Damašek/Moskva/Ankara - Syrská vláda od zahájení příměří získala nová území a snaží se obsadit další oblasti, které dosud ovládala opozice. Řekl to v pátek zástupce radikální skupiny Džajš Islám (Armáda islámu), která patřila k účastníkům mírových rozhovorů v Ženevě.
Podle OSN mají ženevská jednání pokračovat 9. března. Podmínkou pro jejich obnovu je příměří, které začalo platit minulý pátek. Podle Moskvy blíže neurčené teroristické skupiny za poslední dva dny příměří porušily celkem 41krát. Zástupce syrské opozice Rijád Hidžáb pak uvedl, že syrský režim, Rusko a jeho spojenci podnikli od začátku klidu zbraní 90 leteckých úderů.
Podle OSN je klid zbraní v zásadě dodržován, ale Muhammad Allúš ze skupiny Džajš Islám si to nemyslí. "Režim příměří hrubě porušuje a okupuje nová území, nasazuje všechny druhy zbraní, hlavně letadla a barelové bomby, snaží se obsadit velmi důležité oblasti," řekl v pátek Allúš agentuře Reuters.
Jeho slova potvrdila také syrská organizace ochránců lidských práv (SOHR), podle níž v pátek letectvo útočilo na opozicí ovládané oblasti severně od Damašku. Šlo o první nálet od zahájení příměří. "Dva nálety zasáhly okolí Dumy a zahynul při nich jeden člověk. Zatím nebylo možné zjistit, zda to byl člen opozice nebo civilista. Známo není ani to, komu letadla patřila," citovala zdroje ze SOHR agentura AFP. Později opoziční aktivisté informovali i o úderu syrského letectva poblíž povstaleckého města Džisr aš-Šughúr na severu země.
Pomoc vázne
Syrská opozice odmítla začátkem února pokračovat v rozhovorech a pro jejich obnovu žádala ukončení bojů a zajištění humanitárních dodávek do obléhaných oblastí. Allúš prohlásil, že i tato pomoc vázne, protože ji vláda blokuje. Do míst kontrolovaných opozicí se prý nedostalo "ani deset procent toho, co je potřeba".
Allúš je členem opoziční vyjednávací komise (HNC) zapojené do rozhovorů, které sponzoruje OSN. Džajš Islám je sice radikální skupina, ale Rusko jako hlavní spojenec Damašku přistoupilo na to, aby tato organizace byla do rozhovorů zapojena. Rozhovory ani příměří se netýkají nejradikálnějších organizací jako je Islámský stát a fronta An-Nusra.
Opozici v pátek z porušování příměří obvinil další účastník syrského konfliktu - kurdské milice YPG. Podle nich opozice nedodržuje klid zbraní zejména v kurdských zónách ve městě Halab. Opozice naopak viní YPG, že své kroky koordinuje s Damaškem a ohrožuje opozici.
Podle ruského ministerstva obrany bylo příměří v Sýrii za poslední dva dny 41krát porušeno blíže neurčenými teroristickými skupinami. Turecko podle ministerstva pokračuje v ostřelování kurdských jednotek bojujících proti ozbrojencům z fronty An-Nusra v Sýrii. Z Turecka do Sýrie pak rovněž denně proudí kamiony s nejrůznějším nákladem a zbraněmi pro syrské rebely. Ostřelování tureckými tanky potvrdily i přímo kurdské milice YPG, které v Sýrii operují. Podle nejmenovaného tureckého vojenského zdroje ale údajně Ankara nemíří na Kurdy, ale na pozice islamistů.
100 tisíc lidí u hranic
Koordinátorem opoziční vyjednávací komise je Rijád Hidžáb, který se v pátek v Paříži zúčastnil několika diplomatických schůzek včetně setkání ministrů zahraničí Francie, Německa a Británie. Své partnery chtěl podle mluvčího seznámit "se situací v Sýrii, s porušováním příměří a s humanitárními problémy". Jak Hidžáb následně uvedl na tiskové konferenci, podmínky příměří nejsou dodržovány a například potraviny a léky se zatím nedostaly k těm, kteří to potřebují. Opozice rovněž požaduje, aby syrský režim propustil vězně zajaté během války. Ani to zatím Damašek nesplnil, dodal Hidžáb. Za současných podmínek tak podle něj není příznivá situace pro pokračování v mírových rozhovorech.
Organizace Lékaři bez hranic (MSF) dnes oznámila, že kvůli bojům v severní Sýrii se nahromadilo u turecké hranice na 100 tisíc uprchlíků a že se zatím nevracejí domů. "Situace se zklidnila, významně ubylo náletů i bombardování, ale neustaly zcela," řekla šéfka MSF Joanne Liuová.
Příliv lidí prchajících z provincií Idlib a Halab se podle ní zpomalil, ale "100 tisíc osob nahromaděných podél hranice kvůli stupňování bojů na začátku února se zatím nevrací, protože je to příliš nebezpečné". "Domnívám se, že nastalo přechodné období a že nějaký čas ještě potrvá, než lidé uvěří, že je opravdu příměří," řekla Liuová.
Nerealistické volby
V Paříži v pátek jednali o situaci také ministři zahraničí Francie, Británie a Německa. Syrskou opozici vyzvali, aby se ženevských rozhovorů zúčastnila. Šéf francouzské diplomacie Jean-Marc Ayrault řekl, že pokud nebudou splněny dvě hlavní podmínky, příměří a humanitární pomoc, "diplomatický proces se zhroutí, což si nikdo nepřeje". Na schůzce ministrů byl přítomen Hidžáb. Britský ministr zahraničí Philip Hammond řekl, že ministři "doktora Hidžába žádali, aby se přes všechny své výhrady připravil na ženevské rozhovory a zúčastnil se této diskuse v dobré víře".
Francouzský prezident François Hollande, německá kancléřka Angela Merkelová a britský premiér David Cameron v pátek konzultovali názory na Sýrii s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Řekli mu, že je třeba současného příměří využít k zajištění dlouhodobějšího míru. Společného telefonátu se zúčastnil také italský premiér Matteo Renzi.
"Hlavním bodem, který evropští politici Putinovi sdělili, je to, že se zdá, že příměří zatím trvá. Je třeba toho využít v nadcházejících syrských rozhovorech a přejít od příměří k trvalejšímu míru a k politickému předání moci. Jasně mu řekli, že je třeba zajistit zastavení útoků na civilisty," sdělila o telefonátu Cameronova mluvčí. Putin podle ní souhlasil s tím, že je nutno příměří udržet.
V zemi by se 13. dubna měly konat volby. Zatímco podle Ruska nijak neohrozí mírový proces, Hollande prohlásil, že plán uspořádat volby je nejen provokativní, ale také zcela nerealistický.
