V Polsku už mají sečteny takřka všechny okrsky. Náskok PiS se neustále snižuje
Přehled nejdůležitějších událostí:
- Právo a spravedlnost má po sečtení 99 procent okrsků 35,7 procenta hlasů, Občanská koalice 30,43 procenta. Přes 14,4 procenta voličů podpořilo středovou Třetí cestu, čtvrté místo obsadila Nová levice s 8,55 procenta hlasů. Do parlamentu se dostane ještě ultrapravicová Konfederace, která má 7,14 procenta hlasů.
- PiS bude mít nejvíce poslaneckých křesel, na sestavení vlády to však stačit nebude ani s možnou podporou Konfederace. Na nadpoloviční většinu potřebnou pro sestavení vlády dosáhne Občanská koalice společně s Třetí cestou a Novou levicí.
- Hlasovat přišlo asi 74 procent oprávněných voličů, nejvíce od pádu komunismu.
Vážené čtenářky, vážení čtenáři. Naše online reportáž k polským volbám tímto končí. Povolební vyjednávání i politickou situaci v Polsku budeme dál sledovat v rámci běžného zpravodajství. Děkujeme za pozornost.
Je sečteno 99,97 procent volebních okrsků. Právo a spravedlnost má 35,4 procenta hlasů, Občanská koalice 30,7 procenta. Na 14,4 procenta voličů podpořilo středovou Třetí cestu, čtvrté místo obsadila Nová levice s 8,6 procenta hlasů. Do parlamentu se dostane ještě ultrapravicová Konfederace, která má 7,2 procenta hlasů.
Podle zveřejněných odhadů výsledků bude mít sice PiS nejvíce poslaneckých křesel, na sestavení vlády to však stačit nebude ani s případnou podporou Konfederace. Na nadpoloviční většinu potřebnou pro sestavení vlády dosáhne Občanská koalice společně s Třetí cestou a Novou levicí.
Polská veřejnoprávní televize TVP informovala, že kompletní výsledky včetně přepočtu na mandáty volební komise oznámí v úterý ráno.
Právo a spravedlnost, které v Polsku vládne v posledních osmi letech, má po sečtení 99 procent okrsků 35,7 procenta hlasů, Občanská koalice 30,43 procenta. Přes 14,4 procenta voličů podpořilo středovou Třetí cestu, čtvrté místo obsadila Nová levice s 8,55 procenta hlasů. Do parlamentu vejde ještě ultrapravicová Konfederace, která má 7,14 procenta hlasů. Hlasovat přišlo asi 74 procent oprávněných voličů, nejvíce od pádu komunismu.
V pondělí před desátou hodinou večerní bylo sečteno 97 procent volebních okrsků.
Po sečtení hlasů z 90 procent volebních okrsků v nedělních parlamentních volbách si v Polsku udržuje vedení vládnoucí národněkonzervativní Právo a spravedlnost (PiS), jeho náskok před opoziční Občanskou koalicí se však snižuje. Vyplývá to z údajů, které večer zveřejnila státní volební komise.
Právo a spravedlnost, které v Polsku vládne od roku 2015, podle těchto částečných výsledků získává 36,4 procenta hlasů, proevropská Občanská koalice má 29,7 procenta. Asi 14,5 procenta hlasů si připsala středová Třetí cesta, v pořadí další Nová levice má zatím 8,4 procenta. Do Sejmu, dolní komory parlamentu, se také pravděpodobně dostane ještě ultrapravicová Konfederace, kterou podpořilo přes sedm procent hlasujících.
Po sečtení hlasů z 90 procent volebních okrsků v parlamentních volbách v Polsku má vládnoucí PiS 36,4 procenta, opoziční Občanská koalice 29,7 procenta.
Obě alternativy nového povolebního uspořádání v Polsku jsou proevropské a prozápadní, uvedl dnes premiér Petr Fiala v rozhovoru pro Český rozhlas Radiožurnál. Poskytl ho v době, kdy bylo sečteno zhruba 60 procent hlasů voličů, kteří v neděli vybírali nové složení polského Sejmu, dolní komory parlamentu. Řekl, že pro Českou republiku je Polsko důležitým partnerem, a ať už v něm bude jakákoli vláda, bude se snažit, aby vztahy obou zemí byly co nejlepší.
"Čísla se ustavičně mění spolu s přicházejícími údaji z volebních komisí a výsledek strany PiS Jaroslawa Kaczynského slábne a opozice sílí," okomentoval postupně se měnící dílčí výsledky voleb server Onet. Připomněl, že už podle povolebního odhadu výsledků PiS nebude schopna sama vládnout.
