Spojí se Babiš s Orbánem, Wildersem a Le Penovou? ANO možná usedne v nové frakci

Kateřina Šafaříková Kateřina Šafaříková
21. 6. 2024 18:33
Hnutí ANO opustí frakci evropských liberálů, oznámil v pátek jeho šéf Andrej Babiš. Zdánlivá marginalita v europarlamentu však může dostat pod tlak vedení dalších institucí EU, pokud v nové evropské frakci usedne s podobně smýšlejícími poslanci z dalších zemí.
Andrej Babiš při setkání s maďarským premiérem Viktorem Orbánem v Bruselu.
Andrej Babiš při setkání s maďarským premiérem Viktorem Orbánem v Bruselu. | Foto: Reuters

Babiš jako důvody odchodu uvedl programový nesoulad hnutí s prioritami frakce Renew (Obnova). Kromě politické skupiny na půdě europarlamentu odchází ANO také ze zastřešující liberální platformy ALDE, okolo níž se frakce utvořila.

Foto: EU

"Šli jsme do voleb, abychom bojovali proti ilegální migraci, abychom změnili Green Deal, který ničí evropský průmysl a zemědělství a má negativní dopad na naše občany. Na základě jednání jsme dospěli k názoru, že Renew a ALDE mají zkrátka jiná stanoviska než ANO," prohlásil Babiš na tiskové konferenci hnutí ve sněmovně.

Frakce Renew tak ztratí sedm europoslanců, namísto 81 jich bude mít 74. Po poskočení Evropských konzervativců a reformistů (ECR) na pozici třetí nejsilnější frakce jde už o druhé oslabení liberálů, kteří spolu s lidovci a socialisty tvoří většinu v europarlamentu. "Odchod ANO je rozvodem, ke kterému mělo dojít mnohem dříve," zhodnotila to Renew v tiskovém prohlášení.

Babiš zatím neřekl, kam sedm europoslanců za ANO zamíří. Vyloučil pouze členství v ECR kvůli přítomnosti ODS ve skupině. Poměrně jasně ale naznačil, že nezůstanou mezi nezařazenými zákonodárci. To je totiž velmi nevýhodná pozice - takoví europoslanci nemají žádný vliv na dění v parlamentu a ani zajištěný servis a rozpočet od vedení sněmu. "Uvidíme, možná vznikne nějaká nová frakce," poznamenal v pátek šéf ANO.

Nová frakce by pomohla Ficovi i Orbánovi

O takové možnosti se mezi insidery evropské politiky už nějakou dobu mluví. Konkrétně o tom, že by spojili síly Babiš s Viktorem Orbánem a Robertem Ficem. Strana Směr-SD slovenského premiéra má pozastavené členství mezi socialisty kvůli koalici s krajní pravicí a jedenáct europoslanců za Orbánův Fidesz je po odchodu od lidovců nezařazených.

Podle informací Aktuálně.cz měl Babiš mluvit o nové frakci se spojkami Orbána a Fica na inauguraci nového slovenského prezidenta Petera Pellegriniho v Bratislavě na konci minulého týdne. Na dotaz, zda to může potvrdit, Babiš nereagoval.

Jedním z posledních impulzů pro odchod z Renew a účasti na nové formaci pak mělo být to, že na počátku tohoto týdne klíčová žena ECR, italská premiérka Giorgia Meloniová, opětovně odmítla vstup poslanců za Fidesz do svojí frakce.

Volný je tak Fidesz, ANO a částečně Směr. K nim by se podle několika zdrojů měli přidat ještě europoslanci za stranu slovinského expremiéra a názorového spojence Orbána Janeze Janši. A spojit síly by měli také s Marine Le Penovou a nizozemským radikálem Geertem Wildersem.

Wildersových šest europoslanců a třicet za francouzské Národní sdružení jsou nyní členy krajně pravicové frakce Identita a demokracie (ID), kam patří i Okamurova SPD. Ani jeden ale není spokojen se svojí pozicí.

Lepenovci drtivě vyhráli eurovolby ve Francii a vedou v průzkumech před předčasnými volbami v zemi, Wildersova PVV je klíčovou součástí nové vládní koalice v Nizozemsku. Le Penová i Wilders tak chtějí být blíž centru moci v Evropě, což jim frakce ID, momentálně druhá nejmenší, neumožňuje. Spojenectví s bývalými šéfy vlád (Babiš, Janša) nebo současnými premiéry (Orbán, Fico) by lépe odpovídalo jejich ambicím. 

Mluvčí strany Le Penové na dotaz o možných vyjednáváních o nové frakci neodpověděl. Geert Wilders je nepopřel. "Nemohu to v této chvíli komentovat," napsal Wilders nizozemskému listu de Volkskrant.

Společně proti Green Dealu i migraci

Novou frakci musí tvořit nejméně 23 europoslanců zastupujících sedm zemí. Výše zmínění hráči mají dohromady okolo 63 europoslanců z šesti států. Stačilo by jim tedy přibrat například rakouské Svobodné, nyní také v ID, nebo třeba belgický Vlámský zájem. 

Spojoval by je nacionalismus a nesouhlas s posíláním zbraní Ukrajině. Mohli by kritizovat Green Deal, migrační pakt nebo jakýkoli jiný krok EU, aniž by za něj nesli odpovědnost, protože by nebyli součástí vládnoucí většiny v europarlamentu.

Tato většina odchodem ANO oslabila. Koalice lidovců, socialistů a liberálů měla dosud 403 europoslanců ze 720, teď má o sedm méně. Pozorně to sleduje hlavně Ursula von der Leyenová, která musí dostat minimálně 361 hlasů od europoslanců, aby byla znovu potvrzena v roli šéfky Evropské komise.

Počítá se, že několik desítek europoslanců jí vypoví loajalitu a nezvedne pro ni ruku, jako se to stalo už před pěti lety. Oslabení většiny v parlamentu tak von der Leyenovou posouvá blíž k rozhodnutí, komu dalšímu si říct o podporu a za to mu něco dát, ať už z programových priorit, nebo vlivných postů v komisi. Možnosti jsou nejspíš jen dvě - evropští Zelení nebo frakce ECR.

Video: Objímání Babiše, zpytování u Pirátů. Jak strany reagovaly na výsledky eurovoleb (10. 6. 2024)

Objímání Babiše, zpytování u Pirátů. Jak strany reagovaly na výsledky eurovoleb. | Video: Reuters, Aktuálně.cz/Volební štáb ANO/Fillipa Turka/Pirátů
 

Právě se děje

Další zprávy