Syřan žaluje Facebook kvůli selfie s Merkelovou. Sociální síť kvůli hoaxům ostře kritizují i jiní

Adéla Očenášková Adéla Očenášková
8. 2. 2017 20:30
Soud v Bavorsku řeší žalobu Syřana Anase Modamaniho, který si v roce 2015 v uprchlickém táboře v Berlíně vyfotil selfie s německou kancléřkou Angelou Merkelovou. Fotografie se následně dostala na internet a doprovázela řadu zpráv, které uprchlíka Modamaniho spojovaly například s teroristickými útoky v Bruselu nebo v Berlíně. Kauza přilévá olej do ohně už tak silné kritice, které Facebook v poslední době čelí kvůli šíření klamných zpráv. Na situaci kolem falešných informací se teď vzhledem k blížícím se volbám zaměřují hlavně v Německu a ve Francii.
Syřan Anas Modamani a jeho selfie s kancléřkou Merkelovou.
Syřan Anas Modamani a jeho selfie s kancléřkou Merkelovou. | Foto: Reuters

Würzburg – V bavorském Würzburgu začal v pondělí soud se Syřanem Anasem Modamanim. Devatenáctiletý mladík, který do Německa přišel v roce 2015 coby uprchlík, žaluje Facebook za to, že volně šířil jeho selfie s německou kancléřkou Angelou Merkelovou. A to i přesto, že Modamani požádal o stažení snímku.

Soud se odehrává v době, kdy Facebook čelí velké kritice kvůli nedostatečným opatřením, kterými by se mu dařilo bránit šíření falešných a manipulativních zpráv.

"Je to problém celého světa," komentoval pro server CNN Modamani "falešný svět", který tak na sociálních sítích vzniká.

Také jeho právník Chan-jo Jun vnímá nynější fungování Facebooku jako velký problém. Podle něj bude Modamani i nadále obětí urážky na cti. A to až do té doby, než společnost přestane používat stávající algoritmy pro šíření fotek.

Syřan Anas Modamani si v září 2015 vyfotil selfie s německou kancléřkou Angelou Merkelovou v uprchlickém táboře v Berlíně. Snímek zachytil i fotograf zpravodajské agentury, který jej následně umístil na internet. Právě tato fotografie se pak po internetu začala šířit lavinovou rychlostí a žila si vlastním životem.

Kvůli fotografii byl Modamani spojován například s teroristickými útoky v Bruselu z března minulého roku nebo byl označen za pachatele prosincového útoku na berlínský vánoční trh. Modamani přitom ani s jedním z útoků neměl nic společného. Selfie na internetu kolovalo mimo jiné i v souvislosti se smrtí bezdomovce v berlínském metru.

Facebook po nějaké době smazal původní vymyšlené příspěvky. Už ale neodstranil ty se stejným obsahem, které mezitím šířili další uživatelé.

Když Modamani žádal odstranění fotografie, Facebook oponoval tím, že obrázek není ani hanlivý, ani urážlivý. Nebyl tedy důvod ho smazat.

Podle soudce Volkmara Seipela, který má případ na starost, vyvolává tato kauza otázky ohledně osobnostních práv v digitální sféře, s kterou právo nedrží krok. Soud tedy podle něj není v pozici, kdy by mohl nabídnout odpověď.

Odstartoval to Trump, teď se bojí v Evropě

Kritika ohledně šíření lživých zpráv se s Facebookem, který má téměř dvě miliardy uživatelů, táhne už od amerických prezidentských voleb. Donaldu Trumpovi měl údajně k listopadovému vítězství pomoci právě i Facebook. Sociální síť podle řady kritiků upřednostňovala zprávy, které pozitivně informovaly o Trumpovi.

Facebook tak nyní, zejména na nátlak politiků, zavádí všemožná opatření, která by z něj znovu udělala "věrohodný" prostor.

K obíhání hoaxů po internetu jsou teď navíc obzvláště obezřetní v Německu a ve Francii. V obou zemích se totiž schyluje k velmi důležitým volbám. Němci půjdou v září k parlamentním volbám, Francouzi si na jaře vyberou nového prezidenta. Lidé v obou státech už proto podnikají kroky, které by Facebooku zamezily, aby ve volbách sehrál hlavní roli.

V Německu se například Facebook spojil s neziskovou organizací Correctiv, která má pomáhat filtrovat ony lživé zprávy. Němečtí uživatelé této sociální sítě dostanou možnost upozorňovat na příspěvky, které budou považovat za smyšlené. Jejich podezření následně prověří vnější kontrolor. Pokud se potvrdí, označí příspěvek jako sporný. Na uživatele také "vyskočí" varování ve chvíli, kdy budou chtít takový příspěvek sdílet. Podobná služba funguje už také v USA. 

Ve Francii se zase Facebook a Google dohodly na spolupráci s tamními médii. Společně vytvořily projekt CrossCheck, který chce zavést obdobný nástroj jako v Německu. Čtenář, který narazí na zprávu, o jejíž pravdivosti si není jistý, zadá její URL adresu do vyhledávače. Novináři pak tyto zprávy a jejich zdroje prověří ve společné databázi.

Jak ale připomněl deník The New York Times, taková opatření stále nemusí být dostatečná.

Podle německého ministra spravedlnosti Heika Maase zvažuje německá vláda dokonce i vytvoření zákona, který by pokutoval sociální sítě za každou falešnou zprávu, kterou neodstraní.

Současně s Německem řeší Facebook problémy také v Irsku. Tam bude tento čtvrtek rozhodovat soud o tom, zda Facebook může volně předávat osobní údaje, které získá na evropském území, serverům v USA. Spor, který zprvu řešil Irský úřad pro ochranu údajů, trvá už od roku 2015. Právě v Irsku sídlí evropská centrála Facebooku.

Rozhodnutí soudu v precedentní kauze Syřana a jeho zpočátku nevinné selfie by mělo padnout 7. března. "Chci mír ve svém životě. Ne všichni tomu, co se šíří, věří. Mnozí mě ale nenávidí. Přitom jediné, co jsem udělal, bylo, že jsem si pořídil selfie s paní Merkelovou," dodal ke kauze její hlavní aktér, devatenáctiletý Anas Modamani.

 

Právě se děje

Další zprávy