Je sečteno více než 70 procent hlasů. Vede Právo a spravedlnost s 37,3 procenta, druhá Občanská koalice má 28,8 procenta, Třetí cesta 14,4 procenta, Levice 8,3 procenta a Konfederace 7,3 procenta.
Duda v povolebním projevu označil za nejdůležitější, že při tak obrovské účast se volby odehrály v klidu, přes všechny obavy, válku Ruska proti Ukrajině v polském sousedství a hrozby případných hybridních útoků z Běloruska.
"Moc mě těší, že to byly volby s obří účastí, nejvyšší v období svobodného, nezávislého a svrchovaného Polska," řekl. "Každé volby jsou testem, nakolik jsme demokratickou a zralou společností… Mohu říci, že včera jsme předvedli, že odpovědně bereme věci do vlastních rukou," dodal a zdůraznil, že "demokracie v Polsku je stabilní".
Polský prezident Andrzej Duda v prvním povolebním vystoupení poděkoval Polákům za vysokou účast ve volbách. "Každé volby jsou testem, nakolik jsme vyzrálou společností, vyspělou při rozhodování o sobě. Ukázali jsme, že odpovědně bereme věci do vlastních rukou," citoval jeho projev portál Onet.
Duda nicméně nepotvrdil, koho pověří sestavením vlády. Oznámil pouze, že chce počkat na výsledky, které by podle něj mohly být zítra okolo poledne. Nyní je sečteno 62 procent hlasů.
Je sečteno 60 procent hlasů. Právo a spravedlnost má nyní 37,6 procenta, Občanská koalice 28,5 procenta, Třetí cesta 14,4 procenta, Levice 8,3 procenta a Konfederace 7,3 procenta.
Szymon Holownia, jeden z lídrů Třetí cesty, kterou tvoří jeho strana Polsko 2050 společně s lidovci, vládní koalici s Právem a spravedlností odmítl. "Takovou koalici vylučuji … Lidé, kteří pro nás hlasovali, chtěli změnu, chtěli PiS odstavit od moci," řekl v rozhlasové stanici RMF FM.
Pokud se vyplní průzkumy, opozice, tedy Občanská koalice, Třetí cesta a Levice, by mohla ve 460členném Sejmu obsadit 248 křesel. Straně Právo a spravedlnost, vedené expremiérem Jaroslawem Kaczyńským, připadá 198 mandátů, Konfederaci pak 14. Pokud se tyto prognózy vyplní, "půjde o obrovskou porážku strany PiS, která nebude mít možnost přetáhnout žádné poslance, protože jí k většině chybí příliš mnoho", řekl politolog Antoni Dudek z krakovské Jagellonské univerzity.
Nedělení volby někteří analytici označovali za nejdůležitější od roku 1989, protože se v nich rozhodovalo o dalším osudu polské demokracie nebo vztahu země s EU. PiS za osm let u moci ovládlo státní společnosti a klíčové instituce v zemi, včetně veřejnoprávních médií. Podle mezinárodních organizací jeho vláda porušuje principy právního státu nebo práva LGBTQ+ lidí.
Strany proevropské opozice slibují, že v případě nástupu k moci sporná opatření z posledních let zruší, včetně reforem justice, které soudnictví přivedly pod kontrolu politiků a kvůli kterým Evropská komise Polsku zmrazila výplatu peněz na jeho plán obnovy.
"Žádáme prezidenta, aby demokratický tábor mohl vybrat kandidáta na premiéra," řekl v televizi TVN24 poslanec Občanské koalice Cezary Tomczyk. "Přirozeným kandidátem je Donald Tusk," dodal. Proevropské strany také zřejmě nebudou v Sejmu natolik silné, aby přehlasovaly prezidentské veto.
Je sečtena polovina hlasů. Právo a spravedlnost zůstává stále první, ale náskok postupně zmenšuje. Nyní má strana 38,3 procenta, Občanská koalice 27,8 procenta, Třetí cesta 14,4 procenta, Levice 8,2 procenta a Konfederace 7,3 procenta.
Právo a spravedlnost se v kampani zaměřila výhradně na své skalní voliče a zcela opomněla voliče středu, píše na sociální síti X Lukasz Warzecha z portálu DoRzeczy, který má blízko k vládnímu táboru. Straně podle něj ublížilo i to, že útočila na ultrapravicovou Konfederaci, která pak skončila s výrazně horším výsledkem, než se čekalo. Další chybou bylo vládnout a vést kampaň pod heslem "jenom my jsme opravdovými vlastenci, ostatní jsou zrádci", uvádí Warzecha. Kvůli tomu podle něj budou velmi těžké "pragmatické kroky" v případném jednání o nějaké spolupráci se zástupci ostatních stran.
