Moskva - Po škole začínal Viktor Zolotov jako zámečník v továrně na moskviče, ale vstup do armády mu dal šanci potkat se s historií.
19. srpna 1991 stál při pokusu konzervativních komunistů o puč v Sovětském svazu vedle Borise Jelcina na tanku před sídlem ruské vlády, takzvaným Bílým domem. Byl osobním bodyguardem tehdejšího ruského prezidenta.
Pokus o převrat byl odražen, čtyři měsíce na to se Sovětský svaz rozpadl.
Pětadvacet let poté bude dvaašedesátiletý Zolotov stát proti pokusům o puč nebo odpor znovu. Proti Vladimiru Putinovi. Prezident ho pověřil vedením Národní gardy, jejíž vznik oznámil minulý týden.
Nová formace má mít až 400 000 příslušníků. Podle Putina bude jejich úkolem bránit "práva a svobody ruských občanů".
Proč dostal důvěru právě Zolotov? Třináct let šéfoval Putinovým bodyguardům, až do roku 2013.
V Moskvě se spekuluje, jaký je hlavní smysl Národní gardy. Struktury, která paradoxně nese stejný název jako elitní ukrajinské jednotky, které v uplynulých dvou letech bojovaly na Donbasu s ruskými separatisty.
Putinovi naklonění politici a státní představitelé tvrdí, že náplní práce gardistů bude i boj s terorismem nebo pašováním zbraní.
Šéf policejních odborů Michail Paškin se ale ptá, co v takovém případě zbude na Federální a bezpečnostní službu (FSB).
"Není zatím jasné, jaká má být role FSB, pokud má Národní garda bojovat s terorismem. Je možné, že garda bude dostávat příkazy od FSB nebo ministerstva vnitra k zadržení podezřelých a zločinců. Není ale zároveň jasné, kdo bude sledovat extremisty," cituje ho server gazeta.ru.
Jako další vysvětlení se nabízí Putinova obava z pokusů o změnu mocenských poměrů a z následování osudu padlých politiků Viktora Janukovyče na Ukrajině nebo Muammara Kaddáfího v Libyi.
Ruský prezident je znám hlubokou averzí vůči povstáním a vzpourám proti existujícímu řádu a neuznává, že nespokojení lidé mají právo domáhat se odchodu politiků demonstracemi a protesty.
Národní garda se tak může stát Putinovým nástrojem pro zamezení takovým událostem, i když ty vypadají v současném Rusku nepravděpodobně a i přes padající ekonomiku se Putinova popularita drží nad osmdesáti procenty.
Na nějaký předvečer revoluce to v současnosti v Rusku rozhodně nevypadá.
"Samozřejmě, že se prezident obává, že se ho Spojené státy pokoušejí svrhnout. Sní o rozbití Ruska, takže prezident chce předejít puči v ukrajinském stylu," říká Sergej Markov, poslanec Státní dumy (dolní komory parlamentu) za Putinovu stranu Jednotné Rusko.
"Putin nedůvěřuje zcela žádné ze silových struktur. Proto chce mít sílu, která bude podléhat jemu osobně," řekl stejnému serveru politolog Stanislav Bělkovskij.
Místopředseda komise Dumy pro otázky bezpečnosti a člen strany Spravedlivé Rusko Dmitrij Gorovcov tvrdí, že výběr gardistů bude přísný. "Musí to být připravení lidé. Morálně-psychologicky i fyzicky."
