Napětí, stres a únava na cestě uprchlíků. Afghánci a Syřané mají konflikty mezi sebou

Martin Novák Martin Novák
26. 9. 2015 18:57
Někteří Syřané se domnívají, že mají kvůli válce ve své zemi větší právo na azyl než obyvatelé jiných zemí. Obviňují je, že se s nimi vezou. Násilné konflikty mezi oběma komunitami se odehrály v Drážďanech, na Kosu nebo v Chorvatsku. Napětí roste, když se rozděluje jídlo nebo přijede vlak.
Fronta na registraci v Chorvatsku
Fronta na registraci v Chorvatsku | Foto: Reuters

Praha – Stres a únava, doprovázející uprchlíky na jejich dlouhé cestě do Evropy, se podepisuje i na střetech mezi skupinami z různých států.

Dobrovolníci, novináři i policisté několikrát popsali konflikty zejména mezi dvěma největšími komunitami běženců. Syřany a Afghánci.

Podle řady svědectví se někteří Syřané domnívají, že by měli mít při udělování azylu a vůbec možnosti jet do Evropy přednost, protože u nich doma je momentálně válka nejhorší.

Přes 250 tisíc mrtvých a čtyři miliony utečenců za hranicemi od roku 2011. V Afghánistánu válka není tak intenzivní a nemá tolik obětí, v jiných zemích je násilí jen v určitých oblastech.

Syřané tvrdí, že část běženců z jiných zemí se za ně vydává, aby měla větší šanci uspět se žádostí o azyl. Německá kancléřka Angela Merkelová, jak známo, řekla na konci srpna, že Německo přijme syrské uprchlíky, kteří jsou v Evropě a potřebují dostat do bezpečí.

Konflikty vznikají také při rozdělování jídla nebo čekání na vlak a autobus. Reportér Aktuálně.cz Lukáš Prchal viděl bitku v chorvatském vlaku o místa k sezení mezi Afghánci a Syřany, musela ji řešit policie.

Jedna z největších rvaček se odehrála na začátku srpna v táboře v Drážďanech, kde musely dokonce zasahovat desítky policistů.

 Na řeckém ostrově Kos se strhla také hromadná rvačka s házením kamenů mezi Syřany na straně jedné a Pákistánci a Afghánci na straně druhé. Vyvolalo ji oznámení policistů, že na trajekt, který běžence převáží na pevninu, mají nastoupit Syřané.

Autorovi tohoto článku řekl v červenci ředitel uprchlického tábora v bulharském Charmanli, že po dřívějších špatných zkušenostech bulharské úřady umísťují Syřany a Afghánce do jiných táborů, aby nebyli pohromadě.

Přitom je otázkou, nakolik věrohodně může Afghánec vystupovat jako Syřan. Afghánci ve velké většině případů arabsky neumějí vůbec, nebo jen velmi málo. Jejich rodnými jazyky jsou obvykle paštó nebo darí (afghánská perština).

Přesto se tak děje.

"Syřané cítí, že si ostatní někdy na jejich osudu snaží zlepšit pozici během cesty, když se hlásí k syrskému původu. Několikrát jsem výtky Syřanů na toto téma slyšel.

Z jejich strany je to pak boj o to, aby jejich legitimní status uprchlíka nebyl ohrožen dalšími skupinami uprchlíků z jiných oblastí," říká etnograf Michal Pavlásek, který se zabývá osudy běženců a strávil s nimi na jejich cestách do Evropy mnoho dní.

Zastává názor, že evropské země by neměly upírat upírat právo na azyl lidem z jiných zemí, než je Sýrie.

"I v médiích se už uhnízdil termín 'syrský uprchlík' a to vnímám jako velké nebezpečí, protože jsou pak přehlíženi ostatní. A to nejen mezi Syřany, ale dokonce i v řadách dobrovolníků a neziskových organizací jsem se setkal s názory, jak je zdůrazňována výjimečnost a pochopení jen pro uprchlíky ze Sýrie," říká Pavlásek.

 

Právě se děje

Další zprávy