Analýza – Únava na obou stranách, zima a klesající ruská ekonomika dávají naději, že příměří na východě Ukrajiny tentokrát vydrží déle než jen několik hodin a dní.
Nikdo teď pravděpodobně nemá zájem na nějaké velké ofenzívě.
Vladimir Putin podporu separatistům určitě poskytovat nepřestane, ale je možné, že události posledních týdnů ho rovněž přimějí spokojit se s tím, co proruští povstalci mají v rukou v tuto chvíli.
Velké vojenské operace by si žádaly nasazení ruských vojáků a ruské techniky, což by bylo stále složitější utajit.
V důsledku sankcí a prudkého poklesu cen ropy se ruská ekonomika dostává do vážných potíží, které i Kreml musel připustit. Úplnou a dlouhotrvající izolaci od Evropy a USA bude Rusko těžko překonávat.
"Putin zvolil novou strategii. Nechce už tlačit na nezávislost separatistických republik, ale spokojí se s jejich autonomií uvnitř Ukrajiny," píše ruský list Novaja Gazeta s odvoláním na své zdroje z Kremlu.
Podle Nové Gazety má uklidnění na východě Ukrajiny na starosti Putinův blízký poradce Vladislav Surkov, obvykle pověřovaný úkoly, které jsou pro prezidenta velmi důležité.
"Otázka, zda zavládne či nezavládne příměří, závisí na jediném. Zda Putin bude souhlasit. Podle mého názoru sankce vedou správným směrem, a když minulý týden Putin jednal v Moskvě s francouzským prezidentem Francoisem Hollandem, bylo viditelné, že už není tak tvrdý a neústupný jako dříve. Bude to ale chtít udělat tak, aby neztratil doma tvář, a domnívám se, že ruští vojáci zůstanou na východě Ukrajiny ještě dlouho, velmi dlouho," řekl Aktuálně.cz ukrajinský politolog Jurij Lukjanov, který na východ země často jezdí.
Ukrajinská vláda v posledních měsících udržuje pozice, které jí zajišťují kontrolu nad přístavem Mariupol a nad stále velkými částmi Doněcké a Luhanské oblasti. Poslední měsíce šlo Kyjevu hlavně o to, nic neztratit, než něco navíc získat.
Ukrajina sice nechce, ale potřebuje energie z Ruska. Této závislosti se nelze zbavit. Proto po dlouhých jednáních a zaplacení dluhu Gazprom v úterý obnovil po půl roce dodávky plynu a Kyjev teď bude těžko válčením riskovat, že se kohoutky znovu uzavřou.
Totéž platí o elektřině. Ukrajinský státní podnik Ukreněrgo ji musí nakoupit také v Rusku, protože není dost uhlí. A i to budou muset Ukrajinci koupit od separatistů, přestože to premiér Arsenij Jaceňuk minulý týden důrazně odmítal.
"Nevidím jinou možnost než začít s nimi mluvit a koupit uhlí, které je na jejich území. Například Slavjanská tepelná elektrárna potřebuje právě uhlí, které se těží jenom tam," řekl Alexandr Kichtenko, gubernátor části Doněcké oblasti kontrolované Kyjevem.
Proruští povstalci sice ovládají rozhodně menší území, než si zpočátku na jaře představovali, ale také oni řeší problém, jak přežít zimu a udržet ekonomiku jakž takž v chodu.
Na nabídku úterního dne klidu přistoupili velmi rychle, stejně tak - i přes dřívější ostrá prohlášení - přistoupili na obnovení mírových rozhovorů v Minsku.
Separatisté mají velké ztráty na životech, a pokud by chtěli bojovat dál a dobýt další území, prudce by se zvýšily. Navíc by se ocitli v roli těch, kdo střílí rakety a granáty na obydlená města, pokud by chtěli dobýt Mariupol, Slavjansk nebo Kramatorsk.
Dosud těžili propagandisticky z toho, že to je ukrajinská armáda, kdo dobývá a ostřeluje.
Otázkou týkající se dodržování klidu zbraní však je, nakolik vedení separatistických republik všechny své ozbrojence kontroluje.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov ale v úterý pro všechny případy řekl novinářům v Moskvě, že "cesta ke stabilnímu klidu zbraní je ještě dlouhá."
