Ankara – Osmatřicet tisíc vězňů, kteří si doposud odpykávali za mřížemi své tresty za méně závažnou kriminalitu, se dostane v Turecku na svobodu.
Důvod? Musejí uvolnit místo pro účastníky a stoupence nezdařeného převratu, od něhož v pondělí uplynul týden.
Podle ministra spravedlnosti Bekira Bozdaga "nejde o amnestii" a svoboda "se týká zločinů spáchaných před 1. červencem". Upozornil, že na svobodu se ale nedostanou vrazi nebo lidé odsouzení za terorismus.
Jak ale připomněla agentura AP, obvinění z terorismu či jeho podpory používá turecká justice poměrně často například proti kritikům režimu prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana a proti menšinovým Kurdům.
Dosavadní čistky nemají v historii moderního Turecka obdoby. Prezident Erdogan se během pár týdnů stihl vypořádat s desetitisíci nepohodlných.
Při pokusu o puč, při kterém se v noci z pátku 15. července na sobotu 16. července část armády snažila převzít moc v zemi, zemřelo 240 lidí. Zatýkat se začalo hned v sobotu, a to především v armádních řadách.
Následně turecká vláda zadržela více něž 35 000 lidí. Čistky zasáhly téměř všechny sféry tureckého státu. Podle listu Hürriyet bylo propuštěno nebo suspendováno celkem 81 974 lidí. Kvůli obvinění z podpory duchovního Fethullaha Gülena a červencového pokusu o vojenský převrat ministerstvo vnitra odebralo pasy 74 562 lidem.
Armáda
Zprvu se pozornost turecké vlády primárně soustředila na armádu, která po dlouhá léta hrála roli sjednotitele turecké společnosti a patrona sekulárního státu.
Během několika hodin po puči bylo zadrženo více než 1500 vojáků, pět generálů a 29 plukovníků bylo sesazeno.
Turecká armáda oznámila, že se na puči podílelo 8651 vojáků, tedy 1,5 procenta armády. Pučisté použili 35 letadel, včetně 24 stíhaček, a 37 vrtulníků. Nakonec bylo propuštěno 3000 vojáků.
Zadrženo jich ale během července bylo podle listu The New York Times celkem 10 012, přičemž zatykač byl vydán na téměř polovinu všech generálů a vysokých důstojníků. Navíc bylo do vyšetřovací vazby posláno přes 5000 vojenských úředníků.
Na konci července prezident Erdogan ohlásil, že uzavře vojenské školy a velení armády bude zcela podřízeno ministerstvu obrany.
Soudnictví
Suspendováno bylo 2745 soudců a státních zástupců, přičemž na další desítky soudců byly vydány zatykače. Do konce srpna je chce vláda nahradit 5000 novými soudci a prokurátory. Své funkce museli opustit také dva ústavní soudci, deset členů Státní rady a pět členů Vysoké rady soudců a státních zástupců.
Školství
Významně bylo zasaženo i školství, v jehož strukturách se nacházelo nejvíce stoupenců v USA žijícího Gülena. Turecké ministerstvo školství už 19. července propustilo 15 200 svých zaměstnanců a 21 000 učitelů ze soukromých institucí odebralo licence. Dodnes se zbavilo celkem 21 700 zaměstnanců.
Pracovní místa bylo donuceno opustit 1577 univerzitních děkanů. Ostatním akademickým pracovníkům zakázala Turecká vysokoškolská rada (YÖK) až do odvolání vycestovat do zahraničí.
Hned prvním dekretem po vyhlášení výjimečného stavu nechal prezident Erdogan uzavřít 1043 soukromých škol, 1229 spolků a nadací, 19 odborových svazů, 15 univerzit a 35 zdravotnických zařízení s tím, že tyto instituce jsou napojeny na Fethullaha Gülena.
Soukromé školy se tak dostanou pod vládní kontrolu a stanou se z nich školy státní. Vláda bude muset podle vlastních odhadů přijmout na 40 000 nových učitelů.
Média
Čistkám se nevyhnula ani média. Více než 100 mediálních společností provozujících televizní vysílání a vydávajících noviny nebo časopisy byla pozastavena činnost. Turecké úřady navíc vydaly zatykač na 47 bývalých zaměstnanců předního opozičního deníku Zaman. List až do březnové konfiskace vládou podporoval hnutí Fethullaha Gülena.
Zavřeno bylo více než 80 redakcí – 16 televizních kanálů, 45 deníků, 23 rozhlasových stanic a 3 tiskové agentury.
Dále bylo suspendováno přes 1500 zaměstnanců ministerstva financí a podle New York Times bylo propuštěno téměř 9000 policistů.
Turecko navíc usiluje o vydání 32 diplomatů, kteří utekli do zahraničí poté, co byli Ankarou ze svých funkcí odvoláni. Podle tureckého ministra zahraničí bylo předvoláno k výslechu celkem 208 diplomatů.
V úterý turecká policie v rámci vyšetřování vtrhla do 44 firem v Istanbulu. Zároveň vydala zatykač na celkem 120 výkonných ředitelů kvůli napojení na Gülena, pro kterého prokuratura požaduje dva doživotní tresty vězení a 1900 let žaláře k tomu.
Úřady přiznaly, že počet lidí, kterých se čistky dotkly, je pravděpodobně vyšší než počet těch, kteří se na pokusu o převrat skutečně nějakým způsobem podíleli.
Podle informací deníku Hürriyet předseda vlády Binali Yildirim hovořil o 50 000 osobách, kteří "tvoří síť, jež je za pokus o státní převrat zodpovědná". Turci věří, že jsou to lidé napojení na islámského duchovního Fethullaha Gülena.
Zahraniční pozorovatelé – především spojenci v NATO a Evropská unie – se obávají, že Erdogan využívá čistek na to, aby posílil svoji pozici a zbavil se opozice.
