Kerry je v Kyjevě, přivezl miliardu dolarů

Úterní dění na Ukrajině jsme sledovali v online reportáži.

Americký ministr zahraničí John Kerry v Kyjevě uctil památku obětí nepokojů. | Foto: Reuters

Ukrajina – Vpád ruských vojsk na ukrajinský Krym není vojenský zásah. Na úterní tiskové konferenci to řekl ruský prezident Vladimir Putin.

S novináři mluvil poprvé od doby, kdy Rusové začali obsazovat strategicky důležitá místa na Krymském poloostrově.

"Nedošlo k jedinému souboji, nezazněl jediný výstřel," řekl. Krym prý navíc Moskvu o intervenci sám požádal.

Rusko si podle Putina vyhrazuje právo použít jakékoliv dostupné prostředky, aby ochránilo ruské obyvatele nejen na Krymu, ale i v ruskojazyčných regionech na východě Ukrajiny.

Na Krymu teď ale podle něj neoperují ruští vojáci, nýbrž "ozbrojené síly sebeobrany".

Jen o pár minut později se ke slovu přihlásil i ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Mluvil však úplně jinak než prezident Ruské federace.

"Náš zásah na Krymu byl správný. Jednotky zabavily zbraně a výbušniny," cituje ho agentura Reuters.

Dění na Krymu i celé Ukrajině včetně reakcí jsme sledovali v online reportáži.

Kanadský premiér Stephen Harper v úterý v parlamentu odsoudil ruskou "invazi a okupaci" části sousední země jako situaci nevídanou od konce druhé světové války a také ohlásil zrušení "všech bilaterálních akcí" mezi kanadskými a ruskými ozbrojenými silami. Šéf kanadské diplomacie John Baird v rozhovoru pro televizi CBC zase přirovnal ruský zásah na Krymu k nacistickému obsazení Sudet jako části Československa. "Sudety obývali převážně Němci, ale to nedávalo Němcům právo udělat to, co na konci 30. let udělali," prohlásil podle agentury AFP.

Britská ropná společnost BP si plně stojí za svými investicemi v Rusku. Prohlásil to v úterý generální ředitel Bob Dudley. Řekl to v době, kdy američtí činitelé hrozí kroky, které by ekonomicky izolovaly Rusko za jeho intervenci na ukrajinském Krymu. BP je největším zahraničním investorem v ruském ropném sektoru, kde loni získala zhruba pětinu akcií v ruské ropné jedničce Rosněfť.

Ruský prezident Vladimir Putin a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching sdílejí blízká stanoviska k situaci na Ukrajině. Podle Kremlu to vyplývá z jejich úterního telefonátu. Putin také hovořil s tureckým premiérem Recepem Tayyipem Erdoganem, který podle západních zdrojů doporučoval, aby si situaci na Ukrajině vyřešili hlavně sami Ukrajinci

Profesor prestižní moskevské vysoké školy, historik Andrej Zubov, údajně přišel o místo poté, co si dovolil v tisku přirovnat nynější ruskou okupaci Krymu k anšlusu Rakouska nacistickým Německem v roce 1938. "Mému otci přes vedoucího katedry vzkázali, že jej rektor propouští," oznámila podle serveru BBC profesorova dcera Irina. Zubov dosud přednášel na diplomatické akademii MGIMO, než v liberálním listu Vedomosti pod titulkem "To už tady bylo" srovnával shodné rysy mezi počínáním ruských vojsk na Krymu a připojením Rakouska k Hitlerově říši. Také varoval, že Rusko si pokazí vztahy se Západem i s Ukrajinou

Na žádost nového ukrajinského vedení, které hovoří o zmizení miliard ze státních fondů, se Evropská unie chystá zmrazit majetek 18 ukrajinských prominentů. Podle agentury Reuters o tom evropské vlády uzavřely předběžnou dohodu a v následujících dnech to má být formálně potvrzeno.

Moskva dnes pohrozila, že odpoví v případě, že Spojené státy vyhlásí sankce proti Rusku kvůli jeho počínání na Ukrajině, kde ruští vojáci de facto okupují Krym. "Mnohokrát - s fakty v rukou a s právním výkladem - jsme Američanům vysvětlovali, proč jejich jednostranná sankční opatření nezapadají do norem civilizovaných mezistátních vztahů. Žádoucí výsledek to ale nemá. Znamená to, že budeme muset odpovědět, a to nikoli nutně zrcadlově," uvedl mluvčí ruské diplomacie Alexandr Lukaševič v prohlášení.

Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) se společně se Spojenými státy rozhodla poslat na Ukrajinu kvůli napětí s Ruskem vojenskou pozorovatelskou misi. S odvoláním na diplomatické zdroje o tom informovala agentura DPA. Podle agentury Reuters monitorovací skupina zamíří na pozvání ukrajinské strany na Krym, kde se pohybují ruské ozbrojené síly.

Téměř milion korun shromáždili Ukrajinci v Česku na pomoc svým krajanům. Sbírku uspořádala jejich organizace Ukrajinská iniciativa v ČR. Prostředky jsou určeny i na nákup léků a poskytnutí právní pomoci postiženým. Peníze shromažďuje rovněž společnost Člověk v tísni, která se podílí na zdravotnické pomoci přímo v Kyjevě. Kromě půldruhého milionu korun od ministerstva zahraničí získala zatím další téměř dva miliony korun z jiných zdrojů. Půldruhého milionu korun od ministerstva zahraničí dostala také česká Charita na materiální a psychosociální podporu postiženým na Ukrajině.

Členské země NATO obvinily Rusko z porušování Charty OSN a svrchovanosti Ukrajiny. Informoval o tom po dnešním mimořádném jednání aliance v Bruselu její generální tajemník Anders Fogh Rasmussen. NATO bude ve středu jednat o situaci na Ukrajině se zástupci Moskvy, uvedla agentura AP.

Šéf americké diplomacie John Kerry dnes odsoudil ruský postup vůči Ukrajině jako "akt agrese". Rusko tvrdě usiluje o vytvoření záminky pro invazi na Ukrajinu, soudí Kerry. Moskva tím prý ale riskuje, že skončí v izolaci, pokud bude pokračovat v této politice. Kerry ubezpečil, že USA nemají zájem o konfrontaci s Ruskem. Vyjádřil naději, že Putin nakonec ustoupí a bude "pečlivě naslouchat".

Podle prezidenta USA Baracka Obamy není ruská aktivita na Ukrajině znamením síly, ale symbolem obav, jež sousední státy mají z ruského vměšování. Podle agentury Reuters hovořil Obama před novináři o "agresi ruského prezidenta Vladimira Putina na Ukrajině". Obama prý také řekl, že Rusko má stále příležitost pomoci mezinárodnímu společenství situaci na Ukrajině stabilizovat.

Sankce Západu vůči Moskvě jsou podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova kontraproduktivní. "Vždycky jsme byli proti jednostranným sankcím. Nikdy nepřinesly nic dobrého," prohlásil šéf ruské diplomacie.

Prozatímní ukrajinský prezident Oleksandr Turčynov, šéf americké diplomacie John Kerry a úřadující premiér Ukrajiny Arsenij Jaceňuk zasedli k jednacímu stolu. Kerry přiletěl do Kyjeva ujistit nové vedení země, že za ním Washington stojí. A nepřijel s prázdnou. Přivezl příslib půjčky ve výši miliardy dolarů.

"Pomůžeme vám. Prezident Obama plánuje další podporu," prohlásil Kerry na náměstí Nezávislosti, kam přišel uctít památku obětí nepokojů.

Prozatímní ukrajinský prezident Oleksandr Turčynov, šéf americké diplomacie John Kerry a úřadující premiér Ukrajiny Arsenij Jaceňuk. | Foto: Reuters

"Ruská vojenská intervence na Ukrajině je nejen v rozporu s mezinárodním právem a Chartou OSN, ale mohla by vyústit i v lidskoprávní a humanitární katastrofu,“ prohlásil v úterý na zasedání Rady bezpečnosti OSN český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. Zopakoval, že Česká republika plně podporuje suverenitu a teritoriální celistvost Ukrajiny, a vyzval k mírovému řešení krize v souladu s principy mezinárodního práva.

Situace v Oděse, která se spolu s dalšími ruskojazyčnými regiony na jihu a východě Ukrajiny chce přidat k autonomnímu Krymu, se dramatizuje. Dav proruských radikálů vyhrožuje úřadu místního gubernátora. Vůdce promoskevské organizace Lidová alternativa správě oblasti pohrozil, že pokud nepřijme požadavky vzbouřenců, budou s gubernátorem "hovořit jinak".

Ukrajinská pohraniční stráž hlásí, že dvě ruské vojenské lodě blokují Kerčský průliv dělící Krym od Ruska, píše agentura Reuters.

