Varšava/Praha (od naší spolupracovnice) - Ukrajina zahýbala volbami do Evropského parlamentu v Polsku, z nichž by mělo vzejít 51 polských europoslanců.
Poláci o nich budou rozhodovat 25. května. V tentýž den, kdy se bude volit také ukrajinská hlava státu.
Favoritem eurovoleb je pravicová nacionalistická strana Právo a Spravedlnost (PiS), vedená bratrem zesnulého polského prezidenta Jaroslawem Kaczyńským. Od začátku kampaně měla až desetiprocentní náskok.
Premiér Donald Tusk se svou Občanskou platformou (OP) ho ale významně stahuje. "Bojujeme tvrdě, abychom vyhráli, cestu k drtivému vítězství nám ovšem Ukrajina uzavřela," přiznal Kaczyński při nedávné návštěvě Štětína.
"To je Bělorusko"
Podle posledního průzkumu agentury TNS Polska chce pro jeho stranu hlasovat 29 procent voličů, pro Tuskovu 27 procent. Na začátku kampaně přitom měla premiérova strana podporu jen kolem 19 procent.
"Poláci nejsou rovna uchváceni Evropským parlamentem," tvrdí Jaroslaw Kaczyński.
Přesto je přesvědčen, že kandidáti jeho strany neměli v médiích dostatek prostoru, aby voliče přesvědčili o svých kvalitách. "Neobjevuje se tam buď vůbec nic, nebo jen útržky. To už není demokracie. To je Bělorusko," říká.
Podle populisty Janusze Palikota (kandiduje s uskupením Tvoje hnutí a má šanci překonat 5procentní práh pro vstup do europarlamentu) si ovšem Kaczyński škodí sám. Prosazuje prý politiku "intrik, sporů a mezinárodního dobrodružství".
"Nejraději by stál s polskou armádou před Kyjevem nebo Doněckem, aby se tam pustil do divokého, nepromyšleného a pro naši zemi škodlivého vojenského dobrodružství," prohlásil. Tuska zase obvinil z "politiky zastrašování".
Analytici upozorňují, že zatímco kampaň Kaczyńského strany se zaměřila na domácí problémy jako zaměstnanost, bytová politika, zdravotnictví, důchodový systém či zemědělství, většina voličů teď slyší spíše na bezpečnost a obranu země před potenciálním ohrožením. Jako důsledek vývoje na Ukrajině.
"Ukrajina a bezpečnost Polska se staly prioritami v kampani evropských voleb. Vnitřní politiku, tedy otázky jako vzdělání, migrace či nezaměstnanost, odsunuly do pozadí," citovala rozhlasová stanice Radio Svoboda polského odborníka na politický marketing Eryka Mistewicze.
Tuskova válka
Vývoj kolem Ukrajiny tak nahrává Tuskovi, který mluví o bezpečnosti, projevuje se jako aktivní stoupenec kyjevské vlády, kritizuje Moskvu a chce posílit roli NATO.
Pomohla mu i setkání s ukrajinskými politiky. Na nominaci kandidátů své strany do Varšavy pozval Vitalije Klička, který byl jednou z vůdčích tváří revoluce na Majdanu.
Po něm pak do polské metropole zavítal i Petro Porošenko, považovaný za favorita ukrajinských prezidentských voleb. Porošenko pak po setkání s Tuskem řekl, že Polsko může být pro Ukrajinu vzorem co do způsobu řízení země.
Podle Tuska budou volby do Evropského parlamentu "nejdůležitější v dějinách". Tvrdí, že právě kvůli Ukrajině budou mít "jinou dimenzi".
"Nebudou to volby o tom, kolik peněz kdo dostane od EU... Poprvé se tyto volby budou dotýkat podstaty našich dějin. Na nich bude záležet, zda Evropa vydrží," uvedl na začátku kampaně. Jeho slova zjevně padají na úrodnou půdu.
Klidná kampaň
Polští komentátoři upozorňují, že se letošní kampaň nese v neobvykle poklidném duchu. "Málokdo se snaží znehodnotit plakáty soupeřů, což bývalo v minulých kampaních normou," uvedl server niezalezna.pl.
V Polsku také kandiduje neobvyklé množství celebrit - a to za různá politická uskupení.
Jedním z trumfů Svazu demokratické levice (SLD), který se v průzkumech pohybuje kolem osmi procent, je například televizní hvězda Veronika Marčuková. Prosadila se v polském pořadu Tanec s hvězdami (obdoba české StarDance). Pomoci by jí mohlo to, že je rodilá Ukrajinka.
Podle předsedy polského Senátu Bogdana Borusewicze by si voliči měli uvědomit, že na Ukrajině žijí stovky tisíc Poláků. "Jde o složitou mezinárodní situaci. Jsme svědky ohrožení bezpečnosti, integrity a svrchovanosti našeho souseda - Ukrajiny," uvedl.
Vyzval proto Poláky na celém světě, aby se aktivně přičinili o zvolení důstojných kandidátů, a pomohli tak i svým krajanům. Přímo v Polsku se k urnám chystá přes 50 procent voličů.
