Napsal to list The New York Times (NYT) s odvoláním na činitele, kteří o tom byli informováni. Ruské velvyslanectví v USA na Twitteru zprávu důrazně dementovalo.
"Nepodložená a anonymní obvinění, že Moskva stojí za smrtí amerických vojáků v Afghánistánu, již vyústila v přímé ohrožení životů zaměstnanců ruských ambasád ve Washingtonu a Londýně," napsala v sobotu mimo jiné ambasáda bez dalších podrobností. Vyzvala také NYT, aby "přestal s vymýšlením nepravdivých informací".
Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov podle NYT řekl, že Kreml si není uvedených obvinění vědom. "Pokud je někdo vznese, budeme reagovat," sdělil.
Mluvčí Tálibánu Zabiulláh Mudžáhid zprávu o ruských platbách za zabíjení koaličních vojáků označil za pokus povstalce očernit. Důrazně přitom popřel, že by bojovníci měli "jakékoli vztahy s jakoukoli zpravodajskou službou".
Spojené státy podle NYT dospěly před měsíci k přesvědčení, že jednotka ruské vojenské tajné služby, která byla spojená s pokusy o atentát a s jinými tajnými operacemi v Evropě, jejichž cílem bylo destabilizovat Západ nebo se pomstít přeběhlíkům, loni skrytě nabídla odměny za úspěšné útoky.
Podle zdrojů deníku se předpokládá, že islámští bojovníci nebo ozbrojené zločinecké skupiny, které na ně mají těsné vazby, získali za odměnu peníze. List k tomu poznamenal, že v roce 2019 bylo v Afghánistánu zabito dvacet Američanů, ale není jasné, která zabití mohla s tímto podezřením souviset.
S uvedenými zpravodajskými informacemi byl seznámen prezident Donald Trump a o problému koncem března diskutovala Národní bezpečnostní rada Bílého domu při meziresortním zasedání, uvedli zpravodajští činitelé. Podle nich byly navrženy různé možnosti reakce - počínaje diplomatickou stížností Moskvě a požadavkem toto počínání zastavit, spolu se stupňujícími se sankcemi a dalšími možným kroky. Jakýkoli postup ale musí Bílý dům ještě schválit.
Američtí činitelé obeznámení se záležitostí nevysvětlili, proč Bílý dům váhá s rozhodnutím, jak na tuto zpravodajskou věc týkající se Ruska reagovat. Zatímco někteří prezidentovi blízcí spolupracovníci, jako je ministr zahraničí Mike Pompeo, radili tvrdší postup, Trump zvolil vůči Moskvě mírnější postoj.
V koaličních silách působí v Afghánistánu i čeští vojáci. V dubnu česká armáda ukončila střežení základny Bagrám, kde se vystřídalo 2000 vojáků, z nichž osm padlo při dvou sebevražedných útocích v roce 2014 a 2018. V Afghánistánu ale zůstává polní chirurgický tým a také jednotky, které mají na starosti výcvik mimo jiné afghánských speciálních sil.
