Washington - Americký prezident Barack Obama dal najevo, že ke spuštění rozsáhlejší vojenské akce proti ozbrojencům z Islámského státu (IS) má z pozice svého úřadu dostatečnou pravomoc. A souhlas Kongresu nepotřebuje.
Podle informací serveru BBC je proto pravděpodobné, že Bílý dům o povolení dalších akcí v Iráku a nově zřejmě i případných úderů v Sýrii ze strany kongresmanů žádat nebude. Pozemní akci USA ale předem vyloučil.
"Prezident řekl lídrům (politických stran v Kongresu), že má pravomoc, kterou potřebuje, aby uskutečnil akci v souladu s misí, kterou nastíní ve svém proslovu," informoval Bílý dům v prohlášení.
Lídrům republikánské i demokratické strany během úterní schůzky Obama nicméně naznačil, že by přivítal jakoukoliv akci zákonodárců, která "ukáže světu, že Spojené státy jsou jednotné ve snaze porazit hrozbu Islámského státu".
Slova k národu
Svoji strategii proti džihádistům Obama podle všeho představí už ve středu v 21:00 místního času (čtvrtek 03:00 SELČ), kdy promluví k národu.
Podle průzkumu listu The Washington Post a televize ABC News většina Američanů vzdušné nálety v Iráku a Sýrii podporuje, protože se obává, že radikálové pro USA představují značnou hrozbu.
Obama svůj proslov i přesto zřejmě využije k tomu, aby obyvatele Spojených států uklidnil, že se nebude znovu opakovat Afghánistán ani válka v Iráku, která si vyžádala tisíce amerických životů.
Prezident zcela jasně vyloučil, že by se do boje proti IS měly zapojit americké pozemní jednotky. Oproti tomu ale naznačil, že vzdušné údery - nyní vykonávané pouze v Iráku - by mohl Washington rozšířit i na území Sýrie.
"Chystáme se systematicky snižovat jejich schopnosti, budeme zmenšovat území, které kontrolují, a nakonec je porazíme,“ uvedla hlava státu v neděli.
Bašár Asad může pomoci, míní šéf OSN
Syrský prezident Bašár Asad, který letos de facto obhájil svůj úřad, v červenci slíbil, že zemi od islamistických povstalců "uzdraví" a jeho armáda v posledních třech měsících v náletech na islámské radikály přitvrdila.
Američané ale budou podle Asada ke vzdušným úderům potřebovat jeho svolení. Bez něj by Damašek nálety považoval za akt agrese.
Generální tajemník OSN Pan Ki-mun tento týden naznačil, že Asad sehrál svoji roli v posílení pozice radikálních islamistů v regionu. Asadovi vojáci podle něj v posledních letech v podstatě umožnili islamistům (tedy včetně těch z IS), aby se v oblasti usadili. Ze syrského území nyní kontrolují asi třetinu.
Pan Ki-mun také Asada pobídl, aby v syrské občanské válce usiloval o politické řešení, které by pomohlo mezinárodnímu společenství IS zničit.
"Může sehrát roli, co se týče co nejrychlejšího ukončení krize a zapojení se do politického dialogu," cituje ho saúdský deník al-Hajat.
Šéf OSN také naznačil, že organizace své stanovisko k boji proti IS oznámí v "příhodný čas". "Je ale důležité, aby mezinárodní společenství bylo jednotné a ukázalo jasnou podporu jakékoli akci, která je nutná k vykořenění tohoto terorismu."
Případné rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN o podpoře vojenské akce proti IS by podle Pan Ki-muna bylo "vhodnou cestou", zatímco "některé země podniknou vojenské akce".
Kerry shání spojence na Blízkém východě
I Obama se v boji proti IS snaží vyhnout osamělé akci, a shání proto spojence. Řadí mezi ně už nejméně devět zemí, většinou z Evropy.
Za Spojené státy v tuto chvíli na Blízkém východě oroduje i ministr zahraničí John Kerry, který ve středu dorazil z Jordánska do irácké metropole Bagdádu.
Irák v pondělí ohlásil utvoření "všezahrnující" irácké vlády, do níž se zapojili i zástupci sunnitů a kurdské menšiny.
Tento krok Kerry vzápětí označil za "velký milník". Washington jím de facto podmiňoval i případné spuštění další fáze svého plánu na zničení radikálních islamistů, kteří v posledních měsících vybojovali značná území v Sýrii a Iráku a vyhlásili chalífát.
Kerryho návštěva Blízkého východu by ho měla dovést asi do deseti států, včetně Turecka a Saúdské Arábie.
Právě saúdskoarabský velvyslanec ve Velké Británii - princ Mohammed bin Nawaf - nedávno prohlásil, že za vzestupem radikálů stojí i nedostatek zájmu mezinárodního společenství.
"Je to nedostatek mezinárodního zapojení, který vydláždil cestu pro rozmnožování hnutí spojených s teroristy v Sýrii a nyní Iráku,“ uvedl a zároveň odmítl, že by Rijád finančně nebo jakkoli jinak podporoval radikály z IS.
800 lidí v Iráku
Obama si v poslední době vysloužil kritiku - zejména z řad republikánů -, že v případě IS jedná nejistě a váhavě. Ještě v srpnu tvrdil, že USA žádnou strategii pro boj s IS nemají.
Republikánský předseda Sněmovny reprezentantů John Boehner podle Obamova asistenta naznačil, že nynější prezidentovu iniciativu zakročit proti IS podporuje.
"Předseda dal jasně najevo, že ISIL se připravuje na boj s námi a že, jak jsme se naučili v Sýrii, čím déle čekáme, tím těžší bude naše volba."
Podle BBC prezident zákonodárcům přislíbil další konzultace a hodlá je zřejmě požádat, aby schválili vyzbrojování syrských opozičních sil.
Americký prezident se musí podle rezoluce z roku 1973 - než někam vyšle vojáky - obrátit na Kongres kvůli konzultacím. Vojáci ale mohou zůstat na místě po dobu 60 dní, než si prezident musí obstarat souhlas Kongresu.
Podle Reuters mají USA v tuto chvíli v Iráku přes 800 lidí z řad vojenského personálu. Ti jednak slouží coby pozorovatelé v rámci vzdušných útoků a jednak chrání zaměstnance americké ambasády.
Třífázový plán
Plán na zničení teroristického hnutí v Sýrii a Iráku je podle dostupných informací třífázový.
První část - letecké údery v Iráku poblíž kurdského hlavního města Irbílu a do blízkosti vodních nádrží u Mosulu a Hadísy - už začala.
Radikálové IS v odpověď na letecké útoky směrem k Washingtonu vyslali vzkaz, když zavraždili dva americké novináře, obě popravy natočili na kameru a záznamy pak vyvěsili na internet.
Součástí americké strategie má být v další fázi výcvik, poradenská činnost a vojenské vybavování irácké armády a spojeneckých milicí. Ve třetí a nejobtížnější fázi šéf Bílého domu zvažuje právě i rozšíření úderů do Sýrie, připomněla ČTK.
Podle zdrojů z Pentagonu může kampaň, kterou Obama hodlá předestřít, trvat i tři a více let. Současný prezident se tak jejího konce zřejmě dočká už z pozice mimo oválnou pracovnu, jeho druhý, a tedy i závěrečný mandát mu totiž končí v lednu 2017.
Při svém nástupu do úřadu v roce 2008 Obama slíbil, že z Iráku americké vojáky stáhne. Poslední bojové jednotky odešly v roce 2011.
