Seattle (USA) - Americký vojenský soud začne v pondělí rozhodovat o trestu pro seržanta Roberta Balese v případu, který v USA vyvolal velkou debatu o stresu, jemuž jsou vystaveni vojáci na zahraničních bojových misích.

Bales loni v březnu během svého čtvrtého nasazení v zahraničí zabil 16 civilistů ve dvou afghánských vesnicích. K činu se před soudem přiznal, čímž se vyhnul trestu smrti. Hrozí mu však doživotní vězení.

Zřejmě nejhrůznější čin jediného amerického vojáka během afghánské mise se stal 11. března 2012 před úsvitem. Bales opustil vojenskou základnu s pistolí ráže devět milimetrů a s útočnou puškou M-4, která byla doplněna o granátomet.

Poté v několika domech blízké vesnice postřílel afghánské civilisty a těla některých obětí spálil. Ve vraždění pokračoval ve vedlejší vsi. Většina ze 16 mrtvých byly ženy a děti.

Vojenská prokuratura Balese obžalovala z mnohanásobné promyšlené vraždy a hrozil mu trest smrti. V červnu se ale k činům přiznal a projevil lítost, načež vojenský soudce Jeffery Nance přistoupil na dohodu, podle níž se popravě vyhne.

Bales před soudem prohlásil, že pro jeho činy není žádné ospravedlnění. "Na tomto světě není dobrý důvod, proč jsem udělal ty strašné věci, které jsem udělal," kál se ženatý otec dvou dětí. Soud bude od pondělka rozhodovat, zda dostane doživotí, ať již s možností podmínečného propuštění, či bez ní.

Čtyřicetiletý Bales do americké armády vstoupil po teroristických útocích z 11. září 2001. Jeho kariéra burzovního makléře tehdy nabrala špatný směr a Bales chtěl být své zemi prospěšný bojem proti terorismu.

Po třech nasazeních v Iráku však již na něm údajně válka zanechala tak vážné stopy, že už do další mise nechtěl a nadřízení jej prý poslali do Afghánistánu proti jeho vůli.

Válečné trauma

Právě v prožitých válečných traumatech hledala své argumenty pro zmírnění trestu obhajoba. Podle dobrozdání lékařů trpí Bales postraumatickým syndromem. Postižení, které je těžkou reakcí organismu na prožitý stres, označují lékaři za vážnou chorobu doprovázenou často depresemi a úzkostnými stavy.

S odvoláním na závěry lékařů Balesovi obhájci rovněž tvrdili, že obžalovaný nese i následky dřívějšího zranění mozku. Podle zpráv amerických médií ho Bales utrpěl během nasazení v Iráku. Před svým činem podle obhájců požil řadu antidepresiv a dalších léků.

Během procesu vypovídala řada svědků masakru včetně sedmileté dívky, která vraždění přežila schovaná pod tělem svého mrtvého otce. Stejně jako další svědci nedokázala Balese identifikovat. O jeho přítomnosti na místě činu ale svědčily důkazy včetně analýzy DNA. Někteří svědci tvrdili, že před masakrem vypil značné množství alkoholu.

Balesovi obhájci se tento týden pokusili zdržet proces žádostí o výměnu prokurátorů. Ti si totiž omylem přečetli záznam o vyšetření Balese vojenskými lékaři včetně seržantových prohlášení, což podle obhájců zakazuje ústava. Soudce Nance, který prokurátorům omylem záznam poslal elektronickou poštou, však námitku zamítl.