Bývalý polský prezident Lech Wałęsa zatím neslaví. Chladí povolební emoce a doporučuje s euforií vyčkat na vyhlášení oficiálních výsledků. V rozhovoru pro Wirtualna Polska zdůrazňuje, že strana Právo a spravedlnost ještě neřekla své poslední slovo.
Je sečteno přes 40 procent všech hlasů. Právo a spravedlnost zůstává zatím první, ale náskok postupně zmenšuje. Nyní má strana 39,1 procent, Občanská koalice 27,1 procent, Třetí cesta 14,3 procent, Levice 8 procent a Konfederace 7,4 procent.
Polský prezident Andrzej Duda se zatím k výsledku voleb nijak nevyjádřil. Právě on bude pověřovat jednoho z šéfů stran sestavením nové vlády. Je pravděpodobné, že jako první tímto úkolem pověří Právo a spravedlnost, které volby nejspíš vyhraje a za nějž prezident kandidoval. Strana ale nejspíš nesloží vládu, a druhý pokus by tak měla získat opozice.
Vládní strana Právo a spravedlnost potvrdila, že se pokusí vyjednávat s lidovci ze strany PSL. Ti kandidovali v rámci koalice Třetí cesta, která má po sečtení třetiny hlasů přes 14 procent. Mluvčí lidovců Milosz Motyka ale takovou možnost rázně odmítl na sociální síti X. "Za lži, za pomluvy, za nenávist a plivání na nás všechny, za zlodějny a všechny skandály - budeme vás hnát k zodpovědnosti!!!" napsal.
Aktualizované odhady výsledků hlasování potvrzují, že proevropská opozice má šanci sestavit příští vládu. Tu jí však může podle polských analytiků zkomplikovat prezident Andrzej Duda, spojenec Práva a spravedlnosti.
Předseda polského Senátu Tomasz Grodzki z opoziční Občanské platformy pro server Onet kritizoval chaos a pomalé sčítání způsobený kombinací hlasování ve volbách a referendu. Poukazuje na to, že v minulosti již bylo druhý den ráno téměř sečteno a byly známé výsledky voleb.
Je sečteno necelých pět milionů hlasů, tedy skoro 30 procent.
Zatím stále vede Právo a spravedlnost, která má 40 procent. Občanská koalice má 26,5 procent, Třetí cesta 14,1 procent, Levice 8 procent a Konfederace 7,4 procent.
Vládní strana Právo a spravedlnost se snažila udělat z migrace jedno z hlavních volebních témat. Země se už dva roky potýká s migrační krizí na hranici s Běloruskem, kde vláda nechala postavit vysokou zeď. Ta ale lidi prchající do Evropy nezastavuje. Situaci musí místo úřadu řešit místní, ukazuje reportáž Aktuálně.
Strany proevropské opozice před volbami slibovaly, že napraví následky osmi let vlády PiS, zúčtují s jejími politiky a postarají se o to, aby se hluboce rozdělení Poláci usmířili, připomíná Gazeta Wyborcza. List od nich očekává, že budou postupovat jednotně co do nápravy Polska. "Nejdůležitější záležitostí je okamžitá změna ve veřejnoprávních médiích, zdevastovaných institucích právního státu, soudech. Je třeba obnovit vztahy s Evropskou unií založené na důvěře," píše tento liberální list.
Kvůli porušování principu právního státu Evropská komise zmrazila Polsku výplatu peněz pro národní plán obnovy. "Vítězové z opozice mohou rychle ukončit pat v této věci," píše deník Rzeczpospolita, ale upozorňuje, že podmínkou pro to je postoj prezidenta Andrzeje Dudy, který pochází z tábora národních konzervativců.
Strašení a propaganda ze strany vládnoucí národněkonzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS) před nedělními parlamentními volbami v Polsku nezabraly, shodují se dnes polští komentátoři.
"Povzbudivé je, že většina Poláků nepodlehla nechutné propagandě," píše Gazeta Wyborcza. Připomíná, že představitelé PiS šéfa opozice Donalda Tuska označovali za manžela bývalé německé kancléřky Angely Merkelové nebo za bratra ruského prezidenta Vladimira Putina.
