Atény – Řecké nemocnice a státní zdravotní pojišťovna EOPYY dluží farmaceutickým firmám za léky od loňského prosince 1,1 miliardy eur. Po zavření bank se kvůli tomu na Řeky valí další špatná zpráva.
Evropská federace farmaceutického průmyslu a asociací (EFPIA) poslala varovný dopis eurokomisaři pro zdravotnictví Vytenisi Andriukaitisovi. Uvádí se v něm, že firmy dodávají léky do země z humanitárních důvodů, ale v případě dalších problémů nemohou další zásobování garantovat.
"Při naplnění nejhoršího scénáře – při takzvaném Grexitu – může být řetězec zásobování ohrožen. A tím bude ohroženo i zdraví lidí," uvádí se v textu dopisu.
"Firmy jako Roche, Novartis, Pfizer a Sanofi chtějí, aby do Řecka dál jejich léky proudily, ale potřebují podporu od Evropské komise," prohlásil generální ředitel EFPIA Richard Bergström.
Není to první taková hrozba. O kolapsu trhu s léčivy se v Řecku hovořilo už před čtyřmi a potom znovu před dvěma lety. Firmy v roce 2013 omezily kvůli dluhům řeckým státním nemocnicím dodávky léků, na kterých bezprostředně nezávisí lidský život.
Lékárny a ordinace od pondělí přijímají pouze hotovost. "Problémy očekávám brzy, lékárny nebudou mít na to, aby platily dodavatelům," řekl agentuře Reuters dvaačtyřicetiletý aténský lékař Jannis Mavromatis.
Mnoha lékárnám dluží peníze zdravotní pojišťovny. A od pondělí ani nemohou objednávat tolik zboží, kolik chtějí.
"Místní distributoři začali omezovat množství léků, které si za den můžeme objednat. Nechtějí, aby jim došly zásoby," říká lékárnice Filitsa Galaniová z ostrova Salamina.
Řecký svaz farmaceutických firem tvrdí, že současné zásoby by měly stačit ještě na červenec. Pak nastane krize, přestanou-li firmy léky do Řecka dovážet.
Podobná situace nastala v roce 2002 v Argentině. Zahraniční firmy kvůli dluhům hrozily přerušením dodávek léků, ale hrozbu nesplnily.
Dalším problémem je i z České republiky známý reexport léků. Někteří distributoři se snaží na krizi vydělat a léky dodané do Řecka přeprodávají do jiných evropských zemí, kde jsou dražší. Tímto reexportem bylo Řecko pověstné už před vypuknutím krize.
Lékárníci si stěžují, že kvůli nižšímu rozpočtu na zdravotnictví často v regálech chybějí například antibiotika nebo léky na vysoký krevní tlak. Před třemi lety složitě sháněli své léky astmatici.
Řekové, kteří přišli o zaměstnání nebo jsou v extrémně špatné finanční situaci, navštěvují takzvané dobrovolnické kliniky. Lékaři v nich pracují mimo svoji normální praxi zadarmo a léky, potřeby pro kojence nebo základní vyšetření hradí podnikatelé a sponzoři.
Tyto kliniky však poskytují jen základní péči, neprovádějí komplikované operace. Mají ale - kromě jiného - zásoby antidepresiv.
"Jako psycholožka vím z první ruky, co ta krize s lidmi dělá. Nedokážete si představit, jak za poslední roky narostla spotřeba antidepresiv. Máme je i tady a často předepisujeme," řekla Aktuálně.cz dobrovolnice Maria Rota na jedné z těchto klinik v Aténách.
Zdravotní pojištění nemá přibližně 2,5 milionu Řeků z celkového počtu 11 milionů obyvatel.
I ve státních nemocnicích je ale situaci kritická. Lékaři tam nemají dost anestetik.
