Na demonstraci chyběl francouzský prezident Emmanuel Macron, který pouze vzkázal, že bude "srdcem a duší v průvodu". Proč na akci nebyl - na rozdíl od premiérky Élisabeth Borneové, dalších současných i bývalých členů vlády nebo předsedů obou komor parlamentu -, nezdůvodnil.
V davu naopak pochodovali zástupci krajně pravicového Národního sdružení, bývalé Národní fronty. V hlavním, pařížském průvodu kráčela neúspěšná prezidentská kandidátka Marine Le Penová i teprve osmadvacetiletý předseda strany Jordan Bardella a zhruba polovina z osmi desítek poslanců.
Mnozí účastníci demonstrace to považovali za ostudné. Na místě se podivovali "drzosti lepenovců" a odcházeli stranou, aby nebyli členům Národního sdružení nablízku.
Pobouření se vztahovalo ke kořenům strany. Národní frontu coby předchůdce Národního sdružení založil Jean-Marie Le Pen, otec nynější lídryně strany, v kruhu pohrobků vichistického režimu, který kolaboroval s Hitlerovou říší.
Nenávist vůči Židům patřila mezi opěrné pilíře strany. Sám Le Pen byl soudem uznaný rasista a antisemita. Opakovaně označil holokaust za "detail" druhé světové války, za což dostal několikrát pokutu, a strana musela dočasně přerušit činnost.
Le Penová nechala otce kvůli jeho postojům v roce 2015 vyloučit z partaje, stejně jako další členy s antisemitskými názory. Veřejně se také pochlubila straníky, kteří se hlásí k judaismu.
Nová strategie strany
Změna původního názvu strany a některých dlouholetých tezí, tedy že Národní sdružení už nechce odchod Francie z EU ani z eurozóny, je součástí strategie, jak oslovit méně radikální voliče. Někteří účastníci nedělního pochodu pokřikovali na Le Penovou, ať "vypadne", že tohle není předvolební shromáždění. Šéfka krajní pravice skutečně v jedné chvíli opustila průvod v doprovodu svých bodyguardů.
Díky odmítnutí antisemitismu se ale političce daří oslovit voliče, pro které byla Národní fronta jejího otce nevolitelná. Letos poprvé nadpoloviční většina Francouzů, 51 procent, označila v průzkumu vítězství kandidáta krajní pravice v příštích volbách hlavy státu za "pravděpodobné". Volby se budou konat v roce 2027.
Téměř polovina dotázaných také tvrdí, že Le Penová "má na to" být prezidentkou. Jde o nárůst o 14 procentních bodů od posledních voleb loni na jaře, kdy šéfku Národního sdružení už podruhé porazil Macron. Ten již potřetí kandidovat nemůže, Le Penová ano.
Do nedělního pochodu proti antisemitismu se naopak odmítla zapojit krajně levicová formace Nepoddajná Francie - oficiálně kvůli přítomnosti Le Penové. Mnozí francouzští komentátoři ale skutečný důvod vidí v ideologii zakladatele, levicového radikála Jeana-Luca Mélenchona. Politik odmítl veřejně odsoudit říjnový útok teroristů z Hamásu na Izrael a přiznat židovskému státu právo na obranu. Ve svých vystoupeních také kritizuje výlučně oběti na straně Palestinců.
Francie má největší židovskou diasporu ve světě po Spojených státech. V zemi žije okolo půl milionu lidí hlásících se k judaismu, také ale pět milionů muslimů. Ve dnech po útoku Hamásu na Izrael byla Francie svědkem střetů mezi propalestinskými demonstranty a policií. Tamní vláda následně tato srocení zakázala.
