Praha - Moskva se ostře ohradila proti nové protiraketové základně USA v Rumunsku (Spojené státy ji v červenci předají Severoatlantické alianci) i té, která vzniká v Polsku.
Kreml oznámil, že je vnímá jako přímé ohrožení ruské národní bezpečnosti. Podle generála Františka Mičánka, ředitele Centra vojensko-strategických studií Univerzity obrany v Brně, ale přitom zapomíná na jeden podstatný fakt: že Rusko nikdy neupustilo od modernizace jaderného raketového potenciálu. Ani po skončení studené války.
"Pokud tedy v diskusi vůbec připustím raketo-jadernou konfrontaci NATO versus Rusko, tak je raketový potenciál Aliance ve srovnání s Ruskem značně zastaralý. Ať již kvůli stažení raketových jaderných nosičů, anebo stáří letounů-nosičů, z nichž už jsou mnohé mimo službu. Jediná raketová modernizace NATO je právě ten protiraketový štít (tvořit by ho mělo kromě radarů okolo třiceti raket - pozn. red.), který ovšem není schopen vzorovat raketovému útoku Ruska. Což Kreml až moc dobře ví," upozorňuje Mičánek.
Obrana, nikoliv útok
Že není "militantní" reakce Moskvy namístě, tvrdí i člen výboru pro obranu Poslanecké sněmovny Antonín Seďa (ČSSD). "Ruští raketoví stratégové patří ke špičce, takže je jim až moc dobře známo, že protiraketový štít NATO je obranný, a nikoliv útočný systém. A stejně tak dobře si uvědomují, že jakákoliv raketová konfrontace s Ruskem není v zájmu Aliance," říká.
Seďa je vedoucím Stálé delegace českého parlamentu do Parlamentního shromáždění NATO, ale i bývalým leteckým konstruktérem. Reakci Kremlu na vznikající protiraketový štít považuje za vnitropolitickou hru ruského prezidenta Vladimira Putina.
Mnozí Rusové totiž stále s nostalgií vzpomínají na dobu, kdy se někdejšího Sovětského svazu bál celý svět.
Jednu "propagandistikou bitvu" o protiraketovou obranu už navíc Kreml v minulosti vyhrál. Tu o radar ve středočeských Brdech. Zapůsobilo zastrašování i to, že se jí povedlo nasměrovat veřejné mínění v Česku proti jeho výstavbě, což zřejmě nakonec sehrálo roli při změně plánů Američanů.
Rovněž bezpečnostní expert František Šulc je přesvědčen, že rétorika Kremlu o hrozbě protiraketového štítu NATO pro bezpečnost Ruska směřuje především k ruské domácí scéně.
"Tento Putinův vzkaz domů, že Rusko je opět ohroženo, má několik významů: jednak se tím odvádí pozornost od vnitřních problémů země, zároveň jde o mobilizaci podpory k jakýmkoliv dalším silovým krokům. Jde o nebezpečnou hru," míní expert.
[VIDEO] How #ballistic #missile interceptions workshttps://t.co/VDps3Y44fm
— NATO (@NATO) May 17, 2016
NATO by nevyhrálo
Stovkám ruských raket by několik "málo" raket aliančního štítu ani nebylo schopno čelit, myslí si zpravodajský analytik Dušan Rovenský z Armádního technického magazínu (ATM).
"Bojová hodnota štítu vůči ruským raketám je minimální. Pod tak velkou početní převahou by se štít NATO zhroutil," upozorňuje.
Nabízí proto jiný pohled: výhrady Kremlu vyplývají z dosahu a schopností aliančního radaru v Rumunsku, který pokrývá prostor Černého moře, Krym samozřejmě nevyjímaje. "Aliance tedy získává dokonalý přehled o provozu ruského letectva a námořnictva v této oblasti, což předtím neměla," vysvětluje analytik.
S takovým vysvětlením souhlasí i František Šulc. "Pokud Kreml prohlašuje, že nemá agresivní úmysly, že nemá co skrývat a chce spolupracovat na bezpečnosti evropského kontinentu, tak proč mu vadí fakt, že Aliance začíná dokonale vidět do jeho plánů na hladině i nad hladinou Černého moře?" ptá se.
Z výhrad Kremlu, ale i hrozby ruského prezidenta, že Rusko bude na základnu v Rumunsku reagovat, podle Šulce vyplývá jediné: Kreml má podle něj ve svých mocenských plánech - i kvůli okupovanému Krymu - co tajit.
Hrozí nové závody ve zbrojení
Přesto nakonec o podobě aliančního protiraketového štítu rozhodne právě Moskva. Tím, jak bude zbrojit.
"Štít je určen k likvidaci balistických střel Severní Koreje či jí podobných nevyzpytatelných režimů. Pokud ale Moskva přestane plnit smlouvy o raketo-jaderném arzenálu, může být štít doplněn o další výkonné rakety a radary," upozorňuje bývalý náčelník českého generálního štábu Jiří Šedivý. "Sami vůdcové Kremlu mají tedy v rukou architekturu vznikajícího aliančního protiraketového štítu," míní.
Podle generála Mičánka tak může být jen otázkou času, kdy svět vstoupí do nového kola horečného zbrojení. Byť Sovětský svaz v osmdesátých letech minulého století tenhle závod prohrál.
"Dost možná to ale Kremlu stojí za to. Je to totiž Rusko, kdo vyvíjí nové balistické střely, které mění trajektorii, rychlost, výšku, ale i sestupnou dráhu jen těžko sestřelitelných hlavic," varuje Mičánek.
I proto je podle generála důležité, aby na strategická cvičení Ruska s přesuny desítek tisíc vojáků na velké vzdálenosti Aliance odpověděla stejnými - zatím nerozvinutými - schopnostmi. "Je nejvyšší čas dokázat, že NATO je síla schopná agresora odstrašit a reagovat na rizika současného světa," míní generál.
Protiraketový systém zahrnuje kromě základen v Polsku a Rumunsku rovněž radar včasné výstrahy v Turecku, jakož i čtyři americké torpédoborce s protiraketovým systémem Aegis ve španělských vodách. Jednotlivé prvky jsou propojeny se střediskem velení a kontroly na americké základně v německém Ramsteinu.
