Istanbul/Praha – Islámský stát poprvé poslal na smrt sebevražedného atentátníka do Turecka.
Odpálil v pondělí nálož připevněnou k tělu na shromáždění levicových kurdských aktivistů, kteří se chystali přes hranici do Kobani. Města, které tamní Kurdové ubránili před Islámským státem za cenu téměř úplného zničení.
Mladí muži a ženy ze Socialistické strany utlačovaných, která bojuje hlavně za práva Kurdů, chtěli v Kobani obnovit městskou knihovnu, park, dětská hřiště a vysázet les.
Dvaatřicet jich při pondělním masakru zemřelo.
Útok je vzkazem Islámského státu pro dva příjemce. První - pro Kurdy - zní: Jste naši nepřátelé, jedni z nejhorších. Druhý pro Turecko: Jste zranitelní, můžeme a umíme vás zasáhnout.
Kurdové nesou obrovský díl zátěže přímých bojů s Islámským státem, mimo jiné i s pomocí českých zbraní. V Sýrii i Iráku dosáhli největších územních zisků na úkor IS právě oni, zatímco syrská či irácká armáda pozice spíše ztrácejí.
Po Kobani je dalším příkladem další severosyrské město Kamišlí. Bojovníci Islámského státu obsadili jeho část, kterou měla v rukou armáda loajální prezidentovi Bašáru Asadovi, ale kurdské ozbrojené síly nadále drží svoji polovinu.
Kurdové odpovídají na brutální vraždy před kamerou stejně. Několikrát zveřejnili na internetu likvidaci zajatých členů Islámského státu nebo mrtvoly bojovníků IS.
Z vesnic a měst, dobytých Islámským státem, všichni kurdští civilisté prchají, protože nemohou počítat s žádným slitováním. Objevují se informace o tom, že islamisté nasazují proti kurdským jednotkám chemické zbraně.
Mezi syrskými a iráckými uprchlíky v Řecku a Bulharsku, kteří utekli přes Turecko, přibývá právě Kurdů ze severní Sýrie a Iráku. (Reportáž o jejich životě v bulharském uprchlickém táboře Vojenna Rampa si můžete přečíst ZDE).
Pondělí masakr v Surucu je dalším stupněm v nenávistném zápase Kurdové versus Islámský stát.
Postoj Turecka - člena NATO - vůči Islámskému státu je kritizován v Evropě, mezi Kurdy a také tureckou opozicí. Ankara se dlouho řídila přesvědčením, že větším nebezpečím pro zemi je vznik samostatného Kurdistánu na troskách Iráku a Sýrie než pseudostát, ovládaný fanatickými islamisty.
Strach tureckých elit z kurdského separatismu na jihovýchodě země přežívá dál.
Turecká vládní Strana spravedlnosti a rozvoje (APK) prezidenta Recepa Erdogana také usiluje o svržení syrského prezidenta Bašára Asada, kterého obviňuje z masakrování a brutálního vyhánění sunnitské muslimské populace ze Sýrie.
Spolu s Katarem a Saúdskou Arábií je Turecko hlavním patronem protiasadovské opozice, která nespolupracuje s Islámským státem (alespoň to tvrdí).
Turci se nepřipojili k bombardování Islámského státu a prezident Recep Erdogan popudil Kurdy, když v Kobani odmítl zasáhnout a několikrát zopakoval, že se nedá nic dělat a město padne do rukou džihádistů.
Americká letadla zatím nevyužívají velkou základnu v tureckém Incirliku, která byla nepostradatelná v devadesátých letech při zásazích v Iráku v době vlády Saddáma Husajna.
Erdogan dal několikrát najevo, že se mu strategie amerického prezidenta Baracka Obamy v Sýrii nelíbí. Útočit se má nejen na Islámský stát, ale i na Asada, který je hlavním zdrojem syrských - a teď už i tureckých - problémů. Nyní je v zemi zhruba 1,8 milionu syrských uprchlíků a další přicházejí.
"Turecké úřady proti propagandě a náborovým střediskům Islámského státu v Turecku postupují nepoměrně tolerantněji než proti protestům sekulární části obyvatelstva, jak ukázal brutální postup policie proti demonstracím v roce 2013 (…) Oficiální čísla hovoří pouze o několika tisících tureckých občanů bojujících v řadách teroristů z takzvaného Islámského státu. Lze se však domnívat, že tyto počty jsou vyšší.
Stát hranice s rozvrácenou Sýrií na rozdíl od dřívějška moc nehlídá. Ideologické podhoubí pro militantní islám v Turecku existuje. Je znám i případ trestního stíhání celníků, kteří odhalili konvoj zbraní do Sýrie pod záštitou turecké tajné služby," píše kriticky ve svém blogu turkolog a bývalý český velvyslanec v Ankaře Tomáš Laně.
List Hurriyet ale uvádí, že turecký postoj k IS se přece jen pomalu mění. Úřady se snaží džihádistům bránit v používání Turecka jako tranzitní země do Sýrie. Premiér Ahmet Davutoglu po červnových volbách označil Islámský stát za velkou hrozbu pro Turecko.
