V dubnu 1933 vtrhla Aldie Mackayová do místního baru, aby zaskočeným štamgastům pověděla, že právě s manželem viděli "vodní příšeru" v nedalekém jezeře Loch Ness. O události následně vyšel článek v místním deníku The Inverness Courier.
"Tvor se celou minutu kutálel a potápěl, jeho tělo připomínalo velrybu a voda se valila a burácela jako vroucí kotel. Brzy však zmizelo ve vroucí mase pěny. Oba přihlížející přiznali, že na celé věci bylo něco podivného, protože si uvědomili, že se nejedná o obyčejného obyvatele hlubin. Zvíře při závěrečném ponoření vyvolalo vlny, které byly dost velké na to, aby je způsobil projíždějící parník," stálo tehdy v článku, který vyvolal okamžitou senzaci.
Tento víkend se na sever Skotska vydají stovky nadšenců a milovníků Nessie, jak se příšeře láskyplně přezdívá, aby společně po bájném tvorovi pátrali. Akci organizuje nově zrekonstruované Lochnesské centrum, které sídlí ve starém hotelu Drumnadrochit, kde pracovala Aldie Mackayová, píše deník The Guardian.
Ve spolupráci s dobrovolnickým výzkumným týmem Loch Ness Exploration budou tvora hledat i s pomocí průzkumného vybavení, které dosud na jezeře Loch Ness k dispozici neměli. A to včetně bezpilotních letounů vybavených infračervenými kamerami určených k pořizování termálních snímků vody a také hydrofonu k detekci akustických signálů pod hladinou.
Zdaleka nejde o první vědecké bádání v okolí Loch Ness. Zatím se ale nepodařilo najít důkazy o tom, že by v 230 metrů hlubokém jezeře žila velká ryba, jako například jeseter, natož prehistorický plaz jako plesiosaurus.
Nalákat turisty
"Naším cílem vždy bylo zaznamenávat, studovat a analyzovat nejrůznější druhy přírodního chování a jevů, které mohou být náročnější na vysvětlení," řekl Alan McKenna ze společnosti Loch Ness Exploration, který bude dobrovolníky ráno z Lochnesského centra živě informovat o tom, na co si mají dávat pozor a jak evidovat nálezy.
"Doufáme, že se nám podaří inspirovat novou generaci nadšenců, a pokud se zapojíte do tohoto rozsáhlého sledování hladiny, budete mít skutečnou příležitost osobně přispět k této fascinující záhadě, která zaujala tolik lidí z celého světa," řekl McKenna. To se i podařilo, protože zájem o akci je obrovský. Už není možné se přihlásit jako dobrovolník na místě, stále je ale možné se registrovat a vše sledovat online.
Z nové vlny zájmu žijí hlavně místní hotely. Oblast na severu Skotska známá jako Highland je hodně kopcovitá a až na bezmála padesátitisícový Inverness v ní nejsou žádná větší města. Brexit a pandemie koronaviru z místa odlákaly turisty a odcházejí odsud i mladí lidé, kteří v době krize hledají lepší práci na jihu Skotska nebo v Anglii.
"Spolupráce hotelů a návštěvnických atrakcí je způsob, jak přežít," vysvětlil Fraser Campbell, ředitel společnosti Cobbs Group, která vlastní nový hotel Drumnadrochit. Obnovený zájem o legendu o příšeře vedl k "neuvěřitelnému množství" rezervací v celé letošní letní sezoně.
Dávná fascinace
Nejstarší zmínky o mýtické příšeře, která žije v jezeře, pocházejí už ze starověku. Už národ Piktů, který bránil Skotsko před nájezdy Římanů, do kamenů vyryl rytiny tajemného zvířete s ploutvemi. První písemný záznam pak pochází ze 7. století, jak připomíná encyklopedie Britannica. V životopise svatého Kolumba se píše o příšeře, která údajně pokousala někoho v řece, jež do jezera vtéká.
Až ve 30. letech minulého století se legenda začala šířit. V té době byla dokončena silnice, která na mnoha místech vede přímo vedle jezera a umožňuje ničím nerušený výhled na vodní hladinu. V prosinci 1933 po několika zprávách o spatření lochnesky zadal deník Daily Mail lovci Marmadukovi Wetherellovi, aby vodní obludu našel.
Skutečně na břehu jezera objevil velké stopy, které podle něj patřily velmi silnému měkkonohému zvířeti dlouhému asi 6 metrů. Zoologové ale po bližším zkoumání odhalili, že stopy byly vytvořeny stojanem na deštníky, který stál na hroší noze. Jak byl do podvodu zapojen sám Wetherell, je nejasné.
V roce 1987 bylo během operace Deepscan rozmístěno sonarové zařízení po celé šířce jezera. Údajně byl takto nalezen "neidentifikovaný objekt neobvyklé velikosti a síly".
Před pěti lety provedl mezinárodní tým vědců z univerzit v Otagu, Kodani, Hullu a Highlands průzkum DNA, při kterém hledal neobvyklé druhy. Vědci tehdy vyloučili přítomnost jakýchkoli velkých zvířat, která by mohla stát za zprávami o příšeře. V roce 2019 naopak vědci navrhli, že by příšerou mohl být obrovský úhoř, uvádí stanice BBC.
