Budapešť (Od našeho zpravodaje) - "Největší bezpečnostní hrozbou pro Maďarsko jsou uprchlíci." Tvrdí to alespoň György Bakondi, hlavní bezpečnostní poradce maďarského premiéra Viktora Orbána.
Skupině středoevropských novinářů v Budapešti představil, jak se od loňska podařilo snížit počet ilegálních přechodů maďarské hranice pomocí - dnes již proslulého - plotu.
"Jde o bezpečnost veřejnosti, o hrozbu veřejnému zdraví, vnitřní bezpečnost i sociální."
Podle Bakondiho například hrozí rozšíření dětských nemocí. Nebo - jak se ukázalo po útocích v Paříži a Bruselu - to, že se útočníci "svezou" na uprchlické vlně a projedou na cizí doklady i Maďarskem.
Loni zemí prošlo neoficiálně na 400 000 uprchlíků, zaregistrovat se podařilo jen 180 000 z nich.
Z těchto lidí dokončilo proceduru žádosti o azyl v Maďarsku jen 508 lidí. Kde jsou ti ostatní? "Prostě odešli dál před koncem procedury," vysvětluje.
"Nevládky" na úrovni pašeráků lidí
György Bakondi je přesvědčen, že migrační vlna byla a je organizovaná. "Podle našich údajů se na ní loni podílelo na třicet tisíc pašeráků lidí. Dokladem může být, jak se po zavření našich hranic do 24 hodin proud lidí změnil a zamířil do Chorvatska," říká.
Neblahou roli v organizaci uprchlické vlny prý sehrály i nevládní organizace, snažící se uprchlíkům pomoci. Bakondi je v podstatě dal na stejnou úroveň jako pašeráky lidí.
Orbánův nekompromisní poradce - mimochodem někdejší socialistický pohraničník - stál u zrodu stavby protiuprchlického plotu, kterou následně napodobilo několik dalších zemí v Evropě.
"Studovali jsme příklady po celé Evropě, španělsko-marockou hranici, už stojící bulharský plot na hranici s Tureckem, makedonsko-řeckou hranici i americko-mexickou. A bylo nám jasné, že pokud chcete ilegální přechody přes hranice zastavit, musíte tu vlnu zastavit fyzicky," popsal Bakondi historii nápadu.
Co je potřeba k plotu? Zákon a dost vojáků
Zastavení přílivu běženců si podle něj žádá i právní ochranu plotu. Právě proto prý maďarský parlament rychle schválil zákon, podle něhož je poškození bariéry trestným činem.
No a pak dost policistů a vojáků.
Kolik jich dnes na hranici se Srbskem a Chorvatskem je, György Bakondi prozradit odmítá. "Promiňte, ale tohle číslo podléhá utajení," usmívá se muž, kterého kolegové a spolupracovníci oslovují výhradně "pane generále".
Od začátku roku do letošního 9. května do Maďarska přišlo jen necelých 15 000 běženců. Většinou jdou přes dvě registrační centra, ale mnoho z nich se snaží překonat plot ilegálně. Pro vládu jsou i nadále nepřítelem číslo jedna.
Premiér Viktor Orbán nedávno navrhl reformu pravidel společného prostoru, tzv. Schengen 2.0. Ten mimo jiné předpokládá, že by se azylová procedura pro ty, kteří chtějí v EU žádat o azyl, odehrávala mimo hranice Evropské unie.
Pro maďarskou vládu se - hned vedle uprchlíků - stali nepřítelem ti evropští politici a úředníci, kteří prosazují tzv. povinné kvóty na přijetí uprchlíků nebo vysoké pokuty za to, že je stát odmítne přijmout. Pro maďarské konzervativce, lpějící na tradicích a odlišnosti kulturní i jazykové, je toto obzvláště citlivý bod.
"Aby Brusel rozhodoval, s kým máme v Maďarsku žít, je naprosto nepřijatelné," říká nekompromisně Bakondi a zdůrazňuje, že vláda chystá na toto téma referendum, jehož výsledek je díky naprosté převaze vládního názoru v médiích a celém veřejném prostoru předem jasný. "Je to hlasování na úrovni referenda o vstupu do EU a NATO," zdůrazňuje.
Referendum, které maďarská vláda představuje jako vrcholný nástroj demokracie vůči nátlaku z Bruselu, se bude konat na přelomu září a října.
