Rusko chce po Ukrajině 2,4 miliardy dolarů. Za plyn

Martin Novák Martin Novák
20. 11. 2008 18:00
Na Kyjev těžce dolehá ekonomická krize, půjčil si od MMF

* Vymáhání dluhu nařídil prezident Medveděv * Ukrajinci tvrdí, že dluh činí jen 1,3 miliardy dolarů * Vztahy mezi Moskvou a Kyjevem jsou napjaté od konce roku 2004

Moskva/Kyjev - Mezi Ruskem a Ukrajinou se schyluje k další krizi.

V době, kdy vláda v Kyjevě řeší následky ekonomické krize a situaci se snaží stabilizovat díky půjčce 16,5 miliard dolarů od Mezinárodního měnového fondu, se hlásí Moskva o splacení dluhu.

Ruský prezident Dmitrij Medveděv podle agentury Interfax nařídil plynárenské společnosti Gazprom, aby vyzvala Ukrajinu k zaplacení dlužné částky za dodávky plynu.

Jde o sumu ve výši 2,4 miliardy dolarů.

Ukrajinské propočty se ovšem od těch ruských dost liší. Ukrajinská plynárenská firma Naftogaz uvádí, že dluh za dodávky plynu činí jen 1,3 miliardy dolarů.

Ukrajinu zasáhla krize. Vláda znárodnila některé banky a půjčila si 16,5 miliard dolarů od MMF. Na snímku tržiště v Užhorodu.
Ukrajinu zasáhla krize. Vláda znárodnila některé banky a půjčila si 16,5 miliard dolarů od MMF. Na snímku tržiště v Užhorodu. | Foto: Martin Novák

Navíc prý Gazprom nemá od Ukrajiny co požadovat. "Plyn odebíráme od rusko-ukrajinského prostředníka, firmy RosUkrEnergo. Od ní vše kupujeme, Gazpromu nedlužíme nic," řekl mluvčí Naftogazu Vladimir Trikolič.

Medveděv podle agentury Interfax prohlásil, že Rusko svůj dluh vymůže buď po dobrém, anebo v případě potřeby "nedobrovolnou cestou."

Neuvedl, zda Rusko znovu sáhne k přerušení dodávek plynu, což by poznamenalo velkou část Evropy. Naposledy se tak stalo na začátku roku 2007, kdy Rusové zastavili provoz plynovodu kvůli sporům o ceny s Běloruskem.

Ukrajina odebírá z Ruska ročně 55 bilionů kubíků plynu a spory obou zemí o ceny se táhnou už roky. Ukrajina každopádně na základě dohody dosud platila a platí Rusku za plyn méně než země Evropské unie.

Ukrajinský prezident Viktor Juščenko.
Ukrajinský prezident Viktor Juščenko. | Foto: Reuters

Na Ukrajině panují obavy z toho, že závilost na ruském plynu může Moskva proti Kyjevu použít jako zbraň, pokud Ukrajinci vstoupí do Severoatlantické aliance nebo podniknou kroky, které Kreml vyhodnotí jako nepřátelské.

O dalším osudu ukrajinské přihlášky do NATO budou rozhodovat na začátku prosince na summitu ministři zahraničí členských států aliance.

Politické napětí mezi oběma zeměmi trvá od konec roku 2004, kdy se k moci dostal díky "oranžové revoluci" prozápadní prezident Viktor Juščenko. Letos v srpnu pak ruskou vládu znovu nepotěšil, když ji ostře kritizoval za vojenský vpád do Gruzie.

Premiérka Julia Tymošenková se nedávno snažila při setkání s ruským protějškem Vladimirem Putinem v Moskvě dohodnout kompromis ohledně dodávek plynu a jejich ceny.

Dnes míří do Moskvy na schůzku s Putinem také bývalý premiér a šéf opoziční Strany regionů Viktor Janukovyč, který na rozdíl od prezidenta Viktora Juščenka prosazuje orientaci Ukrajiny na Rusko a nikoliv na Evropskou unii a NATO.

 

Právě se děje

Další zprávy