Charkov (Od našeho zpravodaje) – Jedna z největších soch Lenina na světě na jednom z největších náměstí na světě. To druhé o náměstí Svobody v Charkově platí, to první už ne.
Socha bolševického vůdce s rukou napřaženou dopředu padla. Kácení soch politika s bradkou a čepicí na hlavě se stalo symbolem ukrajinských změn od událostí na kyjevském Majdanu. A dorazilo i do Charkova, druhého nejlidnatějšího města Ukrajiny.
Ze sochy zbyla jen bota, před podstavcem jsou fotografie ukrajinských vojáků a dobrovolníků z Charkova, kteří zemřeli během bojů se separatisty za poslední rok.
Město spjaté s Ruskem
Město leží jen třicet kilometrů od ruské hranice a ekonomicky je s Ruskem značně svázáno. Místní podniky měly zakázky z velké části z Ruské federace.
"Bohužel v tomto směru Charkov a okolí značně utrpěly. Není žádným tajemstvím, že jsme o podíl na ruském trhu přišli, a je to pro naše město velký problém," říká zástupkyně starosty Taťána Čečetovová, která patří k seskupení Opoziční blok.
Tedy k politikům, kteří se k nové vládě v Kyjevě, k Majdanu a ke snaze orientovat Ukrajinu na Evropskou unii stavějí kriticky.
Většina obyvatel Charkova mluví rusky, ale neznamená to, že všichni se chtějí nutně přimknout k Rusku či k separatistům v Doněcku a Luhansku.
S vlajkou na hrudi
Na opačné straně náměstí, než stával Lenin, teď stojí stan s nápisem "Vše pro vítězství". Hnutí Euromajdan v něm agituje – zkráceně napsáno – pro Ukrajinu.
"Proruští jsou hlavně šéfové a zaměstnanci velkých podniků, kteří měli nebo mají odbyt v Rusku. Mají strach, že přijdou o práci. V šedesátých a sedmdesátých letech se do Charkova přistěhovalo hodně Rusů, protože se tady stavěly velké továrny, které nabíraly zaměstnance. Většina lidí v Charkově ale půjde s tím, kdo bude u moci, nadávat budou jen doma na divanu před televizí. Moje manželka je Ruska, ale je pro Ukrajinu, i když i pro dobré vztahy mezi Ruskem a Ukrajinou," směje se aktivista Voloďa.
V Charkově nikdo nikoho nenapadá ani neuráží kvůli názorům, tvrdí.
Někdy se prý ale lidé dívají v autobuse s údivem na ukrajinskou vlaječku, kterou Voloďa nosí připevněnou na hrudi.
Separatismus zažehnán
Ztráta ruského trhu je pro ukrajinské hospodářství problém. Podle posledních ukazatelů se ve srovnání s jarem 2014 snížil ukrajinský vývoz do Ruska zhruba o šedesát procent. Přitom ekonomika se loni propadla o 6,8 procenta a letos klesne podle Mezinárodního měnového fondu o dalších 5,5 procenta.
Opoziční blok v loňských parlamentních volbách v Charkově vyhrál, strana premiéra Arsenije Jaceňuka Lidová fronta tady skončila daleko za ním. Její místní předák Mykola Pachnin ale tvrdí, že separatismus je v Charkově zažehnán a Donbas se tady opakovat nebude.
"Před rokem v dubnu byla situace kritická. Stejně jako v Doněcku a Luhansku, i tady obsadili separatisté budovu oblastní administrativy. Zatímco v Doněcku a Luhansku se jim ale nikdo nepostavil, tady nastoupil do akce speciální oddíl Jaguar ministerstva vnitra. I přes kladený odpor budovu vyčistil a podařilo se Charkov udržet jako součást Ukrajiny," říká Pachnin.
Podle pozdějších svědectví byl speciální oddíl povolán narychlo a jeho členové ani neznali plán budovy. Nakreslili ho jen přibližně v autobuse.
Při zásahu shořela dvě patra, ale nikdo nezemřel.
Charkovská lidová republika tak - na rozdíl od Doněcké a Luhanské - nevznikla.
Kdo platí útočníky? Nevíme
Podle Pachnina by vítalo chlebem a solí ruské vojáky – kdyby přišli – odhadem třicet procent obyvatel Charkova.
Městem znějí různé zvěsti. Že se Putin chystá nasadit v Charkově zelené mužíčky jako na Krymu, že se chystá převrat po oslavách výročí konce druhé světové války 9. května.
22. února při pochodu k výročí událostí na Majdanu explodovala nálož, která zabila čtyři lidi. Charkovem od té doby zněly i další výbuchy, vláda v Kyjevě obviňuje "ruské či Ruskem placené diverzanty".
Zástupkyně starosty se k tomu odmítá vyjadřovat. "To je věc bezpečnostních orgánů. Já vážně nevím, kdo to byl, nebo kdo to platí. Hlavní je, aby byl klid a dostatek práce," říká.
Zatím jedinými tanky v Charkově jsou jen ty z druhé světové války, stojící před historickým muzeem vedle radnice. Připomínají čtyři velké bitvy, které tady svedla Rudá a německá armáda.