Na Krymu zazněly první výstřely. Ruští vojáci na obsazené letecké základně Belbek ukrajinské armády stříleli do vzduchu, aby předešli konfliktu s asi 300 neozbrojenými ukrajinskými vojáky, kteří tvořili původní posádku základny a chtěli se na ni vrátit.

Střelba ruských vojáků na Krymu

Na Krymu zazněly první výstřely. Ruští vojáci na obsazené letecké základně Belbek stříleli do vzduchu, aby předešli konfliktu s asi 3 stovkami neozbrojených ukrajinských vojáků, kteří tvořili původní posádku základny a chtěli se na ni vrátit. | Video: Youtube

Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) se chystá poslat na Ukrajinu pozorovatele, kteří budou v zemi dohlížet na dodržování lidských práv. Média o tom informoval generální tajemník OBSE Lamberto Zannier. "Plán mise máme víceméně hotový, ale samozřejmě potřebujeme mandát členských zemí, včetně Ruska," upozornil.

Ukrajina ruskou justici oficiálně požádala o vydání svrženého prezidenta Viktora Janukovyče, který se podle dostupných informací zdržuje v ruském Rostově na Donu.

Novinářům v Kyjevě to oznámil šéf ukrajinské kontrarozvědky SBU Valentyn Nalyvajčenko. Nové vedení ukrajinské prokuratury chce Janukovyče soudit za smrt téměř stovky opozičních aktivistů při únorových střetech s policií v centru Kyjeva.

Rusko souhlasí s mimořádnou schůzkou se zástupci Severoatlantické aliance (NATO). S odvoláním na italskou ministryni zahraničí Federicu Mogheriniovou o tom informovala agentura Reuters.

Ruský plynárenský gigant Gazprom podle šéfa Kremlu Vladimira Putina v dubnu zruší slevu na plyn dovážený na Ukrajinu. "Když nám stejně neplatíte a my registrujeme jen rostoucí dluh, pojďme (za plyn) účtovat běžnou - nikoliv sníženou - cenu. Jde o součást obchodních operací Gazpromu," prohlásil ruský prezident.

Bílý dům oznámil, že je připraven pomoci ukrajinským podnikatelům nalézt uplatnění na zahraničních trzích a že na Ukrajinu vysílá tým expertů, kteří pomohou nalézt rozkradený majetek a pomohou zemi přestát tlak finančních trhů.

Americký ministr zahraničí John Kerry po příletu do Kyjeva oznámil, že Washington poskytne půjčku ve výši 1 miliardy dolarů (19,8 miliardy korun).

Experti na zbraně (minimálně ti ze Západu) mají jasno: Vybavení ozbrojenců na Krymu svědčí jednoznačně o tom, že jde o vojáky z Ruské federace, žádnou rusky mluvící domobranu. Konkrétně o "ruské elitní jednotky", cituje BBC Igora Sutyagina z Royal United Service Institute v Londýně.

Foto: Reuters

Ukrajinské telekomunikační sítě čelí kybernetickému útoku z Rusy okupovaného Krymu. Podle agentury Reuters o tom informoval šéf bezpečnostních složek Valentin Nalivajčenko. "Mohu potvrdit, že jsou mobilní telefony poslanců už dva dny napadány."

Americký ministr zahraničí John Kerry přiletěl do ukrajinské metropole Kyjeva.

Vojáci, kteří se bez jediného výstřelu zmocnili Krymu, jsou pravděpodobně příslušníci ruských speciálních jednotek, výsadkáři a pravděpodobně členové elitních komand Specnaz, shodují se vojenští experti podle agentury AFP.

Foto: Reuters

Ukrajinský paralympijský tým hrozí kvůli ruské invazi na Krym bojkotem olympiády pro hendikepované sportovce v Soči, která v ruském letovisku začíná tento pátek. Bojkot paralympiády už avizovali také britští a američtí ministři.

V souvislosti s Putinovým vystoupením před novináři připomínáme, co tvrdí Kyjev: Podle ukrajinské prozatímní vlády je na Krymu 16 000 ruských vojáků.

Ruský prezident Vladimir Putin právě popřel, že by na Krymu zasahovaly ruské jednotky. Novinářům řekl, že mají jen podobné uniformy. Šéf diplomacie Sergej Lavrov ale o pár minut později prohlásil úplný opak. "Náš zásah na Krymu byl správný. Jednotky zabavily zbraně a výbušniny," citovala ho agentura Reuters.