"Opozice vyhrála nad velmi těžkým rivalem," hodnotí Rzeczpospolita. "PiS do kampaně nasadilo celý státní aparát, včetně financí státních firem, a proto ty volby nebyly zcela rovné a slušné," dodává. O výsledku podle ní rozhodla hlavně mobilizace voličů, o kterou tak usilovala vládnoucí strana.
Možný konec vlády polské konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS) by znamenal obrat v chladných vztazích mezi Berlínem a Varšavou a Polsko by znovu sblížil s Evropskou unií. Shodují se na tom německá média, která jsou ale v komentářích k volbám v Polsku opatrná, protože výsledek zatím není jasný.
"PiS v zemi rozdmýchává protiněmecké nálady a jeho justiční reforma je trnem v oku Evropské komise," napsal například deník Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ).
Je sečteno přes 22 procent všech hlasů. Právo a spravedlnost má nyní 40,5 procent, Občanská koalice 25, 9 procent, Třetí cesta 13,9 procent, Levice 8 procent a Konfederace 7,5 procent.
Je sečtena asi pětina hlasů, agentura IPSOS zatím vydala zpřesněný late poll, tedy exit poll upřesněný na základě dat z 50 procent volebních okrsků. Státní volební komise sice na svém webu data z tolika okrsků nehlásí, ale polští experti údaje od komisařů sbírají i jinými cestami. Poll víceméně potvrdil předchozí průzkumy, že nejvíce hlasů získá Právo a spravedlnost, strana ale nebude schopna složit vládu.
Právo a spravedlnost by mohlo získat 36,6 procent, Občanská koalice 31 procent, Třetí cesta 13,5 procent, Levice 8,6 procent a Konfederace 6,4 procent. Stále by to znamenalo 248 mandátů pro opozici, tedy o 17 víc, než potřebuje na vládní většinu.
Varšava, stejně jako další velká města podporuje spíš opozici, potvrzují místní v reportáži z místa.
V osm hodin je sečteno přes 15 procent hlasů. Právo a spravedlnost zatím získalo 41, 1 procent. Občanská koalice má nyní 25, 5 procent. Na třetím místě je nyní koalice Třetí cesta, který získala 13, 7 procent. Do Sejmu by se nyní dostaly ještě strany Levice a Konfederace
Naopak nízká účast byla nejspíš v referendu, jehož konání prosadila vláda Práva a spravedlnosti. Účastnilo se ho asi 40 procent voličů, tedy méně než polovina, a jeho výsledky proto nebudou závazné. Lidé odpovídali na otázky týkající se privatizace státního majetku, věku odchodu do důchodu, zachování bariéry na hranici s Běloruskem a přijímání migrantů.
V nedělních volbách hlasovalo 72,9 procenta voličů, nejvíce od pádu komunismu v roce 1989. U volebních místností ve velkých městech se tvořily několikahodinové fronty, komisím chyběly volební lístky. "Takovou frontu nepamatuji ani z dob svého mládí, kdy jsme čekali na maso," vzpomněl na doby komunismu jistý pán ve Vratislavi, kde se kvůli obrovskému zájmu hlasování protáhlo asi o šest hodin. Venku bylo chladno, a tak si voliči chodili domů pro teplejší oblečení nebo se ve frontě dělili o jídlo a teplé nápoje.
Současné výsledky odrážejí situaci ve vesnicích a městečkách, kde má tradičně silnou podporu současná vládnoucí strana. Z některých velkých měst, například z Lodže nebo z Lublinu, do ústřední volební komise ještě žádné výsledky nepřišly, informuje televize TVN24.
Ačkoliv výsledky stále nejsou známy, lidé i organizace věří exit pollům. Hned po uzavření volebních místností, kdy z průzkumů vyplývalo, že vládu bude skládat opozice, se začaly radovat organizace bojující za práva LGBTQ+ lidí. Zatímco Právo a spravedlnost práva sexuálních menšin potlačovalo a v Polsku vznikaly takzvané LGBT free zóny, se změnou režimu aktivisté doufají, že země zavede registrované partnerství.
Nadzieja na powrót demokracji i praworządności. Odliczamy dni do Polski równych praw! 💪🏳️🌈🏳️⚧️🇵🇱 pic.twitter.com/WnF8dLqRwl
— Kampania Przeciw Homofobii (@KPH_official) October 15, 2023
Po sedmé hodině ranní je sečteno přes 10 procent hlasů. Právo a spravedlnost si stále udržuje náskok a zatím má 40,3 procent hlasů. Na druhém místě zůstává Občanská platforma s 26, 4 procenty.
