Astana - Při jednání o občanské válce v Sýrii došlo alespoň k částečné shodě. Zástupci Ruska, Íránu a Turecka podepsali memorandum, ve kterém se zavázali, že zřídí takzvané "bezpečnostní zóny". Na tato místa by neměla útočit vojska ani letectvo daných zemí.
Jedná se o oblasti, kde dosud probíhaly boje mezi syrskou opozicí a vojsky Bašára Asada a zasahovaly zde i zahraniční armády. Například na okolí Idlíbu na konci dubna dopadaly bomby z ruských letadel. Zdejší protivládní síly zase získávaly podporu ze strany Turecka.
Podle memoranda uzavřeného v Astaně by teď v Idlíbu měla vzniknout chráněná zóna. Dohlížet by na ni měli jak představitelé syrské opozice, tak vládního režimu. Podobný plán by se měl uskutečnit i na třech dalších místech: ve městě Homs, v oblasti Ghoutá a v blízkosti města Dar’á na jihu země.
Není ale jisté, jestli na plány přistoupí i vojenské síly prezidenta Asada a syrské opozice. Syrští rebelové se sice jednání účastnili, ale výslednou dohodu nepodepsali. V deklaraci, kterou uveřejnili na Twitteru, požadují celkové ukončení bojů.
Podle televize Al-Džazíra se k memorandu nepřipojili ani vyslanci syrské vlády.
Neovladatelné skupiny
Zmocněnec OSN Staffan de Mistura se přesto domnívá, že dohoda může přinést zlepšení a větší bezpečnost v zemi. "Myslím, že jsme svědky důležitého kroku, který směřuje ke zmírnění konfliktu," řekl agentuře Reuters.
"Nicméně zatím můžeme mluvit jen o zmírňování násilí, ne o jeho ukončení. Víme, že v konfliktech, jako je tento, působí síly, které úmyslně porušují jakékoli dohody," dodal de Mistura pro televizi Al-Džazíra.
Ani samotných jednání se neúčastnili všichni aktéři bojů. Vyloučeni byli zástupci organizací, jež jsou v záznamech OSN vedeny jako teroristické. Mezi ně patří například islamistická Fronta an-Nusrá, bojující blízko města Dar’á proti vojákům syrské opozice.
Snesitelní a nesnesitelní partneři
S dohodami o zřízení bezpečnostních zón přišli delegáti Ruska a postupně pro ně získávali podporu ostatních zemí. Ruský zástupce Alexandr Lavrentijev uvádí, že jeho země v Astaně usilovala o několik cílů. Jedním z nich bylo dosažení klidu zbraní. Druhým snaha přimět syrskou opozici, aby se sama jasně postavila proti radikálním uskupením.
"Rozhodli jsme se vytvořit zóny, ve kterých by umírněná opozice mohla bojovat s teroristickými skupinami. Garanti dohod o těchto zónách by ji v tom nepřímo podporovali," vyjádřil se Lavrentijev pro televizi Russia Today.
Ale i přes to, že se Rusko pokusilo navázat spolupráci se syrskou opozicí, není další spolupráce jistá. V době jednání pokračovala letecká bombardování armádou prezidenta Asada, jehož Rusko podporuje, a zástupci opozice kvůli útokům bojkotovali některé schůze. Výsledná smlouva zdaleka nesplňuje požadavky syrských rebelů. Někteří z nich na setkání v Astaně hlasitě protestovali a odmítli se podepsat i pod konečnou dohodu.
"Nemůžeme přijmout smlouvu, kterou garantuje Írán, podílející se na zabíjení Syřanů. Taková dohoda by jenom rozdělovala naši zemi," prohlásil opoziční vyslanec Usáma abú Zajd. Dodal, že nevěří ani Rusku, jež podle něj také nedodržuje své sliby.
