Madrid - Španělská vesnice Castrillo Matajudíos, jejíž název obsahuje výzvu k zabíjení Židů (matajudíos), možná změní své jméno staré zhruba 500 let.
V obecním referendu o tom příští měsíc rozhodne jejích 56 oprávněných voličů.
Někteří vesničané, podnikatelé, jezdí do Izraele a snaží se vyhnout tomu, aby ukazovali své pasy.
"Když lidé slyší o Castrillo Matajudíos, volají: 'Co je to za vesnici? Zabíjejí tam Židy,'" vysvětlil starosta města Lorenzo Rodríguez, který hlasování inicioval.
"Někteří vesničané, podnikatelé, jezdí do Izraele a snaží se vyhnout tomu, aby ukazovali své pasy. Je to název, jenž je dnes nepřijatelný," dodal.
Pokud obyvatelé obce ležící nedaleko Burgosu v severním Španělsku změnu názvu odsouhlasí, mohou si vybrat jiný, například Mota de Judíos (Židovský vrch). Tak se i ves ve skutečnosti nejspíše původně nazývala, než bylo její jméno v pohnutých dobách zkomoleno.
Židé vesnici založili
Obec vznikla prý v roce 1035, když se skupina Židů na zmíněný vršek uchýlila poté, co byla vyhnána ze svých domovů z jiných částí země a oloupena o svůj majetek. Po roce 1492 byla část z nich opět vyhnána poté, co král Ferdinand II. Aragonský a královna Isabela Kastilská nařídili vyhnání všech Židů, již odmítli konvertovat ke katolicismu.
Ti, kteří se podrobili, mohli podle některých spekulací přispět ke změně názvu, aby tak prokázali, že to s odpadlictvím myslí vážně. Jde ovšem o spekulace, protože první písemná zmínka o vesnici je z roku 1623.
S názvem "zabíjení Židů" je spojeno v severošpanělském Leónu i popíjení vinného punče podobného sangrii před Velikonoci. "Zabíjet Židy" (matar judíos), tedy popíjet, mělo být patrně symbolickou pomstou za ukřižování Ježíše.
Podle historiků žilo ve Španělsku před rokem 1492 na 200 000 Židů. Kdo se odmítl stát křesťanem a zároveň opustit zemi, byl popraven nebo upálen zaživa.
Aby španělská vláda tuto "historickou chybu" odčinila, snaží se teď usnadnit udělení občanství potomkům španělských, tedy sefaradských Židů.