Polsko si v neděli zvolilo novou vládu, která zemi povede další čtyři roky. Předvolební průzkumy ukazovaly, že půjde o vyrovnaný souboj. Vládní Právo a spravedlnost sice v průzkumech vede s více než 30 procenty, není ale jisté, jestli bude mít dostatek mandátů na složení vlády. Opozice ve volbách vidí šanci po osmi letech odstavit od moci Jaroslava Kaczynského. Přinášíme tři možné povolební scénáře.
Po šesté hodině ranní Státní volební komise na svém webu hlásila výsledky z asi šesti procent volebních okrsků. Průběžně vede PiS s 39,6 procenty, opoziční Občanská koalice je druhá s 27,3 procenta. Data zatím nejsou příliš vypovídající. Agentury navíc kvůli pomalému sčítání stále nezveřejnily zpřesněné odhady výsledků, tzv. late polls.
Na oficiální výsledky si ještě Poláci a Polky budou muset počkat. Opozice ale slavila už zveřejněné exit polly, podle kterých nejspíš vládnoucí Právo a spravedlnost vládu nesloží.
Atmosféra ve volebním štábu @KObywatelska při vyhlášení exit pollu @hospodarky pic.twitter.com/xFficJqBE2
— Martin Ehl (@MartinCZV4EU) October 15, 2023
V zahraničních volebních komisích začal závod s časem. Na sečtení výsledků mají 24 hodin, jinak budou hlasy Poláků vyhozeny do koše. Zájem o účast ve volbách v zahraničí byl mimořádně velký.
Souhrn nejdůležitějších událostí:
- Poláci si v neděli zvolili nové složení obou komor parlamentu - Sejmu i Senátu. Sčítání stále pokračuje.
- Součástí voleb bylo i referendum, kde se řeší mimo jiné otázka migrace.
- Podle exit pollů bude mít většinu v parlamentu opozice. Právo a spravedlnost nejspíš volby vyhraje, nesloží ale vládu.
V jihozápadní Vroclavi lidé volili až do pozdních hodin. Poslední místní volič svůj hlas odevzdal ve tři čtvrté na tři. Volební místnosti se v Polsku zavíraly už v devět hodin, každá kdo v té době ale stál ve frontě před volební místností směl ještě odevzdat svůj hlas, informoval místní server Tu Wroclaw. Ve čtvrti Jagondo voliči čekali téměř šest hodin, do malé volební místnosti se vešli vždy jen tři lidé. Dobrovolníci i politici, jim během čekání vozili vodu, kávu i jídlo.
Hlasovat přišlo rekordních 72,9 procenta oprávněných voličů. Ještě po oficiálním závěru voleb stály u některých volebních místností ve Varšavě nebo v Krakově fronty. V jedné z varšavských čtvrtí se podle televize TVN24 čekalo 5,5 hodiny. Chyběly volební lístky a ve volebních urnách už nebylo místo.
Vážené čtenářky, vážení čtenáři, dobré ráno. Vítáme Vás u pokračování online reportáže o polských volbách.
Vážené čtenářky, vážení čtenáři. Online přenos z polských voleb pro dnešek končí, pokračovat bude zase v pondělí od 5:30 hodin.
Účast ve volbách byla nejvyšší od pádu komunismu v roce 1989, uvedla státní volební komise.
"Vyhráli jsme. PiS je vítězem parlamentních voleb 2023," uvedl dosavadní premiér Mateusz Morawiecki. "Pokud nám prezident dá šanci, pokusíme se sestavit stabilní vládu," řekl také.
Právo a spravedlnost bylo v Polsku u moci v posledních osmi letech. Zavedlo kontroverzní justiční reformy, které podle Evropské komise narušují princip právního státu. Ovládlo státní firmy a veřejné instituce, včetně veřejnoprávních médií a omezilo práva žen.
Voliče se snažilo získat útoky proti Evropské unii nebo tvrdou rétorikou namířenou proti migrantům. Zároveň se vláda ve Varšavě po ruské invazi na Ukrajinu rozhodně postavila na stranu napadené země a Polsko dlouho patřilo k jejím nejpevnějším spojencům.
A právě Donald Tusk, lídr Občanské koalice, se stal de facto vítězem nedělních voleb. "Je to konec vlády Práva a spravedlnosti," řekl Tusk štěstím zářícím stoupencům strany během volebního večera po ohlášení exit pollů. "V nejbližší době sestavíme s demokratickými partnery vládu," uvedl Tusk.
