Dokument s názvem Coronation začíná záběry z 23. ledna, kdy do města přijíždí pár, který se vrací z oslav nového čínského roku u příbuzných. Protože manželé mají ve Wu-chanu trvalý pobyt a jejich tělesná teplota odpovídá normě, mohou do města vstoupit. Nikdo jiný, kdo není zdravotník, který přijel pomáhat stále zahlcenějšímu zdravotnímu systému, nebo nepřiváží do města zásoby, se do Wu-chanu až do 8. dubna nepodívá. V ten den končí přísná karanténa, která měla šíření koronaviru zpomalit. A v tento den končí i dokument slavného čínského umělce Aj Wej-weje.
Aj Wej-wej už dříve zdokumentoval neštěstí, která ovlivnila život obyvatel Číny - stojí například za dokumentem o zemětřesení v S’-čchuanu v roce 2008, při kterém přišly kvůli špatně postaveným budovám o život stovky žáků a celkový počet obětí překročil 68 tisíc. Aj zdokumentoval také šíření viru SARS v čínské provincii Kuang-tung před 17 lety, jejíž vláda byla - podobně jako nyní ve Wu-chanu - kritizována za netransparentnost.
Kvůli svému aktivismu a kritice čínské vlády umělec od roku 2015 žije v Evropě. Natáčení nového dokumentu proto řídil na dálku a najal na něj wuchanské amatérské kameramany. Pro část z nich to byl vůbec první film, na kterém pracovali. Pro režiséra bylo ale důležitější, že byli přímo na místě. "Chtěl jsem poskytnout porozumění Číně a jejím lidem a ukázat, jak zareagovali na koronavirus. V těchto dramatických podmínkách dokážeme lépe porozumět politice a lidskosti jakékoliv společnosti," vysvětluje režisér pro německou stanici Deutsche Welle, proč si vybral zrovna toto téma.
Ve Wu-chanu se koronavirem podle oficiálních informací nakazilo přes 50 tisíc lidí, z nichž téměř čtyři tisíce nemoci covid-19 podlehly.
Zaznívá kritika vlády
Žádný ze záběrů nenatočili kameramani skrytou kamerou, všichni věděli, že je někdo zaznamenává a jména lidí za kamerami jsou uvedena v titulcích filmu. Lidé často s kamerou interagují a říkají, co si myslí. Podle Aj Wej-weje byla jejich otevřenost dána i tím, že byli částečně schovaní za rouškou.
Lékaři například před kamerou porovnávají covid-19 s virem SARS a popisují, jak SARS na rozdíl od nového koronaviru nezanechával po vyléčení na pacientech následky. Jiní si stěžují, že nemohou vyzvednout popel svých příbuzných, pokud u toho nebude někdo, kdo na ně dohlédne. U přebírání popela byli proto příslušníci veřejné bezpečnosti, kteří podle místních monitorují či monitorovali pohyb pozůstalých, aby si na procedury ani vládu nestěžovali.
"Pandemie negativně poznamená celou generaci, která ji prožila. Navždy si ji poneseme v sobě," říká například žena, jejíž tchán zemřel doma na koronavirus. Ačkoliv měl příznaky a rentgen u něj koronavirus potvrdil, test mu vyšel negativní a v nemocnici ho nepřijali. "Zabila ho neschopnost vlády. Takových případů je mnoho," dodává žena s tím, že vláda měla zavést opatření dřív, ideálně hned, jak se dozvěděla, že se vir přenáší z člověka na člověka.
S tím souhlasí i Aj Wej-wej, který jinak považuje uzavření Wu-chanu za dobré rozhodnutí a jeho film ukazuje i efektivitu tvrdé karantény. "Pokud by neomezili cestování z a do města v době pandemie, byli bychom svědky skutečné humanitární katastrofy," cituje ho německá stanice. "Na druhou stranu uzavírání města by nemělo probíhat doslovně zapečetěním dveří, zatýkáním nebo skrýváním pravdy o situaci. To vzbudilo paniku," popisuje některé praktiky.
Strach z Číny
Čínská strana však jeho film vnímá jako kritiku. Ačkoliv se k dokumentu oficiálně nevyjádřila, navštívili údajně příslušníci státní bezpečnosti režisérovu matku, která stále žije v Číně, a říkali jí, že film způsobil zemi problémy v zahraničí, píše francouzská stanice France24.
Negativní odezvy ze strany Číny se zalekly také některé z filmových festivalů, kde chtěl Aj dokument uvést. Po počátečním zájmu z New Yorku, Toronta a Benátek však film odmítly. Stejnou odmítavou reakci dostal Aj také od streamovacích platforem Amazon Prime a Netflix. Podle něj za to může snaha neznepřátelit si Peking, protože Čína představuje jeden z největších filmových trhů na světě. Festivaly a platformy takové vysvětlení na otázku amerického deníku New York Times však odmítly.
Film se objevil ale ve zvláštním uvedení na Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava. Ten letos probíhal on-line a film lze zhlédnout na Vimeu.