Sergej Lavrov. | Foto: Reuters

Tolik očekávaná tisková konference Vladimira Putina skončila. Co tedy řekl? Popřel, že by na Krymu intervenovala ruská armáda. To ale podle něj neznamená, že by tam Rusko nemohlo v budoucnu - v krajním případě - vojensky zasáhnout. A nejen tam. Moskva si podle něj vyhrazuje právo použít jakékoliv prostředky, aby ochránila rusky mluvící obyvatele nejen na Krymu, ale i na východě Ukrajiny...

Rusko poskytlo Viktoru Janukovyčovi úkryt, aby mu zachránilo život. "Nemá žádnou politickou budoucnost," prohlásil šéf Kremlu.

"Dostojíme mezinárodním závazkům a pomůžeme lidem, kteří jsou s námi spojeni historicky, kulturním vývojem a také ekonomicky. Jejich ochrana je naší humanitární misí."

Foto: Rusko hladce dobývá Krym, i s muzikou

Prohlédnout 14 fotografií

"Pokud hovoříme o naší účasti (na Ukrajině), udělali jsme to vážně z humanitárních důvodů."

"Partneři zejména ve Spojených státech si také tvrdošíjně hlídají své geopolitické zájmy." Washington podle něj jedná stylem "kdo není s námi, je proti nám". "Kdo se jim nepodřídí, na toho se potom snaží více tlačit. My máme jiné východisko. Vždy postupujeme legitimně a respektujeme mezinárodní právo."

A U.S. Army Apache helicopter flies past a flag on Observation Post Mustang in Afghanistan's Kunar Province June 4, 2012. REUTERS/Tim Wimborne (AFGHANISTAN - Tags: CIVIL | Foto: Reuters

"Pouze jsme posílili ochranu našich základen a udělali jsme dobře. Vycházím z toho, že na východní Ukrajině nebudeme muset dělat nic podobného."

Putin mluví o Krymu. Zdůrazňuje, že nejde o žádnou vojenskou intervenci. "Nedošlo ani k jedinému souboji, nezazněl jediný výstřel," říká. Krym prý Moskvu o intervenci sám požádal.

"Vždy budeme Ukrajinu vnímat jako našeho nejbližšího souseda, naši bratrskou republiku. Naše vojenské síly jsou vlastně soudruzi. Jsou to lidé, kteří se znají. Jsem přesvědčen, že ukrajinští a ruští vojáci nebudou stát na různých stranách barikády, ale na jedné."

"Rusko nás i po vstupu do NATO a EU považuje za svou sféru vlivu a podle toho se tu chová." | Foto: REUTERS/Mikhail Metzel/RIA Novosti/Kremlin

Podle Putina uvrhly protesty Ukrajinu do chaosu. K moci se dostaly teroristické síly. "Proč Kyjevem stále ještě běhají zakuklenci se zbraněmi?“

Putin o Janukovyčovi: "Své pravomoci prakticky odevzdal. Udělal ústupky, třeba návrat k ústavě z roku 2004. Nevydal rozkaz ke střílení na demonstranty."

Z tiskové konference Vladimira Putina: „Na Ukrajině došlo k protiústavnímu puči. Jen o tom nikdo nemluví“.

Ruský prezident Vladimir Putin má tiskovou konferenci, poprvé se vyjadřuje k Ukrajině. Poprvé od začátku vojenské intervence na Krymu.

Velvyslanci 28 členských zemí NATO se v úterý sešli na poradě k situaci na Ukrajině. Podruhé během tří dnů. Schůzku iniciovalo Polsko – na základě článku 4 alianční smlouvy. Ten lze uplatnit, pokud se některý z členských států cítí být ohrožen. „Události na Ukrajině a kolem Ukrajiny jsou považovány za hrozbu pro členy Aliance, kteří s ní sousedí,“ stojí v prohlášení NATO.

Foto: Reuters

Východoukrajinský Doněck žádá větší autonomii. Poslanci velkou většinou odhlasovali referendum o budoucím statusu regionu. Žije tu zhruba 4,3 milionu lidí. Už včera obsadily stovky proruských demonstrantů část vládních budov.

Ruská vláda připravuje zákon zjednodušující přiznání ruského občanství ruskojazyčným cizincům. Umožnil by snadněji získat ruské státní občanství příslušníkům silných ruských menšin v bývalých sovětských republikách. Včetně těch z Ukrajiny.

