Washington - Obama, Obama: tak prý skandovali guantánamští vězni poté, co se dozvěděli, kdo se stal o listopadové volební noci novým americkým prezidentem. Podobně vzrušeni byli údajně potom, co Obama třetí den ve funkci oznámil, že bude kontroverzní věznice do roka uzavřena.
Dnešní nálada je prý však na Guantánamu úplně jiná. "Bush přinejmenším propouštěl lidi," říkají podle britského listu Times nyní vězni hořce. A situace kolem uzavření věznice se komplikuje stále více a více. Senát totiž rozhodl, že prezidentovi nedá na uzavření kontroverzního zařízení peníze.
Obama nepropouští...
Některé evropské vlády sice vyjádřily ochotu přijmout část z přibližně šedesáti vězňů, které dle USA nepředstavují bezpečnostní riziko, jejich ochota tak učinit však bude zcela jistě menší, když to neudělají také samy Spojené státy. A tato eventualita je nyní zcela reálná.
Hořký guantánamský vtip o Bushovi a Obamovi je odrazem skutečnosti, že nová americká administrativa dosud propustila pouze dva vězně, zatímco ta Bushova více než pět set. Britský rezident s etiopským občanstvím Binyam Mohamed se stal díky zprávám o jeho mučení v Maroku a Afghánistánu velice horkým bramborem a Spojené státy ho tak raději repatriovaly do Británie.
A i druhý vysvobozený je svého druhu mediální hvězdou. Podle Alžířana Lachdara Boumediena byla pojmenována (Boumediene vs. Bush) soudní pře, ve které minulý rok Nejvyšší soud rozhodl, že mají guantánamští vězni disponují právem habeas corpus, tedy mohou zpochybňovat své zatčení.
Boumediene se minulý týden stal prvním vězněm, kterého přijala Francie. Ta dovolí, aby tam za ním z Alžírska přijela i jeho rodina. Vůle evropských států však může být podlomena postojem Kongresu USA, který hrozí brzké uzavření Guantánama zablokovat.
Do USA nikdo
Poslední ránu utrpěl Obamův plán ve středu, kdy demokraté v Senátu podpořili návrh, který odmítá uzavření Guantánama financovat, dokud Obama nepředstaví detailnější plán, co s vězni. Ani ty však kongresmani na půdě USA nechtějí.
Součástí stejného zákona týkajícího se financování válek v Iráku a Afghánistánu, který předtím odsouhlasila i Sněmovna reprezentantů (rovněž ovládaná demokraty), je také klauzule hovořící o tom, že žádní vězňové z Guantánama nemohou být umístěni na půdě Spojených států. Ať už ti propuštění, nebo ti odsouzení k trestům odnětí svobody.
Celkem Obama požaduje na relokaci vězňů 80 milionů dolarů. Některé detaily ohledně uzavření Guantánama chce Obama zveřejnit ve čtvrtek.
Blíží se volby, teroristé ven
"Nechceme je tady," prohlásil senátor za Nevadu Harry Reid. Právě on by přitom měl být tím, kdo coby vůdce demokratické senátní většiny pomůže Obamovi podporu vyjednat. "Guantánamo je skvělým místem pro tyto teroristy," souhlasí s ním vůdce republikánské menšiny Mitch McConnell.
Podle odborníků může současný odpor Kongresu uzavření Guantánama odložit o několik měsíců, i ho zcela zablokovat. Částečně je za to odpovědný sám prezident, který zákonodárce žádá o peníze, aniž by přesně vysvětlil, co s nimi chce dělat. Částečně sami senátoři a kongresmani, kteří chtějí na záležitosti získávat politické body.
Málokdo totiž chce být portrétován jako ten, kdo ohrozil bezpečnost obyvatel svého distriktu a podpořil návrh, aby přišli guantánamští vězni právě k němu "domů". Citelnější problém to bude pro členy Sněmovny reprezentantů, která se celá obmění už příští rok na podzim a strašák nezvolení tu reálně visí ve vzduchu.
Každopádně se ukazuje, že Obama přemítající, jak věznici uzavřít trestuhodně podcenil vyjednávání s Kongresem, což je u bývalého senátora dvojnásob zarážející.
"Nemohu to vyjádřit jasněji," prohlásil Reid. "Nikdy nedovolíme, aby byli teroristé umístěni na půdě Spojených států.
Právě Reid bude jedním z třetiny senátorů, které příští rok rovněž čeká boj o znovuzvolení. Vodu na plýn mu ve středu poskytl i šéf FBI Robert Mueller, který Kongresu řekl, že prupuštění vězni by mohli "podporovat terorismus" v USA.
Kam s Ujgury?
V současné době se na Guantánamu nachází 241 vězňů, které je možné rozdělit do tří skupin. Jednak jde o lidi, proti kterým je dostatek důkazů na to, aby mohli být postaveni před federální soudy či kontroverzní vojenské komise, které Obama minulý týden nechal obnovit.
Za druhé je zde 50 až 100 vězňů, proti kterým důkazy nejsou, ale jsou prý údajně natolik nebezpeční, že nemohou být propuštěni. Co s touto skupinou představuje pro americkou justici největší oříšek.
I mnohem jednodušší problém, se však nyní zdá takřka nepřekonatelný. Týká se třetí skupiny vězňů, kteří podle USA nepředstavují bezpečnostní riziko a mohou být propuštěni. Ani ty však kongresmani vpustit mezi voliče, kteří o nich příští rok rozhodnou, nehodlají.
Vůbec největší tragikomedií je zřejmě osud sedmnácti čínských Ujgurů, kteří byli chyceni v roce 2001 v Afghánistánu, kam přijeli, aby se cvičili v boji, jehož cílem je samostatný stát v Sin-ťiangu na západě Číny. S protiamerickými aktivitami tak nemají vůbec nic společného.
Právě je chtěla Obamova administrativa propusti jako první, a to do Virginie, kde žije rozsáhlá ujgurská komunita, která je slíbila vzít mezi sebe.
Na špatném místě ve špatný čas
"Byli v Afghánistánu na špatném místě ve špatný čas," řekl agentuře AP virginský Ujgur Ilshat Hassan, který si nedávno pronajal byt, kde by rád dva propuštěnce z Guantánama ubytoval. "Vezmu je sem, protože jsou to členové mého národa. Jsou nevinní."
Aby se ve Virginii Ujgurové usadili, však odmítá jak zdejší demokratický senátor Jim Webb, tak - jinak obhájce práv Ujgurů a velký kritik Číny - republikánský kongresman Frank Wolf.
Jinak však smýšlí demokratický virginský kongresman Jim Moran.
"Jsem také znepokojen tím, že nemáme lepší plán," poznamenává. "Ale zavřít někoho do vězení, kde bude hnít po zbytek života proto, že oponuje politice státu, které také oponujeme, není dostatečným plánem pro další postup."
