být přesunuty do Aleppa z jiné části Sýrie, kde nyní chybí v boji proti povstalcům. Výzbroj přitom "Tygrům" dodali Rusové a větší útoky proti povstalcům údajně plánují důstojníci z Íránu, který Asadův režim podporuje.

 

Právě se děje

Další zprávy