Berlín - Další pomoc Řecku dostala zelenou, alespoň v německém Spolkovém sněmu. Pro se vyslovilo 454 z 585 přítomných poslanců. Souhlas s programem vyslovil i nizozemský parlament.
Cílem pomoci v celkové výši 86 miliard eur je podpora růstu řeckého hospodářství tak, aby se zadlužená země mohla opět postavit na vlastní nohy.
Debata před samotným hlasováním nebyla tak jednoznačná, jak napovídá výsledek.
Verdikt totiž mohlo ohrozit křídlo uvnitř velké koalice kancléřky Angely Merkelové. Ta má sice v dolní komoře německého parlamentu jasnou většinu 504 z celkových 631 křesel, ale v postoji ke schvalování další finanční pomoci vládě Alexise Tsiprase koalice nevystupovala vůbec jednotně.
Někteří křesťanští demokraté - spolu se svými spojenci z bavorské CSU - ještě minulý měsíc odmítali hlasování podpořit. Obávali se, že by přijetí balíčku vedlo k odepsání velké části řeckého dluhu, zatímco by ho evropští daňoví poplatníci museli zaplatit.
“Budeme-li upřímní, jde o skryté vyškrtnutí dluhu na úkor našich dětí a vnoučat,” cituje BBC konzervativní poslankyni Dagmar Woehrlovou.
Nakonec se proti záchrannému balíčku vyslovilo 63 z 311 poslanců CDU/CSU spolu s některými poslanci Levice, podle nichž balíček nepomáhá řeckému obyvatelstvu, ale pouze zachraňuje tamní banky.
Němečtí zákonodárci požadovali záruku, že k záchraně Řecka přispěje Mezinárodní měnový fond. Ten se ale před říjnovým zhodnocením pokroku řecké ekonomiky vyhýbá jakýmkoliv dalším závazkům.
Proti kritikům dohody v německém parlamentu se postavil i ministr financí Wolfgang Schäuble: "Neexistuje záruka, že to bude fungovat, vždycky budou jisté pochybnosti. Ale vzhledem k tomu, že řecký parlament už velkou část opatření schválil, by bylo nezodpovědné nevyužít šanci na nový začátek pro Řecko."
Pochyby o řecké vládě
Bundestag není jediným parlamentem členských zemí eurozóny, který musí dohodu schválit hlasováním. Ruku už pro ni zvedli poslanci v Rakousku, Estonsku a Španělsku a ve středu také poslanci v Nizozemsku.
Nizozemský parlament schválil záchranný program pro Řecko i přes tvrdý odpor opozice, která dokonce vyvolala neúspěšné hlasování o vyslovení nedůvěry vládě premiéra Marka Rutteho.
Opoziční politici, především šéf Strany pro svobodu (PVV) Geert Wilders, Ruttemu vyčítali mimo jiné porušení předvolebního slibu z roku 2012, že Nizozemci Řecku neposkytnou "už ani cent".
Souhlas nizozemských poslanců nebyl formálně nutný, o uskutečnění hlasování ale požádalo hned několik parlamentních frakcí.
Největší překážku přijetí záchranného balíčku představují pochyby o odhodlání řecké vlády dodržet podmínky, které se na finanční pomoc vážou. Premiér Tsipras si od členů vládnoucí strany Syriza vysloužil nejednou kritiku za to, že přijímáním diktátu eurozóny porušuje suverenitu země.
Výměnou za záchranu a udržení Řecka v eurozóně slíbil premiér Tsipras další škrty ve státním sektoru, včetně rozsáhlých reforem důchodového systému.
Nový úvěr bude poskytnut v průběhu příštích tří let. První splátka, která má dopomoci k rekapitalizaci řeckých bank, bude poskytnuta do 20. srpna, kdy musí Řecko splatit asi 3,2 miliardy eur Evropské centrální bance.
