A to na proevropsky orientovaný západ a proruský východ.
Mezinárodní pozorovatelé se shodují na jejich regulérnosti a davy nespokojených Ukrajinců, na rozdíl od sousedního Běloruska, do centra Kyjeva nemíří.
Přesto rozhodnutí několika milionů oprávněných voličů dát svůj hlas proruské Straně regionů svět zmrazilo.
Ty tam jsou předloňské naděje, které vzbudila "prozápadní oranžová revoluce" současného prezidenta Viktora Juščenka a jeho tehdejší spolupracovnice Julije Tymošenkové.
Cestu na výsluní si opět hledá proruský Viktor Janukovyč.
Strana regionů, těšící se podpoře především v rusky mluvící východní části země, získala v nedělních volbách největší počet hlasů. Neúspěšný kandidát na prezidenta se tak přece jen dočkal úspěchu, k radosti Moskvy, exprezidenta Leonida Kučmy a valné částí východní Ukrajiny. Užívat si jí ale bude jen krátce.
Úspěch Janukovyče spojí liberály
Kdo bude Ukrajině v následujících letech vládnout, není vůbec jasné. Komentátoři se však shodují na tom, že Janukovyčův úspěch přivede bývalé hlavní představitele oranžové revoluce zpět k jednacímu stolu.
To by si alespoň přála vůdkyně druhé nejúspěšnější strany Julija Tymošenkova, která si již pomalu brousí zuby na premiérský post. Koaliční vláda s Janukovyčovou stranou není podle ní reálná.
Navíc, "pokud by vznikla taková koalice, jaký by pak byl význam revoluce?" prohlásila ještě před nedělními volbami bývalá premiérka. "Revoluce ještě neskončila, musíme pokračovat v boji," dodala.
Ve vládu liberálních stran doufá i prezident Juščenko. Na rozdíl od Tymošenkové však žádá čas.
Ukrajina není jedna!
Nedělní volby jasně ukázaly, jaká nálada panuje mezi obyčejnými Ukrajinci. K volbám se jich dostavila jen polovina a řada těch, kteří vystáli dlouhé fronty před volebními místnostmi, si stěžovala na neúspěšné reformy prozápadní "oranžové" vlády. Nepodařilo se jí splnit předloňské sliby a zaslouženě prohrála, tvrdí její kritici.
Případná koaliční vláda liberálních stran tak bude muset ukázat, že je schopna alespoň některé z reforem dovést do úspěšného konce.
Premiér Jurij Jechanurov se však odklonu od Evropy neobává. Připouští, že celý proces se může "trochu zpomalit", protože Kyjev bude i nadále vzhlížet k Moskvě a žádat o radu.
K tomu vládu tuto neděli nepřímo vyzvala téměř třetina ukrajinských voličů.
S Moskvou by se však spolupracovalo i v případě, že by se vítězem přece jen stal současný prezident Viktor Jučšenko. S trochou nadsázky je ruský energetický sektor pro Kyjev důležitější než rychlá cesta do Bruselu.
Ztrácí Bělorusko naději?
Zatímco Ukrajinci zažili nejsvobodnější volby své historie, v sousedním Bělorusku protesty opozice pomalu končí. Bohužel bez úspěchu.
Rozpolcená Ukrajina k vývoji v sousedním Bělorusku nezaujímá jednoznačný postoj.
Proevropský západ s demonstranty sympatizuje. "Prošli jsme si tím samým, jen s tím rozdílem, že my jsme naši bitvu vyhráli. Je škoda, že Bělorusové ztrácí naději!"
Východní, rusky mluvící oblasti, naopak souhlasně pokyvují hlavou a hledí směrem k Moskvě, která Lukašenkovo znovuzvolení přivítala.
Zatímco Ukrajina na Západ pomalu, ale jistě míří i po nedělních volbách, běloruští opoziční vůdci již další protesty neplánují a v zemi "posledního evropského diktátora" se tak nic nemění.
