Atény - Ibrahim vyrostl v syrském Dajr az-Zauru. V početné rodině se 13 sourozenci.
Otec, zároveň i trenér, je vždy vedl ke sportu. Dnes sedmadvacetiletý mladík se tak odmala věnoval plavání, basketbalu a judu. A se sourozenci domů pravidelně nosil medaile z místních a národních soutěží.
V tehdy ještě přátelské a klidné zemi chodíval plavat do řeky Eufrat. Skákal do ní z mostu, ale pak v roce 2011 vypukla občanská válka. A vše se změnilo.
Chtěl pomoci svému zraněnému kamarádovi, ale sám byl zasažen bombou a přišel o část pravé nohy. Odešel do Turecka, kde se rehabilitoval a naučil znovu chodit. Po zotavení - stejně jako statisíce jeho krajanů - uprchl do Řecka. Byl jedním z mála šťastlivců, kteří v zemi dostali azyl.
Nikdy se nevzdat, ale jít dál
Jeho přátelé, kolegové a trenéři o něm hovoří jako o člověku s neuvěřitelnou silou a odhodláním. Ibrahim chce zůstat v Řecku kvůli povaze místních lidí, kteří mu podle jeho slov připomínají rodnou zemi.
Navzdory handicapu se sportu nevzdal a začal trénovat.
Používá protetickou nohu a plní náročný tréninkový plán. Plave třikrát týdně s řeckou neziskovou skupinou pro sportovce se zdravotním postižením a také se připojil k basketbalovému vozíčkářskému týmu v Maroussi (část aténského předměstí). Padesát metrů volným stylem zvládne za 28 sekund, což je jen o tři sekundy pomaleji než před zraněním.
Nyní před ním stanula nová výzva. Stal se členem štafety, která nese olympijský oheň z řecké Olympie do brazilského Ria de Janeira. "Po 20 letech jsem dosáhl toho, o čem jsem snil," řekl Úřadu Vysokého komisaře pro uprchlíky (UNHCR).
S plamenem běžel přes uprchlický tábor Eleonas, který je domovem pro přibližně 1500 lidí. Převzal ho od předsedy Helénského olympijského výboru Spyrose Kapralose.
Cílem štafety je budování empatie pro uprchlíky v době, kdy bylo téměř 60 milionů lidí na celém světě donuceno opustit své domovy. To je nejvyšší počet od druhé světové války.
Plamen pro Syřany, uprchlíky i pro Řecko, sport...
Štafeta je součástí řady iniciativ kolem olympijských her, jejichž cílem je upozornit na běžence. Očekává se, že do bojů v Riu zasáhne pět až deset sportovců z řad uprchlíků.
Sám Ibrahim se olympiády v Riu zúčastnit nemůže kvůli zaměstnání v kavárně, kde pracuje přes noc. Avšak v červnu se předvede na Panhelénských hrách pro plavce se zdravotním postižením.
