Moskva/New York - Moskva zůstává poslední oporou syrského režimu. Ruský představitel v Organizaci spojených národů Vitalij Čurkin odmítl podpořit rezoluci Rady bezpečnosti, která vyzývá prezidenta Bašára Asada k demisi.
Návrh rezoluce, vypracovaný Marokem, požaduje okamžité zastavení krveprolití v zemi a současně navrhuje, aby se syrský prezident dobrovolně vzdal své funkce. Po odchodu Asada z prezidentského postu by pravomoci hlavy státu měly dočasně přejít k viceprezidentu Farúku aš-Šaráovi.
Rezoluce nicméně nepočítá se silovým řešením syrského konfliktu. Dokument navrhuje pouze ekonomické sankce.
Právě Asadova demise se zřejmě stala klíčovým jablkem sváru mezi Ruskem, podporovaného Čínou, a zbylými členy Rady bezpečnosti.
"Ruská politika nespočívá v tom, abychom prosili někoho vzdát se svého postu. Výměna režimů není naší profesí," prohlásil ještě řed debatou o nové rezoluci ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.
S podobným prohlášením vystoupil také Vitalij Čurkin. „Vypisovat připravené recepty na vnitropolitické procesy nepatří mezi pravomoci Rady bezpečnosti. Začneme hovořit o tom, který král by se měl vzdát trůnu, jaký předseda vlády má podat demisi? Ne, to v žádném případě není záležitost Rady bezpečnosti," prohlásil ruský velvyslanec při OSN.
Šéf ruské diplomacie Lavrov zároveň sdělil, že Moskva nepodpoří žádné řešení syrského konfliktu, které by bylo zemi vnuceno vnějšími silami.
Usedněte za jednací stůl
Rusko navrhuje oběma stranám syrského konfliktu usednout za jednací stůl a zve představitele režimu a opozice do Moskvy k zahájení dialogu.
"Jsme připraveni přijet do Moskvy za podmínek, že Rusko změní svou pozici a že Asad odejde z prezidentského postu. Pokud to tak nebude, k dialogu nemůže dojít," okomentoval ruský návrh exkluzivně pro Aktuálně.cz oficiální představitel syrské opozice v Rusku Mahmúd al-Hamzá. "Dialog může být pouze s těmi, kteří se nepodíleli na vraždách, zločinech a korupci," dodal.
Jak sdělil syrský opozičník, vůči Moskvě panuje v protiasadovském táboře nedůvěra. Opozice je toho názoru, že Rusko pomáhá současnému režimu a přehlíží legitimní požadavky syrského národa.
"Opozice nedůvěřuje Rusku a má na to plné právo. Může za to chování Moskvy v průběhu celého, bezmála jedenáctiměsíčního konfliktu. Podívejte se, kolik lidí zemřelo. A Rusko stále chrání Asada," vysvětluje al-Hamzá.
Podle jeho názoru Moskva nezajišťuje syrskému režimu pouze politický patronát na mezinárodní půdě, ale pomáhá mu i zbraněmi a finančně. Al-Hamzá tvrdí, že ze Sýrie bylo do Ruska převezeno velké množství finančních prostředků pro případ pádu režimu.
"S rezolucí OSN souhlasíme a podporujeme ji," dodává. "Není to vše, co bychom chtěli, ale je to základní kámen k řešení situace. Kličovým krokem v této iniciativě je, že Asad musí odejít. Pak může začít celonárodní dialog ohledně předání vlády do rukou lidu."
Podle představitele syrské opozice jsou jednou z příčin nesmlouvavého postoje Kremlu obavy, že Rusko může být definitivně vytlačeno z Blízkého východu. "Moskva se obává, že pokud odejde Asad, přijde v Sýrii o své ekonomické zájmy, námořní základu, zkrátka všechen vliv," říká al-Hamzá.
Syrský opozičník si nicméně myslí, že ruská podpora Asadova režimu bude mít spíše negativní vliv a nepomůže Moskvě upevnit pozici v arabském světě. "Myslím si, že ruská pomoc nebude mít na zájmy Moskvy pozitivní dopad. Lidé si totiž dobře zapamatují, jaký postoj zaujala," uzavírá al-Hamzá.
