Sarajevo - Tisíce lidí ve čtvrtek lemovaly hlavní ulici v Sarajevu, po které velký nákladní automobil převážel 136 rakví s těly nově identifikovaných obětí krveprolití ve Srebrenici na východě Bosny. Oběti budou v sobotu u příležitosti dvacátého výročí nejhoršího masakru v Evropě od druhé světové války uloženy na hřbitově v Potočari u Srebrenice.
Když kamion pokrytý obří bosenskou vlajkou a stovkami bílých květin projížděl ulicemi, bylo slyšet vzlykání kolemjdoucích, často matek, manželek či sester obětí. Kolona se na chvíli zastavila před sídlem předsednictví bosenského státu, lidé tak mohli na plachtu kamionu připevnit další květiny. Někteří se chtěli plachty ukrývající ostatky jen dotknout nebo ji pohladit.
U památníku v Potočari je v současné chvíli pohřbeno 6241 obětí masakru, dalších 230 jich bylo pochováno na žádost jejich rodin mimo tento hřbitov. Po pohřbu dalších 136 identifikovaných obětí bude v Potočari pohřbeno 440 nezletilých, uvedl bosenský list Dnevni Avaz.
Snad nalezneme způsob, jak jít dál
Dosud bylo exhumováno téměř 7000 obětí, které se nacházely v 93 masových hrobech a na 314 povrchových místech. Například Edin Nuhić, který při masakru přišel hned o několik příbuzných, uvedl, že všechny ostatky členů jeho rodiny dosud nebyly nalezeny. "Vše, co můžeme dělat, je myslet na ně, vzpomínat na ně a doufat, že jednoho dne tato země nalezne způsob, jak jít dál," řekl podle agentury AP Nuhić.
Mezi 136 oběťmi, které budou v sobotu pohřbeny, je 18 nezletilých, nejmladším bylo tehdy 16 let. Nejstarší oběti, Jusufu Smajlovićovi, bylo 75 let, když byl zabit. Pohřben bude společně se svým 29letým vnukem Hebibem. Kamion vezl i rakve s ostatky otce Ismeta Mehmedoviće a jeho tří synů - Fikreta (20), Rifeta (18) a Saliha (16).
Organizátoři očekávají, že sobotní smuteční ceremonie se zúčastní asi 50.000 lidí včetně mnoha mezinárodních delegací. Americkou delegaci povede někdejší prezident Bill Clinton.
Nebyla to genocida, říkají Srbové
Německá kancléřka Angela Merkelová v Sarajevu vyzvala bosenské politiky k budování mírové budoucnosti, ve které by se genocida, jakou spáchaly před 20 lety bosenskosrbské jednotky, nemohla odehrát. Vyslechla si také svědectví několika žen, jejichž příbuzní byli ve Srebrenici zabiti. Na rozdíl od kancléřky ale Srbové stále odmítají výraz genocida pro srebrenický masakr použít.
Dobytí východobosenské Srebrenice srbskými jednotkami a následný masakr tisíců lidí se stal jedním z tragických vrcholů tříleté občanské války. Srbské jednotky Srebrenici obsadily v době, kdy platila za "bezpečnou zónu OSN". Ženy, děti a starce dopravily na muslimská území, ale na 8000 mužů a chlapců v červenci 1995 zmasakrovaly.
Nizozemští příslušníci mírových jednotek tomu nedokázali zabránit: nebylo jich dost a neměli dostatek zbraní. Ostatky obětí tohoto masakru byly později nalezeny v různých masových hrobech a identifikovány pomocí analýzy DNA. Řada lidí se ale dodnes pohřešuje.
