Praha – Vladimir Putin překvapil. Ve čtvrteční televizní debatě s občany prohlásil, že Sovětský svaz jednal po roce 1945 ve střední a východní Evropě násilně. Chování Sovětů se podle něj teď Rusku vrací.
Znamená to, že se ruská hlava státu omlouvá lidem v zemích bývalého východního bloku za represivní komunistický režim?
Novinářská cena 2014
Reportér Martin Novák je potřetí za poslední rok na Ukrajině. Podpořte ho i celé ukrajinské zpravodajství Aktuálně.cz v Novinářské ceně.
HLASOVAT MŮŽETE ZDE >> Děkujeme!
Novinář a rusista Libor Dvořák je k výroku Vladimira Putina skeptický. V rozhovoru pro deník Aktuálně.cz říká, že jeho vystoupení nerozumí: "V toku řeči mu může uniknout, co říct ani nechtěl."
Dvořák navíc tvrdí, že Putin je v poslední době stále impulzivnější. To však nic nemění na faktu, že jeho politiku naprostá většina Rusů podporuje. "Drtivá většina Rusů si nedokáže uvědomit, že Putinovo počínání, namířené paradoxně proti Rusku, se během několika let zhodnotí," upozorňuje Dvořák.
Aktuálně.cz: Jak ten výrok čtete v kontextu dění v Rusku a na Ukrajině?
Libor Dvořák: Putinovo prohlášení zní samozřejmě velmi zajímavě. Činí jím vlastně jakési poučení z dřívějších chyb. Nicméně si musíme uvědomit, že to, co se odehrálo ve střední a východní Evropě po druhé světové válce, byl výsledek teheránské a poté jaltské konference. Tam byly přesně rozdány karty.
A.cz: Dá se Putinovo vyjádření, které přiznalo násilné počínání Sovětského svazu po roce 1945, vnímat jako omluva za komunismus?
Víte, já jsem u výroků Vladimira Putina vždycky opatrný. Vždy jsem měl pocit jisté politické dvojakosti. Na jedné straně velmi silné ratio, chladné uvažování a na druhé přílišná impulzivnost. Kolega Michael Romancov nedávno říkal, že se obává, že u Putina ubývá ratio a přibývá impulzivnosti.
Jako podpůrný argument pro to uvádím například Putinova slova ve velkém dokumentu o Krymu. Uvedl tam, že o ruské anexi Krymu bylo rozhodnuto na konci olympiády v Soči v únoru, což vlastně dokládá několik měsíců staré vyjádření Baracka Obamy, že mluvit o Vladimiru Putinovi jako o nějakém koncepčním vládci nelze.
Na včerejší televizní talkshow se údajně připravoval dva dny. V toku řeči mu však může uniknout, co říct ani nechtěl.
A.cz: Máte tedy nějaké vysvětlení, proč takovýto výrok Putin řekl zrovna teď? Nebo se skutečně jednalo o spontánní, impulzivní vyjádření?
To je velice těžká otázka. Řeknu totéž, co říká spousta kolegů: Putinovi do hlavy nikdo nevidíme. Abychom vysvětlovali jeho pohnutky, nemáme tolik sil ani informací.
Pokud bychom ten výrok však hodnotili jako smířlivé gesto vůči Evropě, pak by se tomu, přísně řečeno, rozumět dalo. Zejména v kontextu, že mohl pochopit, že neustálé tlačení na pilu Rusku v žádném případě nepomáhá.
Uvědomme si také, že zahraničněpolitická témata – včetně středoevropského a ukrajinského prostoru – nebyla v Putinově televizním vystoupení tím nejpodstatnějším. Důležitější byla ekonomika.
Zejména motivy, řekněme, proměn životní úrovně řadového Rusa. Putin se totiž bojí jakékoliv obdoby barevných revolucí v Rusku. A to by se mohlo stát jen v situaci, kdyby v Ruské federaci skončil sociální smír, který se dá definovat – mám-li to říct natvrdo – jako "svoboda názoru za kus žvance". Konce tohoto se Vladimir Vladimirovič opravdu a velmi upřímně bojí.
A.cz: Odhlédněme od psychologie Vladimira Putina a pojďme se vrátit k faktům. Řekl dříve ruský prezident něco podobného?
Já si na takové podobné vyjádření nevzpomínám. Člověk si samozřejmě vzpomene na slavný výrok, že rozpad Sovětského svazu byla největší geopolitická tragédie 20. století. Což podle mého cítění znamená, že ruský vliv se oslabil.
Kdyby SSSR vydržel a přišel by do jeho čela takový vůdce, jako je Putin, samozřejmě bychom se dočkali ještě tvrdšího náporu. To, co je pro většinu Rusů tragédií, je pro nás požehnání.
A.cz: Putin k výroku o násilném jednání ve východní Evropě doplnil, že se Rusku tato chyba vrací. Co konkrétně se tedy Ruské federaci vrací?
Já si myslím, že tento výrok není úplně přesný. Mohl by se týkat ruského počínání na Ukrajině, kde se Putin chová podobně jako SSSR v NDR, Polsku nebo Československu.
Velmi rád bych věřil, že je tomu tak. Moc se mi tomu ale věřit nechce. Upřímně řečeno - jeho vystoupení vůbec nerozumím.
A.cz: Na kolik jsou Putinova slova přelomová? Říkal jste, že si na podobný výrok nejvyššího představitele Ruska nevzpomínáte.
Víte, já bych v tom žádný zvláštní přelom neviděl. Před pár měsíci jsem redigoval knihu Světlany Alexijevičové s názvem Doba z druhé ruky, která se týká rozpadu Sovětského svazu a jeho dopadu na život běžného Rusa. Je tam jedna modelová situace: Stojí člověk na tribuně – což je srovnatelné s Putinovým vystoupením – a lže. Všichni, kdo ho poslouchají, vědí, že lže. On to ví také, ale lže dál.
To je prosím věc, kterou nechci popisovat dění ve včerejším televizním rozhovoru, ale jsem neustále nucen uvažovat i o variantě "já vám tohle naservíruju, vy si myslete, co chcete, ale já se budu chovat podle toho, co sám uznám za vhodné.“
Velký současný ruský spisovatel Boris Akunin – který se angažoval v protestním hnutí v roce 2011 a 2012 a poté se odstěhoval na Západ – v rozhovoru pro BBC řekl: "Moji vlast okupovali nepřátelé. Dokud tam ti nepřátelé budou vládnout, nevrátím se tam."
To jsou samozřejmě tvrdá slova. Avšak je to výrok, který je v Rusku v totální menšině. A v tom je samozřejmě obrovský problém. Drtivá většina Rusů si to nedokáže uvědomit. Nedokáže si uvědomit, že Putinovo počínání namířené paradoxně proti Rusku se během několika let zhodnotí.
