Islámábád - Pákistánský premiér Júsuf Ráza Gilání vyloučil možnost, že by se vztahy mezi jeho zemí a Spojenými státy mohly po sobotním útoku sil NATO na pákistánské vojenské stanoviště u hranic s Afghánistánem vrátit v dohledné době do normálních kolejí.
Kontakty budou pokračovat pouze v případě, že budou založeny na "vzájemném respektu a společných zájmech", řekl Gilání s tím, že USA se tímto způsobem nechovají.
Sobotní smrt čtyřiadvaceti pákistánských vojáků, kteří se dostali pod těžkou palbu z vrtulníků, protože je jednotky NATO považovaly za afghánské povstalce, je nejkrvavější nehodou od vstupu koaličních jednotek do Afghánistánu v roce 2001.
Pákistán v důsledku toho již oznámil, že bude bojkotovat mezinárodní konferenci o budoucnosti Afghánistánu, která se má konat 5. prosince v německém Bonnu.
To je pro Spojené státy velmi nepříjemná zpráva, protože mírové uspořádání v Afghánistánu je bez spolupráce Pákistánu nemyslitelné. Washington se obává, že Islámábád začne nyní v této zemi sledovat striktně své zájmy a přestane brát ohled na Západ.
Už tak napjaté vztahy mezi Washingtonem a Islámábádem se dostaly do těžké krize letos v květnu, kdy příslušníci speciálních amerických jednotek zlikvidovali ve městě Abbottábád bez vědomí pákistánské vlády teroristu Usámu bin Ládina.
Pákistán od té doby přestal považovat USA za svého největšího spojence a dává najevo, že tím je teď pro něj Čína.
Sobotní incident tento trend jen posílil. Peking Islámábád diplomaticky jasně podpořil, když prohlásil, že je "hluboce šokován" smrtí pákistánských vojáků, a vyzval k respektování "nezávislosti, suverenity a územní integrity" Pákistánu.
Čína i Rusko chtějí větší vliv
Čína a Pákistán sdílejí výrazný společný zájem - nepřejí si, aby Spojené státy po roce 2014, kdy v Afghánistánu skončí operace jednotek NATO, udržovaly v této zemi dál své permanentní vojenské základny.
Islámábádu nadbíhá stále více i Moskva, která chce být připravena na budoucnost. Rusko se v pondělí nechalo slyšet, že je nepřijatelné "narušovat suverenitu" jakéhokoli státu, i když jde o boj proti terorismu.
Čína je už ale dál. Dokládá to třeba skutečnost, že Islámábád a Peking uspořádaly minulý týden společné manévry v pákistánské provincii Pandžáb.
Za pákistánskou stranu se jich účastnil přímo velitel armády generál Ašfák Parvíz Kajání, Čínu reprezentoval zástupce velitele generálního štábu čínské armády generál Chou Šu-sen.
Kajání je od května v Pákistánu pod palbou kritiky, že jako velitel armády připustil, aby Američané zasáhli na pákistánském území proti Usámovi, a že se pákistánská armáda nevzmohla na žádnou akci proti americkým narušitelům.
Nyní se situace opakuje a velení pákistánské armády opět zažívá těžké chvíle.
Armáda je stejně jako v květnu kritizována za to, že nemá žádný obranný protiletecký systém, který by mohla použít v okamžiku, kdy USA naruší vzdušný prostor Pákistánu, a že Američanům ve všem ustupuje.
Protiamerické nálady a vzestup militantních islamistů je tak silný, že analytici varují nejen před možnou definitivní roztržkou mezi USA a Pákistánem, ale dokonce před jeho proměnou v druhý Írán, tentokrát však vyzbrojený jadernými zbraněmi.
Strategie Aliance kolabuje
Pákistán po sobotním incidentu uzavřel zásobovací trasy, kterými USA dopravují do Afghánistánu polovinu vojenského materiálu potřebného pro operace NATO v této zemi. Lze jen těžko odhadnout, na jak dlouho.
Po podobné nehodě v roce 2010, kdy NATO zabilo omylem dva pákistánské vojáky, zablokoval Islámábád hraniční přechody do Afghánistánu na deset dní. Nyní je ale situace mnohem horší a nálada v Pákistánu mnohem výbušnější.
Premiér Gilání i pákistánští vojáci jsou pod enormním tlakem radikálů i stále většího počtu běžných Pákistánců, aby se Spojeným státům tvrdě postavili.
Poslední vývoj je velkou ranou pro amerického generála Johna Allena, velitele jednotek NATO v Afghánistánu, který považuje za klíč k řešení konfliktu v této zemi likvidaci základen Tálibánu na pákistánských kmenových územích.
Allen odmítl diskutovat o tom, kdo incident zavinil, s tím, že probíhá vyšetřování této záležitosti. Je ironií, že den předtím byl v Pákistánu, kde jednal s velitelem pákistánské armády Kajáním o společném postupu proti povstalcům na pákistánsko-afghánské hranici.
Americká ministryně zahraničních věcí Hillary Clintonová a představitelé Pentagonu sice vyjádřili "politování" nad tím, co se v sobotu stalo, odpovědnost za nehodu však nepřevzali.
Situaci tak ještě zhoršili. Pákistán slyšel od představitelů USA a NATO podobných prohlášení jen v letošním roce už celou řadu a považuje je provokativní.
Ke zhoršování vzájemných vztahů navíc přispívají neomalená a mnohdy velmi nekvalifikovaná prohlášení republikánských kandidátů na prezidenta, kteří se v televizních debatách opakovaně vyslovují pro úplné zastavení americké finanční a vojenské pomoci Pákistánu.
