Kyjev (od naší spolupracovnice) - Ukrajina vybere v neděli pátého prezidenta. Nahradí Viktora Janukovyče, sesazeného letos v únoru po krvavých střetech v Kyjevě.
O funkci hlavy státu se uchází 21 kandidátů a registrováno je na 35 milionů voličů.
Poprvé v dějinách nezávislé Ukrajiny se však nebude hlasovat na celém jejím území. A část voličů se bude zřejmě rozhodovat s ozbrojenci za zády.
Nejlevnější kampaň
Volbám předcházela nejlevnější předvolební kampaň za poslední roky. Kandidáti se dlouho skoro neprojevovali a prakticky vzdali nákladné billboardy a reklamu v médiích.
"Pokud dříve favorizovaní kandidáti utráceli desítky milionů dolarů, pak v současné době jde nanejvýš o několik milionů," uvedl Oleksandr Černenko z Výboru ukrajinských voličů.
Předvolební kampani dominovalo vzájemné osočování soupeřů, zejména miliardáře Petra Porošenka a expremiérky Julije Tymošenkové. Průzkumy Porošenkovi předpovídají od 34 do 45 procent, zatímco podpora jeho soupeřky se pohybuje kolem šesti až osmi procent.
Mezi pěticí nejvážnějších kandidátů jsou miliardář Serhij Tihipko, který patřil k umírněnému křídlu Janukovyčovy Strany regionů, bývalý ministr obrany Anatolij Hrycenko či populista Oleh Ljaško. Až na Tihipka však nemají valné šance dostat se do druhého kola.
Nacionalistické kandidáty z ultrapravicových stran Svoboda či Pravý sektor podle předvolebních průzkumů téměř nikdo nepodporuje.
Konec konfliktu? Za tři měsíce
Porošenko voličům slíbil, že pokud bude zvolen, za tři měsíce urovná konflikt s Ruskem.
Svou soupeřku ignoruje, několikrát odmítl i společné televizní debaty s ní. Tymošenková jej pro změnu obviňuje ze závislosti na "oligarchických zájmech". A tvrdí, že když se většina voličů rozhodne pro něj, pak Ukrajinu čeká "třetí revoluce".
Některé průzkumy předpovídají vítězství Porošenka už v prvním kole. Získat by údajně mohl přes 54 procenta hlasů.
Jiní sociologové to však zpochybňují. Podle politologa Tarase Berezovce ze společnosti Berta Communications obvykle zveřejňované údaje odrážejí jen hlasy lidí, kteří jsou ochotni se o svých preferencích bavit.
Tymošenková prý navíc bývá při volbách úspěšnější než v průzkumech.
34 milionů zázračných lístků
Připraveno je přes 33 000 volebních okrsků a natištěno přes 34 milionů hlasovacích lístků. Už teď je však zjevné, že ne všechny budou využity.
Úřadující prezident Oleksandr Turčynov podepsal výnos, že Krym a Sevastopol jsou "dočasně okupovaným územím", a že se tam tudíž volby konat nebudou.
Paralyzovány jsou i volební okrsky v Doněcké a Luhanské oblasti, kde separatisté odmítají poslušnost kyjevské vládě.
Průzkumy přesto naznačují vysokou volební účast. K urnám by se podle údajů sociologických center mohlo dostavit přes 80 procent Ukrajinců s volebním právem.
Četné okrsky si musely vyžádat dodatečné hlasovací lístky. Ty jsou prý prakticky nezničitelné - mají několik stupňů ochrany, nejdou spálit a při teplotě nad 35 stupňů mění barvu.
Volby budou platit. I když nebudou všude
Ústřední volební komise oznámila, že volby budou platné, ať už bude účast jakákoliv. Podle člena komise Andrija Mehery výsledky neovlivní ani skutečnost, že se v některých obvodech volby neuskuteční.
Ideální by podle něj bylo, kdyby se o prezidentovi rozhodlo již v prvním kole. Jinak to Ukrajinu bude stát dalších 500 milionů hřiven.
Na východě země se zatím stále bojuje. Kyjev navíc dlouhodobě obviňuje Rusko z pokusu volby zmařit.
Úřadující premiér Arsenij Jaceňuk je ovšem optimista. Vyzval sice k mimořádnému zasedání Rady bezpečnosti OSN o krizi na Ukrajině, avšak tvrdí, že se volby uskuteční "za jakýchkoli podmínek".
Přijedou i Rusové
Volby by mělo sledovat na 3000 pozorovatelů, včetně asi tisícovky zástupců Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Své představitele vyslal také americký Kongres a Ukrajina nakonec po soudním rozhodnutí povolila i pozorovací misi z Ruska.
Stále přitom není jasné, jaké bude mít nová hlava státu pravomoci. Těsně před svržením Janukovyče se totiž Ukrajina vrátila k ústavě z roku 2004, jež rozšířila pravomoci parlamentu na úkor prezidenta.
Přijetí nové ústavy se však prosadit nepodařilo. Dokonce hrozilo, že by se prezident musel znovu volit v březnu příštího roku, jak to nařizuje stávající ústava. Ústavní soud pak pouze rozhodl, že nový prezident bude zvolen na pět let.
Několik kandidátů z volebního klání odstoupilo. Mimo proruských uchazečů či šéfa místních komunistů to na samém počátku kampaně vzdal Vitalij Kličko, jeden z hlavních revolučních předáků z Majdanu. Odstoupil ve prospěch Porošenka a sám kandiduje na kyjevského primátora. I ten se volí v neděli.
