New York - Pandemie prasečí chřipky v roce 2009 zahubila téměř 285 tisíc lidí, tedy patnáctkrát více, než se původně předpokládalo.
Vyplývá to z nové studie, kterou v britském časopise Lancet Infectious Diseases publikovala mezinárodní skupina vědců.
Podle nich mohlo ve skutečnosti nákaze virem H1N1 podlehnout až 579 tisíc lidí.
Světová zdravotnická organizace (WHO) uvádí 18 500 obětí, ovšem statistika nezahrnuje oběti bez přístupu ke zdravotnímu systému. Virus navíc není pokaždé zjistitelný, a to ani v případě, kdy na něj člověk zemře.
Nová studie rovněž uvádí, že dopad pandemie prasečí chřipky byl rozdílný v jednotlivých regionech. Celkem 51 procent všech úmrtí na prasečí chřipku bylo zaznamenáno v Africe a Asii, kde ovšem žije jen 38 procent světové populace.
"Tato pandemie si skutečně vyžádala vysoký počet obětí," uznala doktorka Fatimah Dawoodová z amerického Střediska pro kontrolu a předcházení nemocem (CDC), která studii vedla.
Panika byla rychlejší než vir
Prasečí chřipka nakazila první známou oběť v centrální části Mexika v březnu 2009. Do dubna se virus H1N1 dostal do Kalifornie a pak se rychle rozšířil po celém světě, kde vyvolal obavy a místy i paniku.
Například Egypt nařídil vybít všechna prasata v zemi ve snaze zastavit šíření viru, který se ve skutečnosti přenášel v kontaktu člověka s člověkem. Strach z nemoci šířila i skutečnost, že virus obsahoval části virů ptačí, prasečí a lidské chřipky v nikdy dříve nezaznamenané kombinaci.
Vědci si nebyli jistí, jak nakažlivá či smrtící tato zkřížená chřipka může být, ovšem první známky byly hrozivé: WHO vyhlásila prasečí chřipku pandemií v červnu 2009, kdy laboratoře zjistily případy nákazy v 74 zemích.
Opadat začala v listopadu 2009 a její konec WHO vyhlásila v srpnu následujícího roku.
