Paříž/Brusel - Kdyby separatistické tendence v Belgii nabraly na síle a frankofonní Valonsko by se skutečně odtrhlo, sousední Francie by Belgičany přijala.
Vyplývá to alespoň z průzkumu, který si nechal vypracovat francouzský Journal du Dimanche. Podle něj by 54 procent Francouzů zcela nebo spíše přijalo Valony za své. V severních regionech Francie pak podpora stoupla na plné dvě třetiny.
Valonsko se od mateřské Francie odtrhlo roku 1815 po napoleonských válkách.
Podobnou podporu "svému" regionu, tentokrát Flandrám, v srpnu vyjádřili také Holanďané. Dvě třetiny z nich by souhlasily s pomyslnou adopcí tohoto belgického regionu.
Spíše než občasné separatistické tendence ale Belgii momentálně trápí neúspěch při pokusech o zformování nové vlády. Více než pět měsíců po volbách totiž designovaný premiér Yves Leterme stále nenašel většinovou podporu pro svou koalici.
Leterme přitom nemá sympatie Valonů. Před volbami je nařkl, že se neučí vlámsky, protože nejsou intelektuálně dostatečně schopní. Novináři také odhalili, že neumí belgickou hymnu - míso ní suverénně zazpíval francouzskou Marseillaisu.
