Moskva – Ruská generální prokuratura prověřuje, zda nezávislost Pobaltí není "protizákonná". Přesněji: zda byla nezávislost Litvy, Lotyška a Estonska na bývalém Sovětském svazu v roce 1991 Moskvou uznána v souladu se zákonem.
Prokuratura tak reaguje na podnět poslanců Státní dumy. Ti tvrdí, že ve věci rozhodl orgán, který byl protiústavní.
Totéž šetření už generální prokuratura před časem vedla - ve vztahu ke Krymu, po obsazení poloostrova Ruskem. Následně oznámila, že Krym byl v roce 1954 přidělen Ukrajině v rozporu s tehdejší sovětskou ústavou.
Ostrý protest z Litvy
Zpochybňování nezávislosti pobaltských zemí v úterý tvrdě odsoudila Litva.
"Svou nezávislost jsme získali krví našich občanů. Nikdo nemá právo to ohrožovat. Jen my sami budeme rozhodovat o svém osudu," napsala na Twitteru litevská prezidentka Dalia Grybauskaiteová.
Our independence was gained through blood of our people.No one has the right to threaten it.Only we decide our fate http://t.co/72qmOaCMn1
— Dalia Grybauskaitė (@Grybauskaite_LT) 30. Červen 2015
Agentura Interfax citovala nejmenovaný zdroj, podle něhož má generální prokuratura prověřit, zda Státní rada SSSR (vznikla před zánikem Sovětského svazu jako dočasný orgán místo Rady federace SSSR) jednala v souladu se zákonem, když v roce 1991 nezávislost pobaltských republik schválila.
Ruští poslanci tvrdí, že byla porušena sovětská ústava, která vznik takového orgánu nepředpokládá.
Součástí Státní rady SSSR byly před odstoupením prezidenta Michaila Gorbačova a zánikem Sovětského svazu hlavy svazových republik. Nezávislost tří pobaltských republik uznala na svém prvním zasedání.
Před ní odsouhlasily vyhlášení nezávislosti parlamenty Litvy, Lotyšska a Estonska.
Jako Krym?
"Z právního hlediska je rozhodnutí o nezávislosti pobaltských zemí pochybné vzhledem k tomu, že bylo přijato neústavním orgánem," komentoval poslaneckou iniciativu zdroj Interfaxu. Výnos prokuratury však podle něj nemá žádné právní následky.
Svědčí o tom prý i případ Krymu. "Prokuratura pouze konstatovala skutečnost, že předání Krymu Ukrajině v době (bývalého sovětského vůdce) Nikity Chruščova se neuskutečnilo na základě platné ústavy," uvedl.
Poslanec Sergej Mironov z frakce Spravedlivé Rusko letos v březnu vyzval generálního prokurátora Jurije Čajku, aby prověřil, zda Ukrajina dostala Krym v souladu se zákonem. Prokuratura pak zjistila, že předsednictvo ruského ani sovětského parlamentu, na základě jejichž výnosů byla příslušnost Krymu změněna, nemělo ke změně statusu autonomních republik pravomoci.