Podle prvních zveřejněných exit pollů bude novou vládu velmi pravděpodobně sestavovat opozice. Občanská koalice Donalda Tuska sice skončila druhá, s dalšími stranami ale může složit většinovou koalici.
Exit polly přisuzují stranám následující procentní zisky a počet mandátů:
Právo a spravedlnost - 36,8 % - 200 křesel
Občanská koalice 31,6 % - 163 křesel
Třetí cesta 13% - 55 křesel
Levice 8,6 % - 30 křesel
Konfederace 6,2 % - 12 křesel
Volební místnosti ve Varšavě, kde byla nahlášena bomba, policie vyklidila a prohledává je. Evakuováno bylo 200 lidí. Zda kvůli těmto incidentům nebude prodlouženo hlasování, ústřední volební komise zatím neuvedla.
Účast v polských volbách může dosáhnout až rekordních sedmdesát procent voličů, hlásí z místa redaktor Hospodářských novin. Půl hodiny před koncem hlasování byly na mnoha místech, hlavně ve velkých městech, ještě fronty voličů. Ty musejí komise nechat odvolit. Zároveň byl ohlášen bombový poplach u třech volebních okrsků ve Varšavě, na místě je policie. Není tedy vyloučeno, že hlasování bude prodlouženo a tím pádem nebude možné po 21. hodině zveřejnit exit polly.
O volby je velký zájem i v samotném Polsku. Do 17:00 přišlo podle státní volební komise hlasovat asi 57,5 procenta voličů, při posledních parlamentních volbách to bylo v tu samou dobu okolo 46 procent. Před čtyřmi lety byla celková volební účast 61,74 procenta.
Velký zájem o volby zaznamenala dnes volební komise na polském konzulátu v Ostravě. Před 15:00 přišlo svůj hlas do volební urny vhodit přes 60 procent ze zhruba 350 zaregistrovaných voličů. Agentuře ČTK to řekl zástupce předsedy volební komise Jacek Andrzej Bacal. "Zájem je veliký. Čekáme, že možná bude nejvyšší účast, jakou jsme tu měli," řekl Bacal. Nezaznamenal žádné problémy. Několik lidí u konzulátu čekalo, už když se ráno otevíralo.
Například Michal Pawera na konzulát do Ostravy přijel z Hradiště, což je část obce Těrlicko na Karvinsku, která je kousek od Těšína. Od Ostravy je vzdálená skoro 30 kilometrů. "Snažím se volit pravidelně, hlavně poslední léta," řekl Pawera.
K volbám se letos zaregistrovalo rekordních více než 608 tisíc Poláků v zahraničí. Před polskými zastupitelskými úřady v Británii se vytvořily fronty. Podobná situace je v Bruselu nebo Barceloně. Hlasovat naopak nemohou kvůli válečnému stavu Poláci na Ukrajině, volby byly zrušeny také v Izraeli.
Odvolil už šéf Občanské koalice a bývalý polský premiér Donald Tusk nebo jeden z lídrů Nové levice Robert Biedroń, který se jako první známý politik v Polsku přihlásil k homosexualitě. Do volební místnosti přišel se svým partnerem.
"Takovou vládu jsme ještě neměli," řekl důchodce Jan, který hlasoval pro PiS. Vládnoucí stranu podpořil třeba kvůli tomu, že Polsko podle něho za osm let, kdy je u moci, udělalo velký pokrok. "Je vidět, že se ta země mění," podotkl.
Naopak Anně, matce dvou malých dětí, velmi záleží na tom, aby vláda PiS skončila. "Běžně bych hlasovala pro Občanskou koalici, ale tentokrát dám hlas Třetí cestě," popsala taktiku stoupenců opozice, kteří raději podpoří potenciálního koaličního partnera Občanské koalice, protože nemusí mít jistý vstup do Sejmu. "Vadí mi, jak PiS rozdává naše peníze," vysvětlila Anna. Stát zavedl přídavky na děti bez ohledu na příjem rodičů, seniorům vyplácí třinácté důchody, části z nich i čtrnácté.
Migrace přes polsko-běloruskou hranici je jedním z velkých témat letošních voleb. Situaci na místě mapovali zvláštní zpravodajka Aktuálně.cz Dominika Perlínová a fotograf Jakub Plíhal.