Půjčka EU má novému ukrajinskému vedení pomoci překlenout období finanční nestability. Státní pokladna je prázdná, země dluží Rusku miliardové sumy za nesplacené dodávky zemního plynu.

Moskva svou finanční pomoc, přislíbenou po odmítnutí ukrajinské asociační smlouvy s EU, kvůli vnitropolitické krizi v Kyjevě pozastavila.

Ukrajinský parlament ratifikoval smlouvu o půjčce z Evropské unie. Brusel by měl Kyjevu poskytnout již loni schválených 610 milionů eur. Tehdejší prezident Viktor Janukovyč ale dohodu nepodepsal.

Pokud Spojené státy vyhlásí kvůli invazi na Krym vůči Rusku sankce, Moskva se možná vzdá dolaru jako rezervní měny a přestane splácet dluhy americkým bankám. V rozhovoru pro agenturu RIA Novosti to řekl Sergej Glazjev, ekonomický poradce prezidenta Vladimira Putina. "Najdeme způsob, jak zlikvidovat naši finanční závislost na USA," dodal.

Ruský prezident Vladimir Putin nařídil ruským vojákům, kteří se na západě země účastnili vojenských manévrů, návrat do domovských základen. Podle agentury Interfax to oznámil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Moskva tvrdila, že cvičení se situací na Ukrajině nesouvisí.

Proces rozpadu Ukrajiny může pokračovat. Trojice jihoukrajinských měst se chce připojit k Autonomní republice Krym, pokud se obyvatelé poloostrova v nadcházejícím referendu vysloví pro hlubší autonomii. Informovala o tom agentura RIA Novosti. Krymské úřady podle místopředsedy tamního parlamentu Serhije Cekova dostaly žádosti o připojení k autonomní republice od "představitelů místních úřadů" v Chersonu, Oděse a Mykolajivu. Tato města jsou zároveň správními metropolemi stejnojmenných oblastí. Krymský parlament o uplynulém týdnu odsouhlasil referendum o prohloubení autonomie, konat se bude 30. března.

Obyvatelé Krymu. Podle zpravodajů z místa většina z nich Rusy vítá. | Foto: Reuters

Američtí zákonodárci připravují zákonodárná opatření, jimiž by podpořili Ukrajinu a zároveň kvůli ruské vojenské intervenci na Krymu jednají s administrativou prezidenta Baracka Obamy o sankcích vůči Rusku. Republikánští i demokratičtí senátoři pracují na legislativním balíčku, který umožní poskytnout americké záruky na ukrajinskou půjčku ve výši nejméně jedné miliardy dolarů. Zmíněný balíček by rovněž umožnil technickou pomoc s reformami v oblasti energetiky, s posílením občanské společnosti, bojem proti korupci a se získáním rozkradeného majetku.

Co všechno už ruské jednotky ovládají na Krymu? Podívejte se na grafiku

Grafika: Rusové už mají kontrolu nad celým Krymem

Prohlédnout 6 fotografií

Spojené státy kvůli ruskému vojenskému zásahu na Ukrajině pozastavují všechny společné armádní akce s Moskvou. Úřad obchodního zmocněnce USA navíc oznámil, že Washington pozastavuje obchodní a investiční rozhovory s Moskvou. "Apelujeme na Rusko, aby uklidnilo krizi na Ukrajině a aby se ruské síly na Krymu vrátily zpět do kasáren, jak to vyžaduje smlouva o černomořské flotile," prohlásil mluvčí Pentagonu John Kirby. Odvetná opatření, která Pentagon vůči Rusku ohlásil, se vztahují na všechna cvičení, bilaterální rozhovory, návštěvy přístavů či plánovací konference.

Západní země budou i v úterý demonstrovat solidaritu s novou ukrajinskou vládou a pokusí se přimět Rusko ke změně postoje. Americký ministr zahraničí John Kerry navštíví poprvé Kyjev, šéfka evropské diplomacie Catherine Ashtonová se kvůli situaci na Ukrajině sejde v Madridu s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem. Očekává se, že Kerry bude jednat o podobě hospodářské, politické a diplomatické podpory Ukrajiny, případný zásah americké armády podle nejmenovaného amerického představitele v úvahu nepřipadá. NATO bude kvůli situaci na Krymu zasedat již podruhé. Polsko o dnešní jednání požádalo na základě článku čtyři Severoatlantické smlouvy, podle kterého lze svolat konzultaci, když je podle názoru kteréhokoli člena ohrožena územní celistvost, politická nezávislost nebo bezpečnost členské země.