Varšava - V prvním kole prezidentských voleb v Polsku v neděli překvapivě těsně zvítězil kandidát největší opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS) Andrzej Duda. Vyplývá to z odhadů výsledků, které zveřejnilo několik televizních stanic.
Konzervativec Duda však zřejmě nezískal nadpoloviční většinu hlasů, a tak se za dva týdny bude konat druhé kolo hlasování. V něm se kandidát PiS utká s nynější hlavou státu Bronislawem Komorowským, kterého podporuje vládní Občanská platforma.
Podle odhadů výsledků agentury Ipsos, které vznikly na základě dotazování hlasujících při odchodu z volebních místností, získal europoslanec Andrzej Duda 34,8 procenta hlasů, Bronislawa Komorowského podpořilo 32,2 procenta voličů. Třetí skončil bývalý rockový hudebník Pawel Kukiz s 20,3 procenta hlasů.
Podle Komorowského je třeba nutné se na výsledky dívat jako "na vážné varování pro celý vládní tábor". Poláci budou letos na podzim v parlamentních volbách rozhodovat o osudu současné liberální vlády premiérky Ewy Kopaczové (PO), a nedělní hlasování tak lze považovat za test nálady v zemi ve volebním roce.
Politolog: Poláci jsou zklamaní z vlády
Politolog Jacek Wódz ze Slezské univerzity v Katovicích polské agentuře PAP řekl, že překvapivě nízký volební zisk Komorowského souvisí se zklamáním Poláků ze současné vlády PO, protože lidé si ho s touto stranou stále spojují. PO se u moci drží už osmý rok v řadě, což se ještě žádné politické straně v Polsku po roce 1989 nepovedlo.
"Aby byl možný důstojný život v bezpečném Polsku, je třeba ji vylepšovat v mnoha oblastech a náprava musí začít od změny v prezidentském úřadu," řekl 42letý právník Duda, bývalý pracovník kanceláře konzervativního prezidenta Lecha Kaczyńského.
"Je třeba vyměnit obyvatele tohoto paláce," řekl polský expremiér a předseda národně-konzervativního PiS Jaroslaw Kaczyński, dvojče Lecha. Před sídlo hlavy státu si se svými stoupenci přišel jako každý měsíc připomenout smrt svého bratra, který 10. dubna 2010 zahynul při leteckém neštěstí u západoruského Smolenska.
Dvaašedesátiletý Komorowski se před volbami snažil přesvědčit voliče, že s ním je Polsko v bezpečí v době, kdy vláda sousední Ukrajiny bojuje na východě s proruskými separatisty. Varšava má s Moskvou dlouhodobě napjaté vztahy. Duda zase slíbil snížit věk odchodu do důchodu a zaměřil se proti možnému přijetí eura, protože prý povede k ostrému růstu cen.
Třetí skončil bývalý rockový hudebník Pawel Kukiz s 20,3 procenta hlasů. Podle politologů Kukiz oslovil zejména lidi otrávené tradiční stranickou politikou. "Voliči jsou svobodní lidé, sami rozhodnou, pro koho budou hlasovat," řekl Kukiz a dal tak najevo, že před druhým kolem nepodpoří ani Dudu, ani Komorowského.
V prezidentských volbách propadli politici zastupující dvě stálice polské politické scény: Magdalena Ogóreková, kandidátka Svazu demokratické levice, získala 2,4 procenta hlasů a Adam Jarubas, kandidát lidovců, kteří vládnou spolu s PO, 1,6 procenta.
Nejnižší účast od roku 1989
Podle odhadů přišlo hlasovat 49,4 procenta voličů. Pokud se tento údaj potvrdí, půjde o nejnižší účast v prezidentských volbách od přelomového roku 1989, připomněl portál wyborcza.pl.
Podle ústavy má prezident v Polsku značné pravomoci. S vládou se podílí na tvorbě zahraniční a bezpečnostní politiky, může navrhovat a vetovat zákony, nebo je posílat k ústavnímu soudu. Prezident tak může značně znepříjemnit život vládě. To zažíval premiér Donald Tusk z liberální PO v letech 2007 až 2010, kdy prezidentský palác obýval konzervativec Lech Kaczyński blízký PiS.