Vládnoucí strana v době, kdy se Ukrajina brání ruské agresi, také vystupuje jako jediný garant bezpečnosti země a lidem slibuje, že je ochrání i před přílivem migrantů. Migrace se týká jedna z otázek v referendu. Lidé mají odpovědět, zda "podporují přijetí tisíců nelegálních migrantů z Blízkého východu a Afriky na základě systému nucené relokace vnucovaného evropskou byrokracií".
Kritici PiS upozorňují, že tato otázka je zavádějící a že cílem vlády je přitáhnout do volebních místností lidi, kteří by jí mohli odevzdat hlas. Aby bylo referendum platné, musí se ho zúčastnit nadpoloviční většina oprávněných voličů.
Polsko má za sebou volební kampaň, ve které se strany a jejich kandidáti podle politologů soustřeďovali spíše na strašení lidí a napadání soupeřů než na program. PiS během ní obviňovalo předsedu Občanské koalice a někdejšího předsedu Evropské rady Donalda Tuska, že se proti současné vládě ve Varšavě spikl s Německem a Bruselem a snaží se ji odstavit od moci.
Do 12:00 přišlo podle státní volební komise hlasovat skoro 23 procent voličů, při posledních parlamentních volbách to bylo asi 18 procent.
Už včera volili Poláci například ve Spojených státech. K volbám se jich registrovalo 48 tisíc, volit mohou na 52 místech. Zájem byl vysoký, před volební místností ve Washingtonu stály fronty.
Takiej kolejki do głosowania w Waszyngtonie jeszcze nie widziałem. W USA do udziału w wyborach zarejestrowało się 48 tysięcy Polaków, o 50% więcej niż przed czterema laty. #Wybory2023 @PR24_pl pic.twitter.com/sgYr30lzXM
— Marek Wałkuski (@Marekwalkuski) October 14, 2023
Před novou polskou vládou však bude stát obří úkol: Naplnit velké ambice, které si země vytyčila v ekonomice a energetice. Přitom už v posledních desetiletích prošlo Polsko pozoruhodnou ekonomickou proměnou.
V centru Varšavy vlají vedle polských i vatikánské vlajky, povšiml si zpravodaj Martin Ehl.
V centru Varšavy vlají vedle polských i vatikánské vlajky. Polsko totiž zítra slaví svátek papeže Jana Pavla II. Dnešní datum voleb tak nebylo zvoleno náhodou, umožní lepší mobilizaci katolíků. I když důvěra Poláků v církev klesá, vládní tábor je s ní úzce propojen. @hospodarky pic.twitter.com/fDobsQj57y
— Martin Ehl (@MartinCZV4EU) October 15, 2023
O Varšavu se opozice bát nemusí, podobně jako o většinu dalších velkých měst. Vítězství tu má téměř jisté. Mladí, vzdělanější a bohatší lidé, kteří tu častěji žijí, chtějí změnu. Na důvody se jich pár dnů před volbami ptala zvláštní zpravodajka Aktuálně.cz Dominika Perlínová:
Předvolební dění v Polsku mělo podle analytika Portu Lukáše Rašky vliv na to, že se snižovaly ceny i na české straně pohraničí. "Uplácet voliče před volbami je běžné všude. Po volbách ale pravděpodobně bude s podobnými dárky voličům konec, z čehož plyne, že běžní Češi, kteří měli možnost situace využít, už takovou možnost mít nebudou," uvedl.
Výsledky polských voleb ovlivní zejména kurz koruny a ceny pohonných hmot. Aktuální cena benzinu i nafty se v Polsku pohybuje kolem 32 korun za litr, což je téměř o osm korun méně než v Česku. Takové ceny jsou podle oslovených analytiků dlouhodobě neudržitelné.
"S vyhlídkami na změnu vládnoucí strany v posledních dnech polský zlotý posiluje. Vítězství opozice by totiž znamenalo nejen šanci na urovnání vztahů s EU, ale možná také přísnější měnovou politiku. Zlotý by tak mohl být na silnějších úrovních, což by mohlo pomoci i koruně," uvedl analytik Purple Trading Petr Lajsek.
Polská konzulka sdělila, že v Praze se k volbám zaregistrovalo 2460 voličů. Podle Českého statistického úřadu v Praze loni trvale žilo 3359 polských občanů. "Je třeba vzít v úvahu, že někteří lidé budou volit s voličským průkazem, hlavně turisté, kteří nemají povinnost se předem registrovat," dodala konzulka. V Brně a Ostravě se zaregistrovalo zhruba po 300 voličích.
