Islámábád - Pákistán požádal Čínu, aby v jeho jihozápadním přístavu Gvádár vybudovala námořní základnu, kterou by pravidelně využívaly i její vojenské lodě.
S návrhem přišel minulý týden během návštěvy Číny pákistánský premiér Júsúf Ráza Gilání. A Peking podle listu The Finacial Times souhlasil.
Nejmenovaný pákistánský činitel zároveň vyjádřil naději, že základna by v budoucnu umožnila čínským plavidlům operujícím v Indickém oceánu pravidelné návštěvy v Gvádáru. Při nich by nejen doplňovala zásoby, ale také podstupovala nutné opravy a údržbu.
Protiváha Indii
Šlo by o první základnu tohoto typu, kterou by Čína měla. Námořnictvo nejlidnatější země světa si uvědomuje, že opěrné body v zahraničních přístavech jsou nezbytné pro to, aby mohlo úspěšně operovat i v jiných vodách než v čínských.
Vyvíjí proto tlak na nadřízené v Pekingu, aby budování takových zařízení v zemích, které mají s Čínou dobré vztahy, zahájili. Pákistán si zase přeje, aby role čínské vojenské flotily i ponorek v Indickém oceánu a arabském moři rostla a byla účinnou protiváhou k sílícímu indickému loďstvu.
Proto Pekingu nabízí přístav Gvádár, který je vzdálen pouhých 180 námořních mil od strategicky nesmírně důležitého Hormuzského průlivu, brány do Perského zálivu.
"Čínský Gibraltar"
Pákistán si od čínských investic v Gvádáru slibuje také větší prosperitu v provincii Balúčistán, která patří k nejzaostalejším v zemi.
Navíc tímto způsobem vysílá silný signál Washingtonu, že má v Číně spolehlivého spojence, a proto si nenechá od USA nic diktovat.
Záměry Pákistánu znepokojují především Indii. Indický ministr obrany A. K. Antony se již v pátek vyjádřil, že jeho země sleduje stále intenzivnější čínsko-pákistánské vojenské kontakty s "velkým znepokojením".
Dillí se obává, že Peking by mohl díky Gvádáru fakticky získat kontrolu nad námořními trasami, po nichž se dopravuje ropa z Perského zálivu.
Čína již v Gvádáru masivně investovala do rozvoje obchodního přístavu. Spojené státy a Indie se bojí, že vybudováním námořní základny získá Peking "odposlechové místo", z něhož bude moci monitorovat americkou aktivitu v Perském zálivu, indickou aktivitu v severní části Arabského moře i budoucí americké-indické společné operace v Indickém oceánu.
Washington z tohoto důvodu již také Gvádáru říká "čínský Gibraltar".
Z ekonomického obra i globální vojenský hráč?
Spojené státy sledují se stále většími obavami záměry Pekingu v Gvádáru, protože Čína doposud ujišťovala, že se nehodlá stát globální vojenskou mocností.
Její ekonomický růst, obrovské investice v zahraničí a stále rostoucí závislost na dovozu ropy a dalších strategicky důležitých hospodářských surovin však asijského obra nutí uvažovat globálně stále vice i ve vojensko-politické oblasti.
Námořní základna v Gvádáru by umožnila čínským lodím a ponorkám pravidelně patrolovat a provádět manévry ve vodách Arabského moře a chránit stále větší počet tankerů, které se plaví pod čínskou vlajkou a dopravují z Perského zálivu do Číny ropu.
