Organizace hovoří hlavně o bičování a mučení elektrickým proudem, po čemž se ženy často nebyly ani schopny postavit na vlastní nohy, natož chodit. Na tělech měly mít stopy po bití včetně škrábanců na obličeji.
AI vychází z celkem tři svědectví od blízkých zatčeným aktivistkám, HRW se pak odvolává na blíže neupřesněný počet "informovaných zdrojů".
Jedna žena také vypověděla, že ji vyšetřovatelé u výslechu znásilnili, obličej si měli krýt maskami. Nejméně tři ženy měly čelit také nucenému objímání a líbání. Jedna z vězeňkyň se taktéž opakovaně pokusila o sebevraždu. Další vypověděla, že ji při výslechu pověsili ke stropu a v této pozici ji dlouho nechali.
Podle zdrojů obeznámených se situací muselo takové praktiky v posledních měsících vystát přinejmenším osm žen zatčených od května tohoto roku. Právě od tohoto měsíce začala Saúdská Arábie výrazněji zasahovat proti ženám, která v zemi bojují za lepší postavení.
Podle AI úřady od května zadržely přes osmnáct aktivistek. Většinou šlo o ženy, které volaly po tom, aby jim bylo dovoleno řídit auto (vůz už mohou řídit, dosavadní zákaz byl v červnu zrušen - pozn. red.). Další protestovaly za zrušení systému poručnictví, podle kterého potřebují pro řadu činností souhlas mužů. Mezi zatčenými ženami byly i známé aktivistky jako Samar Badawiová nebo Loujain al-Hathloulová, které se ve vězení kvůli svým názorům neocitly poprvé. K protestům se připojili i muži, z nichž někteří taktéž skončili za mřížemi.
Některé z aktivistů a aktivistek se stále nachází ve vězení a státní média je označují za "zrádce". Jejich zatčení bylo dalším opatřením Rijádu, který tím navázal na čistky z předešlého roku. Tehdy saúdskoarabský režim vyrazil proti disidentům včetně duchovních a intelektuálů, kteří stát kritizovali.
Saúdská Arábie mučení popírá
Saúdskoarabské úřady nicméně vyvrací, že by zatýkání demonstrantů souviselo s aktivismem. Tvrdí, že ženy udržovaly nelegální kontakty s "nepřátelskými zeměmi", kterým měly předávat informace o Saúdské Arábii.
Stejně tak úřady nyní popírají informace o otřesném zacházení s vězeňkyněmi. Pro americký deník Wall Street Journal se úřady nechaly slyšet, že království "netoleruje, nepodporuje ani nepovoluje mučení". "Každý, kdo je vyšetřován (ať už muž, nebo žena), prochází standardním soudním procesem, který vede státní žalobce, zatímco vyšetřovaný je zadržován kvůli výslechu. Ten se v žádném případě nespoléhá na fyzické, sexuální ani psychické mučení," citovala agentura Reuters saúdskoarabské úřady.
Vězeňkyně mají být kromě fyzického týrání vystaveny i mučení nedostatkem spánku, často jsou také na dlouhou dobu poslány na samotku. Žádná z aktivistek si údajně nemohla obstarat právníka.
"Mnoho zatčených uvedlo, že na ně vyšetřovatelé použili násilí, aby je donutili přiznat se nebo ke slibu, že už nikdy nebudou kritizovat vládu, či jako trest za to, že neprojevili lítost," stojí ve zprávě AI.
Podobné zprávy se objevily už dříve
Jak lidskoprávní organizace upozorňují, svědectví je těžké doložit z více zdrojů. Příbuzní, kteří navštěvují zatčené ve vězeních, se často bojí říkat nahlas, co od vězňů a vězeňkyň slyšeli. I svědectví, která přinesla AI a HRW, byla zveřejněna pouze pod podmínkou zachování anonymity.
Zprávy o mučení ve vězeních v Saúdské Arábii i detenčních zařízeních se nicméně opakovaně objevily už v minulosti. Jedna žena například pro americký list The Washington Post uvedla, že byla svědkem toho, jak vyšetřovatelé mlátili vězně, ať už telefonní kabely nebo jinými věcmi. Žena ze Saúdské Arábie si taktéž přála zůstat v anonymitě, podle svých slov byla propuštěna z vězení před třemi roky. O tom, jak je zacházeno konkrétně s ženami-aktivistkami, prý nemá žádné konkrétní informace.
Nynější informace o brutálním zacházení s vězeňkyněmi přichází v době, kdy je na Saúdskou Arábii upoutána mezinárodní pozornost v souvislosti s vraždou novináře Džamála Chášukdžího. Ten přišel o život 2. října při návštěvě saúdskoarabském konzulátu v Istanbulu. Rijád z vraždy obvinil jedenáct lidí, striktně ale popírá, že by byl objednavatel vraždy korunní princ Muhammad bin Salmán, jak se podle listu The Washington Post domnívá například americká Ústřední zpravodajská služba (CIA).
"Zatímco svět hledá odpovědi na surovou vraždu Džamála Chášukdžího, osud žen a lidskoprávních aktivistů v saúdských vězeních je dál nejistý," uvedl Michael Page z organizace HRW s tím, že by světoví lídři měli apelovat na bin Salmána, aby skončil s čistkami kritiků režimu.