Poláci mohou v parlamentních volbách volit i na dvou místech v Praze a po jednom v Brně a Ostravě. Na polské ambasádě ve Valdštejnské ulici v Praze 1 je o volby zájem, lidé čekali na ulici již před otevřením volební místnosti v 7:00 a zhruba do 9:30 jich dorazila asi stovka.
Volební den v Polsku sleduje také zpravodaj a hlavní analytik Hospodářských novin Martin Ehl.
Od páteční půlnoci už nesmí v Polsku běžet volební kampaň. Ale liberální (viz třetí obr) varšavská kavárna nabádá k hlasování a dilema, které voliči nabízí, je snadno čitelné: Psychiatrická péče nebo sebevražda? Bezpečné Polsko v EU nebo samota v Evropě? @hospodarky pic.twitter.com/764QGyYsXi
— Martin Ehl (@MartinCZV4EU) October 15, 2023
Opoziční strany, které mají šanci vytvořit koalici, slibují, že mnoho kontroverzních opatření z doby působení PiS v případě příchodu k moci zruší. Svým právem veta jim to ovšem může zkomplikovat prezident Andrzej Duda, blízký spojenec PiS.
PiS za osm let u moci získalo kontrolu nad klíčovými institucemi v zemi, včetně státních firem nebo veřejnoprávních a části soukromých médií. Evropská komise vede s vládou ve Varšavě už léta spory kvůli podkopávání principů právního státu, zejména porušování oddělení politiky od justice.
Představitelé vládní strany se staví do role ochránců tradiční rodiny založené na křesťanských hodnotách a odmítají přiznat práva lidem z komunity LGBT+. Za jejich vlády ženy v Polsku prakticky přišly o šanci legálně podstoupit potrat, stát přestal financovat umělé oplodnění metodou in vitro.
Vládní Právo a spravedlnost sice v průzkumech vede s více než 30 procenty, není ale jisté, jestli bude mít dostatek mandátů na složení vlády. Opozice ve volbách vidí šanci po osmi letech odstavit od moci Jaroslava Kaczynského. Aktuálně.cz přináší tři možné povolební scénáře:
Volební preference ukazují, že se bude jednat o velmi vyrovnaný souboj. Právo a spravedlnost bude chtít vládu složit s libertariánskou Konfederací. Hlavní opoziční blok Občanská koalice se zase spoléhá na podporu Levice a Třetí cesty.
Součástí hlasování je i referendum se čtyřmi otázkami:
- Jste pro prodej státního majetku zahraničním subjektům, který povede ke ztrátě kontroly Poláků a Polek nad strategickými odvětvími ekonomiky?
- Jste pro zvýšení věku odchodu do důchodu, včetně obnovení zvýšeného věku odchodu do důchodu na 67 let pro ženy a muže?
- Jste pro odstranění bariéry na hranicích mezi Polskou republikou a Běloruskou republikou?
- Jste pro přijetí tisíců nelegálních přistěhovalců z Blízkého východu a Afriky v souladu s mechanismem nuceného přesídlení, který zavedla evropská byrokracie?
Aby referendum bylo platné, musí se ho zúčastnit více než polovina voličů.
Sejm tvoří 460 poslanců, kteří jsou voleni poměrným volebním systémem. Politické strany, které se chtějí dostat do Sejmu, musejí získat 5 procent hlasů, u koalic je volební klauzule stanovena na 8 procent.
Senát má 100 členů, kteří jsou voleni většinovým volebním systémem.
Souhrn nejdůležitějších událostí:
- Volební místnosti se otevřely v sedm hodin, zavřou se ve 21 hodin.
- Poláci volí nové složení obou komor parlamentu - Sejmu i Senátu.
- Součástí voleb je i referendum, kde se řeší mimo jiné otázka migrace.
- Podle předvolebních průzkumů volby nejspíše vyhraje vládní strana Právo a spravedlnost, která má podporu přes 30 procent. Není ale jisté, jestli bude schopna složit vládu.
Vážené čtenářky, vážení čtenáři, vítáme vás u online reportáže k parlamentním volbám v Polsku.
Právě se děje
Gruzii táhne k Rusku mocný zákulisní boháč. Jeho majetek je třetinou HDP země
ŽIVĚ
Rusko odmítlo obvinění Německa z kybernetických útoků, cílem je prý zvýšit napětí
ŽIVĚ
Izrael oznámil znovuotevření přechodu do Gazy. Podle OSN přes něj pomoc neproudí
Sen o bitvě s Djokovičem se rozplynul. Menšík dohrál v Římě už v prvním kole
Macklemore podpořil Palestince a protestující studenty. Biden má na rukou krev, říká
