Brusel - Rusko vrací Evropu pětadvacet let po pádu Berlínské zdi do nové studené války. Minimálně počtem vojenských letadel, která narušují vzdušný prostor okolních zemí.
Letos takových letů výrazně přibylo, v jednom případě dokonce mnoho nechybělo k velké tragédii.
Švédská vláda až nyní zveřejnila informaci o tom, že letoun společnosti SAS se 132 lidmi na palubě se málem dostal do kolize s ruským armádním strojem jihozápadně od Malmö.
Ruský letoun vletěl do oblasti takříkajíc "neohlášen". Oba stroje dělilo od sebe přibližně devadesát metrů.
"Nehodu se podařilo odvrátit pouze díky dobré viditelnosti a včasné reakci pilotů dopravního letadla," uvádí se ve zprávě analytického centra European Leadership Network (ELN).
Boeing 737 společnosti SAS, kterou provozují společně Dánsko, Švédsko a Norsko, letěl z Kodaně do Říma.
Za posledních osm měsíců Severoatlantická aliance zaznamenala nejméně 40 provokací, převážně narušení vzdušného prostoru ruskými vojenskými letouny, upozorňuje ve své analýze European Leadership Network.
Rusové už si troufají i na Ameriku
K narušení vzdušného prostoru ruskými letadly dochází vedle Skandinávie především v Pobaltí, ale také nad Černým mořem a u hranic Spojených států, Kanady nebo Portugalska. Švédsko podezřívá Rusy z toho, že k jeho břehům nedávno vyslali ponorku.
"Jsme přesvědčeni, že téměř čtyři desítky takových incidentů svědčí o velmi nebezpečném vývoji, ne snad přímo o snaze Ruska vyprovokovat válku, ale o velmi nebezpečné hře, jež může dále vyhrotit nejhorší bezpečnostní krizi od konce studené války," píše se v analýze ELN.
Není však pravdou, že by se snad Rusko a NATO od konce studené války "neoťukávaly". Letadla obou stran pravidelně létala k hranicím vzdušného prostoru druhého tábora, aby otestovala, jak rychle přijde reakce.
Je otázkou času, kdy dojde k tragédii
Intenzita současných ruských výpadů je ale v posledních pětadvaceti letech bezprecedentní.
Rusové například simulovali útok na obydlený dánský ostrov nebo nacvičovali bombardování Spojených států a Kanady. Ta na oplátku zaměřila zbraňové systémy jedné z lodí na prolétávající ruské letadlo.
K incidentům navíc nedochází jen v oblacích. V září Rusové unesli a zadrželi příslušníka estonské zpravodajské služby. Podle Tallinnu ho Rusové chytli na estonské straně hranice.
Čím častěji k takovým incidentům dochází, tím větší je pravděpodobnost, že některý z velitelů rozpoutá ozbrojený konflikt.
"Nižší velitelé, kteří mají pod palcem ničivé zbraňové systémy, se budou dostávat do situací, v nichž se budou muset rozhodovat z vlastní iniciativy. A spíš než 'zda' je otázkou, 'kdy' dojde k chybě nebo další eskalaci napětí," řekl britskému listu The Guardian bývalý šéf NATO pro Evropu John McColl.
